Praha - V hospodě na předměstí Lvovu na západě Ukrajiny láká obchodník Jurij místní chlapy, aby podepsali papír o vstupu do družstva v Česku. Když přidají několik tisíc jako zápisné, je cesta za prací otevřena, slibuje Jurij.
A nelže: družstva jsou jedním z nejjednoduších způsobů, jak se za prací do Česka dostat. Mezi Ukrajinci, kterých v České republice žije 102 tisíc, jsou už několik let hitem.
Podle statistik ministerstva práce je dnes v Česku 18 080 družstevníků ze zahraničí, z toho 16 098 Ukrajinců.
Dělník nebo podnikatel? Družstevník!
Družstva jsou podle obchodního zákoníku podnikatelské subjekty a mohou mít neomezený počet společníků. Zatímco normální družstva mají společníků jen několik, v ukrajinském vydání jich bývá až tři sta.
Jejich hlavní motivace?
Cizinci pracující v ČR
- Legálně zaměstnaných cizinců v ČR postupně přibývá. Na konci roku 2004 jich v zemi pracovalo 108.000, tedy zhruba o polovinu méně než nyní.
- Za růstem zájmu o práci v Česku stojí mimo jiné členství v EU a hospodářský růst. Díky němu se vytvářejí nová pracovní místa. Mnohé firmy si už začaly stěžovat na to, že mají problém sehnat dostatek pracovníků.
- Nejvíc zahraničních zaměstnanců přišlo do ČR ze Slovenska. Na konci června jich bylo 96.671. Za prvních šest měsíců letošního roku tak našlo místo dalších 5300 Slováků.
- Druhou nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci. V Česku jich v červnu s povolením pracovalo 48.877, tedy zhruba o 5860 víc než na konci prosince. Celkem bylo v ČR 53.147 ukrajinských pracovníků. Někteří totiž již povolení nepotřebují.
zdroj: ČTK
"Když se chystají do Česka, nemusí čekat na pracovní vízum, jehož vyřízení je náročné, ale můžou požádat o jednodušší vízum za účelem podnikání," vysvětluje Petra Boušková z ministerstva práce a sociálních věcí.
Žádat o pracovní vízum je martyrium, vědí ukrajinští dělníci. "Je k němu třeba výpis z rejstříku trestů, potvrzení o ubytování v Česku a drahé zdravotní pojištění. A co hlavně: cizinec si musí už předem sehnat místo u konkrétního zaměstnavatele v Česku. A to se dělá z Ukrajiny jenom těžko. Požádat o podnikatelské vízum je mnohem snažší," komentuje českou byrokracii Milan Daniel z Mostu pro lidská práva, který činnost družstev monitoruje.
Když ukrajinští podnikatelé-dělníci chtějí začít pracovat, musí si povolení k zaměstnání stejně zařídit, ale z Česka už to jde lépe než z Ukrajiny.
Lesk... a bída družstev
Na serverech s nabídkou práce je dnes mnoho manuálních prací podmíněno právě členstvím v družstvu. "Hledáme 10 zedníků, členství v družstvu podmínkou, volejte předem," píše se v inzerátech.
Družstva však mají i svou odvrácenou tvář. Ačkoliv by měli být všichni družstevníci podle zákona rovnoprávní, realita je samozřejmě jiná.
"Družstvo řídí vždy jeden člověk či několik málo lidí. Ti "pronajímají" jeho členy nějaké české firmě a pak od ní inkasují peníze. Ty se rozdělují mezi družstevníky jako podíl na zisku, řadoví členové z něj však vždy uvidí jen menší část," říká Milan Daniel z Mostu pro lidská práva.
Další nevýhodou pro ukrajinské družstevníky je, že nejsou v pracovně právním vztahu. "Úřady práce nemůžou kontrolovat, zda dostávají odpovídající mzdu a zda nepracují v podmínkách, které by škodily jejich zdraví," vysvětluje Petra Boušková z ministerstva práce.
"Nikdo za ně také neplatí zdravotní a sociální pojištění. Měli by si ho platit sami, ale to většinou nedělají," dodává.
Některá družstva si sice všechna potřebná povolení i placení pojistného svých členů hlídají, ale taková jsou spíše výjimkou.
Všichni jsou si rovni. Až na pár výjimek...
Tou naopak nejsou družstva, která se blíží klientskému systému. "Vedoucí v družstvech často připoutávají lidi k sobě tím, že jim nevyplácejí pravidelně plat anebo že jim nedovolují odejít z ubytoven. Cizinci jsou k nim často právě také ubytováním připoutaní" říká Milan Daniel z Mostu pro lidská práva.
"Získat bydlení je pro ně totiž hodně těžké, málokdo jim chce vystavit potvrzení o trvalém bydlišti. Většinou se za něj platí od 5 do 12 tisíc korun, na což cizinci nemají," vysvětluje Daniel.
Exekutiva o problému s družstvy ví, je však bezradná v tom, co přesně by se s ním mohlo dělat. Aktuálně.cz oslovilo ministerstva vnitra, spravedlnosti a sociálních věcí. Na žádném z nich jsme však nezískali odpověď, jak problém družstev řešit
Ani podle odborníků však žádné jednoduché řešení neexistuje.
"Nedá se to odstranit změnou jednoho zákona. Řešení je mnohem náročnější a znamenalo by změnu celé české imigrační politiky. Ta je dnes represivní a nutí cizince, aby využívali nejrůznější skuliny, jako jsou právě družstva," říká Milan Daniel z Mostu pro lidská práva.
"Kdyby se zjednodušil přístup na trh práce, tak by se nic takového nedělo," dodává.
