Devět nadějí v boji s covidem, vakcína může být v prosinci. Na každého se nedostane

Radek Dragoun Radek Dragoun
18. 9. 2020 6:49
Vakcína proti covidu-19 je nadějí, ke které se upíná celý svět. Může totiž výrazně omezit šíření nákazy koronavirem a ochránit nejrizikovější skupiny obyvatel, kterým hrozí vážný průběh nemoci. Některým výrobcům vakcíny zbývá učinit již jen poslední kroky, aby mohli očkovací látku v plné míře distribuovat k milionům lidí po celém světě. Minimálně zprvu se však ani zdaleka nedostane ke všem.

Již devět vakcín je podle deníku The New York Times v poslední fázi klinického testování, ve kterém se přípravek podává již tisícům lidí. Z tak velkého vzorku lze například již vyčíst, jestli vakcína skutečně nemá některé vedlejší účinky, které se při testování na řádově nižším počtu lidí neobjevily.

Například firma AstraZeneca před časem pozastavila testování své vakcíny, kterou vyvíjí společně s vědci z britského Oxfordu, protože se u jednoho z pacientů objevilo těžké, blíže nespecifikované onemocnění. Nebylo však zřejmé, jestli ho způsobila vakcína. Navíc zastavení testování je vcelku běžná věc.

Na konci minulého týdne nakonec firma testování opět obnovila, neboť se prokázalo, že je bezpečné v něm pokračovat. Celkem by se testování látky, která je považována za jednoho z favoritů pomyslného boje o vytvoření první prokazatelně bezpečné a účinné vakcíny proti covidu-19, mělo účastnit na 30 tisíc lidí.

Testy však stále nejsou u konce a zkoumání vědců může odhalit, že vakcína nefunguje tak, jak by měla, či že má nežádoucí vedlejší účinky. Epidemiolog a vakcinolog Roman Chlíbek však před časem v rozhovoru Aktuálně.cz řekl, že pokud je některá z vakcín již ve třetí fázi, tak je již "na místě optimismus a je velká naděje, že taková očkovací látka by mohla být zaregistrována".

"Už je to před cílem, na druhou stranu nemůžeme říct, zda vakcína bude úspěšná," varoval však na konci srpna ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Už na přelomu roku

Nicméně i Evropská unie věří, že se vše podaří dotáhnout do zdárného konce. Koneckonců si pro případ, že se to skutečně povede, již objednala 400 milionů dávek vakcíny společnosti AstraZeneca. Nicméně i když všechno půjde bez komplikací, Evropané si na očkování budou muset ještě nějaký čas počkat. I když možná kratší dobu, než se zprvu očekávalo. Generální ředitel firmy AstraZeneca Pascal Soriot po znovuspuštění testování optimisticky prohlásil, že by vakcína mohla být hotová ještě do konce tohoto roku nebo na začátku příštího.

Podobný odhad má i české ministerstvo zdravotnictví. "Přes tlak a snahy o rychlý vývoj vakcíny je realistické počítat s případnou registrovanou vakcínou nejdříve ke konci roku 2020 a dostupností v roce 2021. Klíčovým momentem pak je, za jak dlouho bude vakcína dostupná k použití v České republice," uvedlo ministerstvo v dokumentu Národní strategie očkování proti nemoci covid-19.

Zdůrazňuje v něm, že jednou věcí je registrace vakcíny, druhou je její výroba. Jisté je, že jí ihned nebude dostatek pro celou Evropskou unii, natož pro celý svět. Ministerstvo proto už v tuto chvíli zvažuje, jakým způsobem vakcínu distribuovat. Vše se samozřejmě bude odvíjet od toho, kolik dávek očkovací látky se do Česka podaří dostat. Očkovat se bude po vlnách.

Neohrožené skupiny budou v Česku za vakcínu platit

"V první vlně budou očkováni ti nejzranitelnější, tedy chronicky nemocní pacienti a osoby ve věku 65 let a starší, zdravotničtí pracovníci a pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví vykonávající epidemiologicky závažné činnosti a dále také pracovníci a klienti v sociálních službách," řekl Chlíbek, který je členem epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví.

Očekává se, že do této první vlny bude zahrnuto přibližně 3,5 milionu Čechů. Následně by na řadu měli přijít praktičtí lékaři, zubaři, pracovníci integrovaného záchranného systému, pracovníci energetiky, vláda a krizové štáby. "V polovině příštího roku tady bude dostatek vakcín i pro zájemce mimo tyto doporučené skupiny. To je jakási limitní doba, po kterou musíme vydržet s opatřeními, která děláme. Pak by situace měla být dramaticky lepší," prohlásil epidemiolog Roman Prymula.

Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že zatímco riziková skupina v první vlně a vybrané profese ve druhé vlně budou mít očkování zadarmo, široká veřejnost se k vakcíně dostane jednak o něco později a jednak si za ní bude muset zaplatit.

Výjimku však mohou tvořit děti, které se k ní vůbec nedostanou. Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že většina výzkumných týmů a firem provádí klinické hodnocení pouze u dospělých ve věku od 17 do 55 let s výhledem dostupnosti také pro osoby starší. Nelze tudíž očekávat, že vakcína bude v počátku registrovaná pro použití u dětí.

Jestli však lidé dostanou vakcínu od společnosti AstraZeneca, není jisté. Ačkoliv je na dobré cestě, podobně nadějně vypadají i další přípravky. České ministerstvo jako nejnadějnější kromě této vakcíny hodnotí také látky německé firmy BioNTech-Pfizer, americké firmy Moderna a další americké společnosti Novavax.

Nicméně k registraci nakonec jako první prošla ruská vakcína pojmenovaná Sputnik V, což v srpnu oznámil ruský prezident Vladimir Putin. U mnoha západních odborníků však látka vzbuzuje pochybnosti zejména z toho důvodu, že Rusové dlouhé a pečlivé ověřování, zdali vakcína skutečně funguje a zdali nemá nežádoucí účinky, výrazně urychlili a zcela například přeskočili třetí fázi klinického testování. Jak již před časem Aktuálně.cz informovalo, experti se kvůli tomu obávají, že látka může být nebezpečná nebo neúčinná.

Zbývá jen razítko úřadu

V případě úspěchu ve třetí fázi klinického testování bude veškeré výsledky zkoumat Evropská léková agentura. Během mimořádných událostí, jako je například pandemie, může však daný úřad - ještě předtím, než vakcínu registruje - povolit nouzové užívání vakcíny.

Podobně je například dočasně povolené využívání experimentálního léku Remdesivir, který má pomáhat pacientům nakaženým onemocněním covid-19. Na rozdíl od vakcíny však slouží výhradně lidem, kteří se již koronavirem nakazili, a před samotnou nákazou nechrání. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy