Devět nadějí v boji s covidem, vakcína může být v prosinci. Na každého se nedostane

Radek Dragoun Radek Dragoun
18. 9. 2020 6:49
Vakcína proti covidu-19 je nadějí, ke které se upíná celý svět. Může totiž výrazně omezit šíření nákazy koronavirem a ochránit nejrizikovější skupiny obyvatel, kterým hrozí vážný průběh nemoci. Některým výrobcům vakcíny zbývá učinit již jen poslední kroky, aby mohli očkovací látku v plné míře distribuovat k milionům lidí po celém světě. Minimálně zprvu se však ani zdaleka nedostane ke všem.

Již devět vakcín je podle deníku The New York Times v poslední fázi klinického testování, ve kterém se přípravek podává již tisícům lidí. Z tak velkého vzorku lze například již vyčíst, jestli vakcína skutečně nemá některé vedlejší účinky, které se při testování na řádově nižším počtu lidí neobjevily.

Například firma AstraZeneca před časem pozastavila testování své vakcíny, kterou vyvíjí společně s vědci z britského Oxfordu, protože se u jednoho z pacientů objevilo těžké, blíže nespecifikované onemocnění. Nebylo však zřejmé, jestli ho způsobila vakcína. Navíc zastavení testování je vcelku běžná věc.

Na konci minulého týdne nakonec firma testování opět obnovila, neboť se prokázalo, že je bezpečné v něm pokračovat. Celkem by se testování látky, která je považována za jednoho z favoritů pomyslného boje o vytvoření první prokazatelně bezpečné a účinné vakcíny proti covidu-19, mělo účastnit na 30 tisíc lidí.

Testy však stále nejsou u konce a zkoumání vědců může odhalit, že vakcína nefunguje tak, jak by měla, či že má nežádoucí vedlejší účinky. Epidemiolog a vakcinolog Roman Chlíbek však před časem v rozhovoru Aktuálně.cz řekl, že pokud je některá z vakcín již ve třetí fázi, tak je již "na místě optimismus a je velká naděje, že taková očkovací látka by mohla být zaregistrována".

"Už je to před cílem, na druhou stranu nemůžeme říct, zda vakcína bude úspěšná," varoval však na konci srpna ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Už na přelomu roku

Nicméně i Evropská unie věří, že se vše podaří dotáhnout do zdárného konce. Koneckonců si pro případ, že se to skutečně povede, již objednala 400 milionů dávek vakcíny společnosti AstraZeneca. Nicméně i když všechno půjde bez komplikací, Evropané si na očkování budou muset ještě nějaký čas počkat. I když možná kratší dobu, než se zprvu očekávalo. Generální ředitel firmy AstraZeneca Pascal Soriot po znovuspuštění testování optimisticky prohlásil, že by vakcína mohla být hotová ještě do konce tohoto roku nebo na začátku příštího.

Podobný odhad má i české ministerstvo zdravotnictví. "Přes tlak a snahy o rychlý vývoj vakcíny je realistické počítat s případnou registrovanou vakcínou nejdříve ke konci roku 2020 a dostupností v roce 2021. Klíčovým momentem pak je, za jak dlouho bude vakcína dostupná k použití v České republice," uvedlo ministerstvo v dokumentu Národní strategie očkování proti nemoci covid-19.

Zdůrazňuje v něm, že jednou věcí je registrace vakcíny, druhou je její výroba. Jisté je, že jí ihned nebude dostatek pro celou Evropskou unii, natož pro celý svět. Ministerstvo proto už v tuto chvíli zvažuje, jakým způsobem vakcínu distribuovat. Vše se samozřejmě bude odvíjet od toho, kolik dávek očkovací látky se do Česka podaří dostat. Očkovat se bude po vlnách.

Neohrožené skupiny budou v Česku za vakcínu platit

"V první vlně budou očkováni ti nejzranitelnější, tedy chronicky nemocní pacienti a osoby ve věku 65 let a starší, zdravotničtí pracovníci a pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví vykonávající epidemiologicky závažné činnosti a dále také pracovníci a klienti v sociálních službách," řekl Chlíbek, který je členem epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví.

Očekává se, že do této první vlny bude zahrnuto přibližně 3,5 milionu Čechů. Následně by na řadu měli přijít praktičtí lékaři, zubaři, pracovníci integrovaného záchranného systému, pracovníci energetiky, vláda a krizové štáby. "V polovině příštího roku tady bude dostatek vakcín i pro zájemce mimo tyto doporučené skupiny. To je jakási limitní doba, po kterou musíme vydržet s opatřeními, která děláme. Pak by situace měla být dramaticky lepší," prohlásil epidemiolog Roman Prymula.

Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že zatímco riziková skupina v první vlně a vybrané profese ve druhé vlně budou mít očkování zadarmo, široká veřejnost se k vakcíně dostane jednak o něco později a jednak si za ní bude muset zaplatit.

Výjimku však mohou tvořit děti, které se k ní vůbec nedostanou. Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že většina výzkumných týmů a firem provádí klinické hodnocení pouze u dospělých ve věku od 17 do 55 let s výhledem dostupnosti také pro osoby starší. Nelze tudíž očekávat, že vakcína bude v počátku registrovaná pro použití u dětí.

Jestli však lidé dostanou vakcínu od společnosti AstraZeneca, není jisté. Ačkoliv je na dobré cestě, podobně nadějně vypadají i další přípravky. České ministerstvo jako nejnadějnější kromě této vakcíny hodnotí také látky německé firmy BioNTech-Pfizer, americké firmy Moderna a další americké společnosti Novavax.

Nicméně k registraci nakonec jako první prošla ruská vakcína pojmenovaná Sputnik V, což v srpnu oznámil ruský prezident Vladimir Putin. U mnoha západních odborníků však látka vzbuzuje pochybnosti zejména z toho důvodu, že Rusové dlouhé a pečlivé ověřování, zdali vakcína skutečně funguje a zdali nemá nežádoucí účinky, výrazně urychlili a zcela například přeskočili třetí fázi klinického testování. Jak již před časem Aktuálně.cz informovalo, experti se kvůli tomu obávají, že látka může být nebezpečná nebo neúčinná.

Jaké vakcíny jsou nejdále?

Ve třetí fázi klinického testování je momentálně devět vakcín, které jsou v tuto chvíli nejblíže tomu, aby se staly celosvětově uznávanou látkou proti onemocnění covid-19. A které společnosti dospěly do této fáze?

  • Moderna (USA)
  • BioNTech (Německo)
  • CanSino Biologics (Čína)
  • Gamaleya Research Institute (Rusko)
  • AstraZeneca (Velká Británie / Švédsko)
  • Sinovac (Čína)
  • Wuhan Institute of Biological Products (Čína)
  • Sinopharm (Čína)
  • Murdoch Children's Research Institute (Austrálie)
 

Právě se děje

před 12 minutami

AstraZeneca prodala svůj podíl ve firmě Moderna. Obě vyrábí vakcíny na covid-19

Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny. Informuje o tom list The Times.

Ze zprávy nebylo okamžitě jasné, za jak dlouhé období AstraZeneca svůj podíl prodala. Cena akcie Moderny se minulý měsíc zvýšila až na 186 USD z 29 USD před rokem. V pátek akcie firmy uzavřely na ceně 154,81 USD, což celou firmu ohodnotilo na 61 miliard USD.

Zisk z prodeje akcií posílí finance firmy AstraZeneca, která stejně jako Moderna vyrábí vlastní vakcínu proti covidu-19, vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Na rozdíl od Moderny ji však v době pandemie prodává bez zisku.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi

 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil Írán z odpovědnosti za páteční výbuch na izraelské obchodní lodi v Ománském zálivu. Vyhnul se ale přímé odpovědi na otázku, zda Izrael chystá nějakou odvetu. Informovala o tom agentura Reuters.

Už v sobotu uvedl izraelský ministr obrany Benny Ganc, že za výbuchem na lodi pravděpodobně stojí Írán. Plavidlo MV Helios Ray pro přepravu vozidel zasáhl výbuch nad hladinou vody, který prorazil otvor v obou stranách kýlu. Nikdo z posádky nebyl zraněn. "Jednalo se nepochybně o íránskou operaci. To je jasné," řekl dnes Netanjahu izraelské rozhlasové stanici Kan.

Na dotaz, zda Izrael bude nějak reagovat, Netanjahu zopakoval svá předchozí prohlášení, že je odhodlaný zabránit Íránu ve vývoji jaderné kapacity a dodal: "Írán je největším nepřítelem Izraele, a my proti němu budeme nadále zasahovat po celé oblasti," uvedla agentura AFP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy