Praha - Občanští demokraté jsou jedinou parlamentní stranou, za kterou do senátních voleb kandidují pouze muži. Ostatní parlamentní strany na tom nejsou o moc lépe. O místa senátorek není příliš velký zájem, říkají volební manažeři.
"Regiony a oblasti nevygenerovaly žádnou vhodnou kandidátku," říká mluvčí Občanských demokratů Milan Bouška.
Pojmem vhodná myslí ženu, která by nejen splňovala potřebná kritéria, ale také měla o nominaci zájem.
Obdobně jako občanští demokraté si stojí lidovci. Kandidují v šestnácti okresech s jedinou ženou. Přitom ženy tvoří 52 procent členské základny.
Do prvního kola senátních voleb chybí dva a půl měsíce. Ministerstvo vnitra v úterý rozeslalo úřadům v pověřených obcí seznam politických stran a hnutí, jejichž lidé budou do senátu kandidovat.
Čtěte více: Volby: Jen tři ženy mají šanci dostat se do čela krajů
Počty ODS: Pět, tři, tři, šest
V minulých volbách ODS ženské kandidátky nabídla.
"Například v roce 2000 kandidovalo pět žen, z toho dvě úspěšně, v roce 2002 tři ženy bez úspěchu, v roce 2004 také tři ženy, z čehož byla jedna úspěšná a v roce 2006 kandidovalo šest žen, z toho dvě úspěšně," vypočítal Bouška.
Změny ve způsobu nominací, který by dal větší šanci ženám, do budoucna ODS neplánuje.
"ODS má stejně jako ČSSD tři senátorky. A to přesto, že sociální demokracie má snahu upravovat své kandidátky kvótami pro ženy. Z toho vyplývá, že žádné kvóty nepomohou," uvedl mluvčí Bouška.
Letos soupis kandidátů ODS vypadá, jako by je regionální organizace vybíraly podle stejné šablony. V sedmadvaceti volebních okresech za stranu kandiduje deset starostů, hejtman, pět lékařů, z nichž většina stojí v čele zdravotnických zařízení.
Dále jsou kandidáty šéf poradců ministerstva průmyslu a obchodu, dva poslanci a šest senátorů, kteří mandát obhajují.
Z této řady vybočuje jen spolumajitel pivovaru Bernard Stanislav Bernard a vysokoškolský pedagog Vladimír Benák.
Čtěte více: Krajské a senátní volby začnou 17. října, řekl Klaus
Senát není pro ženy?
Kvóty na počty žen na kandidátkách jsou pro parlamentní strany tabu, u většiny ale existují doporučení dát ženám větší šanci, či dokonce je upřednostnit.
Všechny strany se shodují, že senátní volby jsou, co se týče kandidatury žen, specifické.
"O Senát není mezi ženami oproti ostatním volbám zájem. Proč, to nedovedu vysvětlit. ČSSD je ženám na kandidátkách otevřená, v primárkách dokonce ve všech okresech zvítězily," uvedl volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík.
Sociální demokraté mají pět kandidátek v sedmadvaceti obvodech.
Zelení nadřazují regiony
S určitým vysvětlením přicházejí Zelení, kteří o mandát v Senátu usilují v devatenácti obvodech a na kandidátku postavili čtyři ženy.
"Senátní volby jsou dost limitované tím, že jsou zaměřené na osobnosti. Velice záleží na tom, kdo projeví o kandidaturu zájem. Nezříkáme se uplatňování pravidla jedné třetiny žen v našem zastoupení, ale regionální princip je, co se týče Senátu, mírně nadřazený," říká mluvčí strany Eva Rolečková.
To, že není snadné najít zajímavou a aktivní ženu, která je ochotna kandidovat, potvrzují i komunisté.
Ti drží co do počtu kandidátek primát. Dokázali do podzimních senátních voleb poslat šest žen, přičemž ucházet se budou o přízeň voličů ve všech sedmadvaceti volebních okresech.
Jedenáct ženských křesel
V současné době jsou ženy v Senátu zastoupeny jedenácti křesly, což činí z celkového počtu jednaosmdesáti míst 13,5 procent.
V žebříčku sestavovaném Meziparlamentní unií figuruje Česko z pohledu zastoupení žen v politice na 73. místě.
Zatímco v obecních zastupitelstvech se rozhodování účastní až čtvrtina žen, ve sněmovně je to už jen 15,5 procenta a v krajích 15 procent.
