Vlasta Janečková pravidelně daruje krevní plazmu od roku 2014. Přiměl ji k tomu příběh dcery její kamarádky, která měla nádor na mozku. Opakovaně podstupovala chemoterapii a už od narození jí život komplikovala řada omezení.
"Holčička byla stejně stará jako moje vnučka. Hrály si spolu u nás na zahradě, vyrůstala s námi a rostla nám před očima. Když jsem viděla, o co všechno přichází a jak moc ji nemoc omezuje, rozhodla jsem se začít pomáhat i dalším onkologickým pacientům," popisuje Vlasta Janečková.
Když s dárcovstvím začínala, myslela především na dceru své známé. Chtěla však pomoct nejen jí, ale také lidem, kteří jsou v podobné situaci. Dnes už to bere jako součást svého života a samozřejmost. Odběrové centrum v pražské Jungmannově ulici navštěvuje zhruba každé dva týdny, což je minimální rozestup mezi jednotlivými odběry. Za rok tak stihne krevní plazmu darovat až šestadvacetkrát.
Personál odběrového centra si navíc oblíbila, a pravidelné návštěvy jsou tak pro ni příjemným zpestřením. "Chodím tam ráda. Při každé návštěvě si popovídám se sestřičkou. Ráda mám i místního lékaře, který mě vždy před odběrem pečlivě prohlédne, díky čemuž mám jistotu, že základní životní funkce, jakými jsou tlak nebo dýchání, mám v pořádku," vysvětluje dárkyně.
Ačkoliv dívka, kvůli které začala krevní plazmu darovat, nakonec svému onemocnění ve svých osmi letech podlehla, Vlasta Janečková i nadále do odběrového centra pravidelně dochází i se svou dcerou a krevní plazmu darují společně. Snaží se tím tak alespoň pomoci k záchraně jiných životů.
"Při pohledu na zuboženou holčičku jsme si uvědomily, jak cenné je lidské zdraví. To je to jediné, co si nikdy za peníze nekoupíme. I kdyby padaly z nebe," vysvětluje, proč je pravidelným dárcem.
Mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher upozorňuje, že na léčbě plazmatickými bílkovinami závisí životy mnoha hospitalizovaných pacientů. "Plazmu využíváme u hospitalizovaných pacientů s poruchami krevního srážení a s dalšími vzácnými onemocněními," vysvětluje Fritscher.
Vlasta Janečková tak chce být dárcem krevní plazmy tak dlouho, dokud to bude možné. "Pokud mi to zdravotní stav dovolí, budu ji darovat pravidelně i nadále. Odběry je možné podstoupit pouze do 65 let, tak mi ještě chvíle zbývá. Chci pomoci co nejvíce lidem," říká.
Krevní plazma se využívá zejména k výrobě léků pro lidi s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi. Nejde ale jen o onkologické pacienty, ale také třeba o lidi se závažným onemocněním imunitního systému, k léčbě šokových stavů a popálenin nebo pro pacienty s poruchou krevního srážení, jako je hemofilie a von Willebrandova choroba.
Darování plazmy
Proces, při kterém se plazma získává, se nazývá plazmaferéza. V průběhu plazmaferézy se z krve odděluje tekutá plazma a dárci se vrací jeho červené a bílé krvinky a krevní destičky zpět.
Krevní plazma je nažloutlá kapalina, která vytváří prostředí pro krevní buňky a zajišťuje přenos živin a odvod zplodin metabolismu. Je to tekutá část krve, která tvoří u mužů 54 % a u žen 59 % jejího objemu. Zbývající část představují červené a bílé krvinky a krevní destičky.
Zdroj: Krevnicentrum.cz
Lidé za darování krevní plazmy dostávají od soukromých odběrových center finanční odměnu, její maximální výše může být 600 korun za jeden odběr. Český červený kříž uvádí, že se takových odběrů provede asi 700 tisíc, díky čemuž má zdravotnictví dostatečné množství krevní plazmy, a Česko je tak již několikátým rokem jejím významným vývozcem.
Dárcem se může stát každý, kdo je 18 až 65 let starý a váží minimálně 55 kilogramů. "Dále je tu podmínka neléčení se s vážnými chronickými nebo psychiatrickými onemocněními, neprodělání žloutenky B, C a neužívání návykových látek, alkoholismus a osoba nesmí spadat do skupiny s rizikovým chováním," dodává mluvčí brněnské fakultní nemocnice Václav Janištin.
