Praha - Jako vzkaz podřízeným vazalům vnímá část české politické scény reakci čínské diplomacie na nedávné prohlášení čtyř českých ústavních činitelů o vztazích k Číně. Šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který se minulý týden s prezidentem, premiérem a předsedou Senátu distancoval k nelibosti opozice od návštěvy tibetského duchovního vůdce dalajlámy v Česku, má odpověď Číny za neutrální. Z Pekingu v úterý zaznělo, že Čína si cení závazků, které z toho vyplývají, a čeká, že země dodrží své sliby.
"Chybí termín, do kdy musí Česká republika začít naplňovat činy, aby se Číňani nezlobili. Naši čtyři ústavní činitelé ponížili tuto zemi a teď ji nutí k tomu, aby přijímala toto ponižující prohlášení ze země nedemokratického režimu," řekl novinářům předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Za způsob, jak změnit servilní politiku, považuje volby.
Oproti tomu Hamáček odpověď z Číny pokládá za diplomatické vyjádření obdobné těm, které si například vyměňují země EU. Rozhodně to nepovažuje za vztyčený prst, jak tvrdí opozice. "Vnímám to jako reakci z čínské strany, která pouze bere na vědomí prohlášení," uvedl.
"Česká republika je suverénní stát, a pokud chce mít s Čínou vztahy, tak na férovém základě. Toto vyjádření mi přijde opravdu tak, že jsme vazalové Číny," komentoval čínské prohlášení poslanec vládní KDU-ČSL Ondřej Benešík. Poznamenal, že v případě prohlášení ústavních činitelů bylo Česko až moc vstřícné. "Myslím si, že jsme si měli zachovat trochu odstup a větší národní hrdost," uvedl.
V Praze se dalajláma minulý týden sešel s ministrem kultury Danielem Hermanem a s některými členy Poslanecké sněmovny a Senátu. Prezident Miloš Zeman, šéfové obou komor parlamentu Milan Štěch a Hamáček a premiér Bohuslav Sobotka ve svém prohlášení zdůraznili, že Česko "při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí".
Čína si podle úterní reakce cení takovýchto závazků a doufá, že příslušné země dodrží své sliby, dodrží politiku jedné Číny a "plně pochopí a budou respektovat základní zájmy a hluboké obavy Číny a budou se zabývat s opatrností otázkami souvisejícími s Tibetem s cílem zajistit zdravý a stabilní rozvoj bilaterálních vztahů".
Peking pokládá dalajlámu za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu. Tuto oblast čínská armáda obsadila v roce 1950.
