Praha - V ústavech v Česku nekončí většinou sirotci či děti týrané, ale ty, které úřady rodinám odebírají kvůli sociální či ekonomické situaci. Konstatuje to analýza odborníků ministerstva vnitra, která tak boří jeden ze základních mýtů kolem ústavní péče.
Ministerská analýza odkryla tedy i to, že Česko přestupuje i evropské konvence. Bez ohledu na to, že EU odebírání dětí ze sociálních či ekonomických důvodů nepřipouští, české instituce děti z těchto důvodů dál rodičům berou.
Ukázkovým příkladem je případ rodiny Wallových, kterým sociálka sebrala pět dětí pouze proto, že neměli vyhovující bydlení. Tento rok rodina vyhrála spor u Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval, že toto nesmí být důvod k odebrání.
"V institucionální péči jsou převážně umisťovány děti z ekonomických a sociálních důvodů a pro poruchy chování," uvádí se v dokumentu.
Například na Slovensku je zákonem přímo zakázáno děti z těchto důvodů z rodin odebírat.
Sirotků mizivý počet
Analýza hovoří o tom, že "počet oboustranných sirotků v ústavech je zanedbatelný." Stejně tak je zanedbatelný počet týraných dětí. Podle oficiální statistiky ministerstva zdravotnictví tvoří tyto děti v kojeneckých ústavech jen 2 procenta.
"Většina dětí, které žijí v ústavech, by tam vůbec neměla být," míní Gjuričová. "Důvody k odebrání by bylo možné ovlivnit včasnou intervencí a sociální prací s dítětem a jeho rodinou."
To se však podle analýzy v praxi neděje. "OSPOD (orgány sociálně právní ochrany dětí) plní svoji funkci (práci s ohroženými dětmi a rodinami) formálně nebo na ni zcela rezignují," konstatuje dokument.
Bez šance na návrat
Tím nejzřetelnějším údajem zpochybňujícím práci sociálních pracovníků je ale fakt, že české dítě odebrané rodičům má jen minimální šanci na návrat domů. Analýza odhalila, že v průměru stráví v dětském domově 14,5 roku (přičemž zde lze být maximálně 15, výjimečně 16 let).
Souvislosti
Deník Aktuálně.cz již dlouho na situaci upozorňuje. Přečtěte si výběr z našich článků:
Česko v čele Evropy. Bere děti z rodin
Online: Děti jsou odebírány neprávem
Maxová: Už žádné peníze ústavům, dám je rodinám
Ombudsman v kauze Kuřim: Sociálka porušila zákon
ČTĚTE VÍCE:
České ústavy: Doživotí pro vaše dětství
"U 61 procent dětí trvalo umístění v institucionální péči až do zletilosti," lze se dočíst v analýze. Vinu na tom podle ministerstva vnitra nesou nejen sociální pracovníci, ale také soudy a ústavy samotné. "Mnohdy nekonají v zájmu dítěte, nevyhodnocují průběžně situaci dítěte a jeho rodiny s tím, aby zkrátily pobyt dítěte v institucionální péči, a umožnily mu tak v přiměřené době návrat zpět do rodiny."
Případ rodiny Wallových je opět ideální ukázkou takovéto nečinnosti. Dvě jejich děti opustily ústav až po dovršení zletilosti, dvě nejmladší byly dokonce bez souhlasu rodičů svěřeny do pěstounské péče. Pouze jedno dítě se vrátilo domů z dětského domova ještě před 18 rokem, a to pouze díky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.
Navíc podle analýzy na předběžné opatření, která má sloužit na krátkodobé řešení závažné situace, zůstávaly děti v průměru 2,4 roky, někdy dokonce až 4 roky.
Analýzu vzala minulé pondělí vláda na vědomí. Jednotlivé resorty nyní mají za úkol pracovat na nápravě.
