Devět nadějí v boji s covidem, vakcína může být v prosinci. Na každého se nedostane

Radek Dragoun Radek Dragoun
18. 9. 2020 6:49
Vakcína proti covidu-19 je nadějí, ke které se upíná celý svět. Může totiž výrazně omezit šíření nákazy koronavirem a ochránit nejrizikovější skupiny obyvatel, kterým hrozí vážný průběh nemoci. Některým výrobcům vakcíny zbývá učinit již jen poslední kroky, aby mohli očkovací látku v plné míře distribuovat k milionům lidí po celém světě. Minimálně zprvu se však ani zdaleka nedostane ke všem.

Již devět vakcín je podle deníku The New York Times v poslední fázi klinického testování, ve kterém se přípravek podává již tisícům lidí. Z tak velkého vzorku lze například již vyčíst, jestli vakcína skutečně nemá některé vedlejší účinky, které se při testování na řádově nižším počtu lidí neobjevily.

Například firma AstraZeneca před časem pozastavila testování své vakcíny, kterou vyvíjí společně s vědci z britského Oxfordu, protože se u jednoho z pacientů objevilo těžké, blíže nespecifikované onemocnění. Nebylo však zřejmé, jestli ho způsobila vakcína. Navíc zastavení testování je vcelku běžná věc.

Na konci minulého týdne nakonec firma testování opět obnovila, neboť se prokázalo, že je bezpečné v něm pokračovat. Celkem by se testování látky, která je považována za jednoho z favoritů pomyslného boje o vytvoření první prokazatelně bezpečné a účinné vakcíny proti covidu-19, mělo účastnit na 30 tisíc lidí.

Testy však stále nejsou u konce a zkoumání vědců může odhalit, že vakcína nefunguje tak, jak by měla, či že má nežádoucí vedlejší účinky. Epidemiolog a vakcinolog Roman Chlíbek však před časem v rozhovoru Aktuálně.cz řekl, že pokud je některá z vakcín již ve třetí fázi, tak je již "na místě optimismus a je velká naděje, že taková očkovací látka by mohla být zaregistrována".

"Už je to před cílem, na druhou stranu nemůžeme říct, zda vakcína bude úspěšná," varoval však na konci srpna ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Už na přelomu roku

Nicméně i Evropská unie věří, že se vše podaří dotáhnout do zdárného konce. Koneckonců si pro případ, že se to skutečně povede, již objednala 400 milionů dávek vakcíny společnosti AstraZeneca. Nicméně i když všechno půjde bez komplikací, Evropané si na očkování budou muset ještě nějaký čas počkat. I když možná kratší dobu, než se zprvu očekávalo. Generální ředitel firmy AstraZeneca Pascal Soriot po znovuspuštění testování optimisticky prohlásil, že by vakcína mohla být hotová ještě do konce tohoto roku nebo na začátku příštího.

Podobný odhad má i české ministerstvo zdravotnictví. "Přes tlak a snahy o rychlý vývoj vakcíny je realistické počítat s případnou registrovanou vakcínou nejdříve ke konci roku 2020 a dostupností v roce 2021. Klíčovým momentem pak je, za jak dlouho bude vakcína dostupná k použití v České republice," uvedlo ministerstvo v dokumentu Národní strategie očkování proti nemoci covid-19.

Zdůrazňuje v něm, že jednou věcí je registrace vakcíny, druhou je její výroba. Jisté je, že jí ihned nebude dostatek pro celou Evropskou unii, natož pro celý svět. Ministerstvo proto už v tuto chvíli zvažuje, jakým způsobem vakcínu distribuovat. Vše se samozřejmě bude odvíjet od toho, kolik dávek očkovací látky se do Česka podaří dostat. Očkovat se bude po vlnách.

Neohrožené skupiny budou v Česku za vakcínu platit

"V první vlně budou očkováni ti nejzranitelnější, tedy chronicky nemocní pacienti a osoby ve věku 65 let a starší, zdravotničtí pracovníci a pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví vykonávající epidemiologicky závažné činnosti a dále také pracovníci a klienti v sociálních službách," řekl Chlíbek, který je členem epidemiologické skupiny na ministerstvu zdravotnictví.

Očekává se, že do této první vlny bude zahrnuto přibližně 3,5 milionu Čechů. Následně by na řadu měli přijít praktičtí lékaři, zubaři, pracovníci integrovaného záchranného systému, pracovníci energetiky, vláda a krizové štáby. "V polovině příštího roku tady bude dostatek vakcín i pro zájemce mimo tyto doporučené skupiny. To je jakási limitní doba, po kterou musíme vydržet s opatřeními, která děláme. Pak by situace měla být dramaticky lepší," prohlásil epidemiolog Roman Prymula.

Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že zatímco riziková skupina v první vlně a vybrané profese ve druhé vlně budou mít očkování zadarmo, široká veřejnost se k vakcíně dostane jednak o něco později a jednak si za ní bude muset zaplatit.

Výjimku však mohou tvořit děti, které se k ní vůbec nedostanou. Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že většina výzkumných týmů a firem provádí klinické hodnocení pouze u dospělých ve věku od 17 do 55 let s výhledem dostupnosti také pro osoby starší. Nelze tudíž očekávat, že vakcína bude v počátku registrovaná pro použití u dětí.

Jestli však lidé dostanou vakcínu od společnosti AstraZeneca, není jisté. Ačkoliv je na dobré cestě, podobně nadějně vypadají i další přípravky. České ministerstvo jako nejnadějnější kromě této vakcíny hodnotí také látky německé firmy BioNTech-Pfizer, americké firmy Moderna a další americké společnosti Novavax.

Nicméně k registraci nakonec jako první prošla ruská vakcína pojmenovaná Sputnik V, což v srpnu oznámil ruský prezident Vladimir Putin. U mnoha západních odborníků však látka vzbuzuje pochybnosti zejména z toho důvodu, že Rusové dlouhé a pečlivé ověřování, zdali vakcína skutečně funguje a zdali nemá nežádoucí účinky, výrazně urychlili a zcela například přeskočili třetí fázi klinického testování. Jak již před časem Aktuálně.cz informovalo, experti se kvůli tomu obávají, že látka může být nebezpečná nebo neúčinná.

Zbývá jen razítko úřadu

V případě úspěchu ve třetí fázi klinického testování bude veškeré výsledky zkoumat Evropská léková agentura. Během mimořádných událostí, jako je například pandemie, může však daný úřad - ještě předtím, než vakcínu registruje - povolit nouzové užívání vakcíny.

Podobně je například dočasně povolené využívání experimentálního léku Remdesivir, který má pomáhat pacientům nakaženým onemocněním covid-19. Na rozdíl od vakcíny však slouží výhradně lidem, kteří se již koronavirem nakazili, a před samotnou nákazou nechrání. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 6 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy