Češi mají nově přehled o tom, kolik porodů probíhá v jakých nemocnicích, kde se častěji rodí císařským řezem, kde používají porodnické kleště nebo jak často dochází k poraněním matky.
Stát informace doteď nechtěl uveřejnit, protože se obával, že je lidé budou nepřesně interpretovat. Údajů se před šesti lety domáhala porodní asistentka Anna Škvorová. Právě její stížnosti Ústavní soud vyhověl, a ministerstvo je tak poskytlo veřejnosti.
Zveřejněné údaje mohou podle odborníků přispět k rozvoji péče o matku a dítě. "Nabádáme ale k velké opatrnosti z hlediska interpretace dat, aby zejména těhotné ženy nebyly chybnou interpretací zveřejněných výsledků dezorientované," říká anesteziolog a porodník Antonín Pařízek z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
České porodnice podle dat za poslední roky méně přistupují k některým nešetrným postupům, ubývá třeba porodů s nástřihem hráze, takzvanou epiziotomií. Nástřih hráze, přestože může porod usnadnit, může ohrozit zdraví matky. V roce 2021 se prováděl u pětiny porodů, před deseti lety přitom ještě u každého třetího.
Četnost zákroku tak v Česku zatím neodpovídá doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), podle kterého ho má podstoupit nanejvýš každá desátá žena. "Státy, které mají nízké procento nástřihů hráze, ale mají trojnásobně až čtyřnásobně vyšší počty poranění hráze," vysvětluje přednosta Porodnické a gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Marian Kacerovský.
Ubývá rovněž používání porodnických kleští. Před deseti lety takto proběhlo přes osm set porodů, v roce 2021 už téměř o polovinu méně. Naopak přibývá narození se speciálním šetrnějším zvonem, takzvaným vakuumextraktorem, který se přisaje na hlavičku novorozence.
Roste také počet případů, kdy dojde k poranění děložního čípku, hrdla nebo hráze. Předloni se takto zranilo 19 procent rodiček. Roste také počet uměle vyvolávaných porodů. V roce 2016 jich byla bezmála desetina, předloni už téměř každý pátý. Podíl umělého vyvolání v Česku převyšuje evropský průměr.
Čtvrtina císařských řezů a rozdíly napříč porodnicemi
Předloni proběhlo 27 720 porodů císařským řezem, tedy asi čtvrtina ze všech. Zdravotnická organizace přitom odhaduje, že je císařský řez nezbytný u deseti až 15 procent porodů.
"To je ale doporučení a směrnice pro celý svět včetně Afriky. Česko se ale řadí u císařských řezů v Evropě pod průměr, což je pozitivní zpráva," vysvětluje porodník Pařízek.
Data ukazují, že jednotlivé nemocnice se velmi liší. To je ale způsobeno i tím, že Česko rozděluje péči o matky a jejich děti do tří stupňů. V běžných porodnicích se rodí děti v termínu porodu. Pak existují intermediární centra, kde se starají o středně nezralé novorozence a kde se děti rodí nejčastěji od 32. týdne těhotenství. V perinatologických centrech řeší nejzávažnější stavy a komplikace, pečují zde o ženy, kterým hrozí předčasný porod od 24. týdne těhotenství, v některých případech už od 22. týdne.
Například v Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí provedli předloni porod císařským řezem ve více než 40 procentech případů. zatímco v plzeňské fakultní nemocnici jen ve 23 procentech.
Odborníci však varují před unáhleným výkladem údajů. "Data se musí vždy interpretovat v kontextu dalších parametrů. Podrobná data z různých regionů naší země ukazují na to, že v nich panují významné rozdíly ve věku i obezitě těhotných. Jak pokročilý věk, tak i nadváha přitom u porodu komplikují situaci," upozorňuje Pařízek. Pokud se do porodnice tedy dostává například více žen s nadváhou, může to snižovat poměr přirozených porodů.
"Horší skóre" v počtu císařských řezů, nástřihů hráze nebo uměle vyvolávaných porodů budou mít také nemocnice, kde se specializují na rizikové porody - například na vícečetná těhotenství či srdeční vady plodu. Zástupce ředitele podolského Ústavu pro péči o matku a dítě Ladislav Krofta vysvětluje, že právě proto je v jejich porodnici tak vysoký podíl císařských řezů. "Z analýzy za roky 2021 a 2022 vyplývá, že u 630 nekomplikovaných těhotných před prvním porodem je podíl porodů císařským řezem jen 15 procent," vysvětluje Krofta.
Někde nastřihávají dvě třetiny žen, někde jen každou dvacátou
Nejčastěji nastřihují lékaři hráz v Pardubické nemocnici a v Nemocnici Agel ve Valašském Meziříčí, a to u zhruba 60 procent vaginálních porodů. Naopak v Nemocnici Nové Město na Moravě proběhne s nástřihem jen pět procent vaginálních porodů.
Valašskomeziříčská nemocnice se ale hájí tím, že zase vede celorepublikový žebříček co do nejmenšího podílu císařských řezů. Provede jich pod 15 procent.
"Nemocnice maximálně podporuje rodičky v tom, aby porodily vaginálně, a to i po předchozích císařských řezech. To ale logicky vede k vyšším počtům provedených nástřihů, které ženy však uchrání před velkou břišní operací a dalšími zdravotními riziky spojenými s císařským řezem," vysvětluje mluvčí nemocnice Radka Miloševská.
Dalším důležitým kritériem je počet rodiček, které odcházejí bez jakéhokoliv poranění, čili bez nástřihu, bez jakékoliv trhliny či oděrky. "Těch je v nemocnici ve Valašském Meziříčí dlouhodobě téměř třetina," dodává mluvčí.
