Prymula založil živnost na výrobu zdravotnických prostředků. Nic vyrábět nebudu, říká

ČTK ČTK
10. 9. 2020 17:36
Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula má od poloviny června živnostenské oprávnění mimo jiné pro výrobu zdravotnických prostředků. Vyplývá to z evidence ministerstva průmyslu a obchodu. Prymula uvedl, že si živnost založil, když po neshodách s ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO) odcházel z ministerstva zdravotnictví, ale nic nevyrábí.
Roman Prymula.
Roman Prymula. | Foto: ČTK

Prymula si živnost založil k 17. červnu letošního roku. Jedním z uvedených oborů činnosti je i "výroba zdravotnických prostředků". Tedy například roušek či respirátorů, které Prymula od jara prosazoval jako prostředek v boji proti koronaviru.

"Ctím presumpci neviny, ale pan Prymula by měl ke vší úctě k jeho osobě vyvrátit podezření, že je ve střetu zájmů," reagoval europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Prymula ale souvislost popírá. "Žádný zdravotnický materiál nevyrábím. Nevyrábím nic. Mám to proto, abych mohl třeba přednášet," prohlásil pro server TN.cz. "Dezinfekci ani roušky vyrábět nehodlám. Nepřipadá to v úvahu," řekl serveru iDnes.cz.

Živnostenské oprávnění platí vedle výroby zdravotnických prostředků také pro poradenskou a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, pro výzkum a vývoj a pro mimoškolní výchovu a vzdělávání, pořádání kurzů a školení včetně lektorské činnosti.

Prymula po březnovém vypuknutí epidemie koronaviru v Česku řídil Ústřední krizový štáb, od konce března stál v čele Centrálního řídícího týmu covid-19, který měl na starosti projekt chytré karantény, kapacity nemocnic, laboratoří či testování nakažených. Od 25. května spadá chytrá karanténa pod ministerstvo zdravotnictví. Vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví je Prymula od počátku června, na Úřad vlády se přesunul z ministerstva zdravotnictví, kde do konce května působil jako náměstek ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Video: Lidé už nejsou poslušní, nárůst bude pokračovat. Vakcín na chřipku bude málo, říká Prymula

Nárůst nákazy bude pokračovat, uvolňuje se na hraně rizika, zavádění roušek nikomu politické body nepřinese. Vakcín na chřipku bude málo. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy