Krevní plazma uzdravených může zastavit koronavirus či posílit imunitu, říká lékař

Kateřina Hlaváčková, Zuzana Zavadilová
6. 9. 2020 9:30
Pacientům s koronavirem může pomoct krevní plazma těch, kteří si nemocí prošli a jsou zdraví. Metoda sice není potvrzená, nicméně dle Jana Máci z ostravské fakultní nemocnice by plazma mohla zlepšit imunitu, protilátky v ní by pak mohly vir neutralizovat. V Ostravě takto léčí od dubna, nyní hledají dárce krevní skupiny AB. Léčbu nedávno potvrdily americké úřady, WHO ale vyzývá k opatrnosti.
Krevní plazma by mohla pomoci při léčbě pacientů s koronavirem. Ilustrační foto.
Krevní plazma by mohla pomoci při léčbě pacientů s koronavirem. Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Jak přesně vypadá léčba pacienta pozitivního na koronavirus takzvanou rekonvalescentní plazmou? 

Po tom, co pracovníci krevního centra vyhledají vhodného dárce, odeberou mu rekonvalescentní plazmu. Musí tedy ale najít někoho, kdo už je z koronaviru vyléčený a má ve své krevní plazmě obsažené vhodné protilátky. Ta se pak příslušným způsobem zpracuje a uskladní. Na jednotku intenzivní péče je poté odeslaná, až když se objeví vhodný pacient. 

V situaci, kdy je pak daný člověk v akutní fázi koronavirového onemocnění, se rozhodujeme, zda mu plazmu podat, či ne. Následně požádáme o plazmu dané krevní skupiny dárce, která je shodná s tou pacientovou. Téměř všichni nakažení koronavirem, kteří se u nás léčili, od nás ale plazmu dostali. 

Co musí dárce splňovat, aby byl na odběr plazmy vhodný?

Je třeba, aby prokazatelně prodělal covid-19 a měl v krvi určitou hladinu protilátek na vir. Ale jinak musí být zdravý. To znamená, že pracovníci případné dárce na krevním centru testují poměrně podrobně, aby například neměli nějaké jiné infekční onemocnění. 

Z jakého důvodu k této léčbě ostravská nemocnice koncem dubna přistoupila?

Impulz pro nás byly informace a zkušenosti ze zahraničí. Oslovil jsem proto ve spolupráci s krevním centrem vedení naší kliniky s tím, zda bychom neměli k takové léčbě přistoupit. Začala to totiž být poměrně oblíbená metoda, a to třeba i v nejvíce postižených státech, jakými byly v té době Itálie či Spojené státy americké.

Léčba rekonvalescentní plazmou se totiž v minulosti používala i u jiných onemocnění, a tak se převzala pro koronavirus. Věděl jsem také, že ji začali odebírat i kolegové z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. 

Na kolik pacientů byla léčba dosud použita? 

V tuhle chvíli zhruba dvaceti pacientům, a to v různém množství. Většinou podáváme zhruba tři jednotky plazmy, to znamená od půl po tři čtvrtě litru. V havířovské nemocnici ji pak lékaři aplikovali asi dalším šesti pacientům. 

Jaké musí mít nakažený koronavirem příznaky, abyste k léčbě přistoupili?

Nemáme obecně stanovená pravidla. Existují práce, které potvrzují efektivitu plazmy u pacientů nacházejících se v lehčím stadiu onemocnění. To znamená, že nejsou napojení na umělou plicní ventilaci, nebo jim neselhávají vitální orgány. 

Na naší jednotce intenzivní péče ale tento postup neplatí, protože takové pacienty nemáme. V naprosté většině u nás totiž leží lidé s těžkým selháním plic. Dáváme proto plazmu téměř všem akutním případům s pozitivním testem na koronavirus.

Nevíme přesně, jaká z využitých metod léčení pacientovi nakonec pomůže

Jak následně pacient na léčbu rekonvalescentní plazmou reaguje? 

Můžu vám jenom říct, jakou odezvu by měl mít. Velmi těžko se totiž rozpoznává, zda se v léčbě opravdu děje to, co očekáváme. Nevíme totiž, která z našich vícero intervencí do průběhu nemoci způsobila pozitivní efekt. 

Obecně ale předpokládáme, že zafungují protilátky v těle, které následně virus zneutralizují. Anebo, a to je dle mého pravděpodobnější, posílí dárcova plazma pacientův imunitní systém.

Takže zatím nemůžete zobecnit, jakou reakci bude léčený na podanou plazmu mít?

Ne. Podle mě jsme v Česku jedno z pracovišť, které podává pacientům rekonvalescentní plazmu nejčastěji. A přesto si myslím, že je to zatím málo podání k tomu, abychom mohli vyvozovat nějaké závěry. V ostravské nemocnici zkrátka u pacientů s koronavirem používáme všechny možnosti, které máme. Od remdesiviru, favipiraviru až po rekonvalescentní plazmu. V tuhle chvíli nejsou ani žádná definitivní fakta podporující podání plazmy, ani celosvětově. I když, jak jsem zmiňoval, je to poměrně oblíbená léčebná metoda. 

Rozšíření léčby brání skepse i strach ze zvýšené srážlivosti krve 

Možnost této léčby se asi i z toho důvodu v Česku objevila už koncem března. Proč se ale od té doby příliš nerozšířila?

Panuje totiž poměrně výrazná skepse kolem toho, zda je vůbec efektivní. V zásadě o tom totiž neexistují důkazy. Do života viru je možné zasáhnout na různých úrovních tak, abychom ho narušili. Tedy aby do buňky nepronikl, nerozmnožil se v ní nebo aby se z ní třeba zpětně neuvolnil. A o to se snažíme. Ale u žádného z léků, které byly původně určeny pro jiné nemoci a mohly by teď fungovat, ani u remdesiviru, není jednoznačně prokázáno, že opravdu fungují. 

Hraje u skepse vůči plazmě v českých nemocnicích roli ještě jiný faktor?

Ano, pacient pozitivní na koronavirus totiž obvykle vykazuje známku vyšší krevní srážlivosti. A plazma obsahuje faktory, které srážlivost zajišťují. Myslím si tedy, že některá pracoviště k léčbě nepřistupují kvůli obavě ze zhoršení zvýšené krevní srážlivosti. To je však moje spekulace. 

Každý ke covidu přistoupil trochu jinak. U nás v Ostravě se pacientům snažíme pomoct a poskytnout jim jakoukoli léčbu, kterou máme k dispozici. To platí samozřejmě nejen pro koronavirus, ale i chřipku a další nemoci, které mohou člověka ohrožovat na životě.

Zkoumá tedy momentálně někdo v Česku tento druh léčby?

O tom nevím, ale naše nemocnice výzkum dělá. Po podání rekonvalescentní plazmy sledujeme zánět a krevní srážení. Hlídáme, co léčba s pacientem udělá. Výsledky ještě nemáme, protože pozorování není ukončené. Doufám, že z něho bude zajímavý výsledek, ale v této chvíli to nedokážu říct. Pacientů, u kterých se k léčbě přistupuje, je totiž relativně málo. 

Dokázal byste přesto odhadnout, kdy budou první výsledky?

K tomu, aby byly relevantní a opravdu zevšeobecnitelné, je potřeba mnoho pacientů. Závěr nelze vyvodit jen z léčby deseti či dvaceti pacientů. Momentálně můžeme udělat dílčí rozbor dat, která už máme. Ale předpokládám, že výsledky nebudou úplně přesvědčivé a budeme muset dále pokračovat.

Máte nějaké pokyny k této léčbě ze strany ministerstva zdravotnictví? 

Existuje jich mnoho, jsou to však spíše zkušenosti jednotlivých institucí než obecná doporučení ministerstva. Infektologická společnost a některá krevní centra je ale vydala. Třeba v Americe teď ale vyšla studie, která zahrnula více než 35 tisíc pacientů, jimž lékaři plazmu podali. Jedná se o výzkum prováděný na více místech, který prokázal výhody této léčby u pacientů s méně závažným průběhem onemocnění.

Nárůst nákazy bude pokračovat, uvolňuje se na hraně rizika, zavádění roušek nikomu politické body nepřinese. Vakcín na chřipku bude málo. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Americká sonda úspěšně přistála na planetce Bennu

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) úspěšně přistála na planetce Bennu, kde se pokusila odebrat vzorky horniny. Zda byl odběr úspěšný, se uvidí až v následujících dnech, uvedla dnes agentura AP.

"Nemůžu uvěřit, že jsme to doopravdy dokázali," řekl po přistání sondy jeden ze členů týmu NASA, profesor Dante Lauretta z Arizonské univerzity. "Sonda udělala všechno, co měla."

Poté, co OSIRIS-REx poslala na Zemi potvrzení o kontaktu s asteroidem vzdáleném více než 322 milionů kilometrů, propuklo v sále nadšení. Může však trvat až týden, než bude jasné, zda a případně kolik horniny se podařilo sondě odebrat a jestli bude potřeba další pokus.

Zdroj: ČTK
Další zprávy