Praha - Po devíti letech vzdělávací reformy se české školství dozvědělo katastrofální výsledek. Ve světovém průzkumu PISA 2009 české děti zcela propadly ve čtení, dosáhly na podprůměr v matematice a na průměr v přírodních vědách.
Jenom v šesti zemích Evropské unie mají patnáctiletí žáci horší čtenářské dovednosti oproti těm českým, konkrétně na Slovensku, v Litvě, v Lucembursku, v Rakousku, v Bulharsku a v Rumunsku.
Od průzkumu PISA 2000 přeskočili české žáky ve čtení Němci, Poláci, Maďaři, Lotyši, Italové, Řekové a Portugalci.
Ani v roce 2000 nedopadli čeští žáci nejlépe, a právě proto zahájil ministr školství Eduard Zeman (ČSSD) reformu školství. V reformách pokračovalo pět ministrů a dnes se ukazuje, že výsledek je tragický.
Nerovnost, kterou úřady ignorují
Podrobná zpráva PISA 2009 ukazuje, kde je v českém systému základní chyba: výstupy jednotlivých škol se od sebe příliš liší.
Diskutujte o PISA 2009
Vážení čtenáři,
dnes od 9 hodin můžete v on line rozhovoru na stránkách Aktuálně.cz diskutovat o výsledcích průzkumu s Janou Palečkovou z Ústavu pro informace ve vzdělávání, která už od roku 2000 české průzkumy PISA organizuje.
"V Japonsku, České republice, Německu a Belgii existuje pětina škol s příznivým socioekonomickým zázemím. Žáci tam dosahují výrazně lepších výsledků, jako by měli za sebou o jeden školní rok navíc," píší výzkumníci.
V Česku vychovávají elitu víceletá gymnázia, kde měli žáci o pětinu lepší výsledky než jejich vrstevníci ze základních a ostatních středních škol.
Rozdělení škol na výběrové a ty ostatní zhoršuje výsledky u většiny žáků, upozorňují výzkumníci. Proto také zjišťovali, do jaké míry se v jednotlivých zemích snaží rozdíly mezi školami zmenšovat.
Kázeň a nasazení
Úspěšní v tomto směru jsou především Němci. Tamní úřady trvají na tom, aby měli učitelé stejně kvalitní vzdělání na všech typech škol.
V Česku přednášejí na učilištích a středních i základních školách lidé s nižší kvalifikací než na gymnáziích.
Stejný problém hlásí i gymnázia z Belgie a elitní soukromé školy v Japonsku. Japonci a Belgičané však po vzoru Němců nasazují do škol s horším sociálním zázemím víc učitelů. To však není případ Česka.
Japonské školy jsou také jedněmi z mála, které dokážou zlepšit výsledky zavedením přísné kázně. V tom se jim podobají Číňané, Litevci a školy ve střední Asii.
Pád gymnázií
Na nerovnosti v přístupu ke vzdělání upozornily Čechy všechny tři předchozí průzkumy PISA. Poslední výzkum však přidal tvrdý argument.
V letech 2000 - 2006 se zlepšovaly výsledky českých žáků na výběrových gymnáziích. Vzdalovali se tak studentům na ostatních typech škol, kteří se naopak zhoršovali.
Tentokrát se ukázalo, že předčasná selekce neprospívá ani gymnazistům. Jejich výsledky se proti roku 2006 zhoršily nejvíc ze všech, učňové se naopak trochu zlepšili.
Reformátor Eduard Zeman chtěl v roce 2001 školy sjednotit a navrhl, ať se zruší výhody víceletých gymnázií, především vyšší platy jejich učitelů.
Se svým nápadem však narazil na vlivnou lobby soukromých gymnázií a od té doby se nikdo rozdíly v kvalitě vzdělávání patnáctiletých ani nepokusil zmírnit.
Dnes hodlají gymnázia rušit Rakušané, kteří dostali v průzkumu PISA společně s Čechy nejhorší známku. Plán sociálnědemokratického premiéra Wernera Faymanna však odmítá lidovecký ministr financí Josef Pröll.
Dobeš zabere kontra
PISA 2009 nepřinesla Čechům jen opakování staré kritiky, ale také jednu pochvalu. Reforma zrušila po roce 2004 osnovy a nechala na školách, ať samy vybírají učivo a ať také známkují podle vlastních pravidel.
Autonomní školy měly výrazně lepší výsledky nejen v Japonsku, Koreji a na Tchajwanu, kde prospívá uvolnění tradičního asijského drilu, ale také v Nizozemsku a Česku.
Ministr školství Josef Dobeš paradoxně hodlá tuto přednost českého školství odstranit, když školám nařizuje státní maturitní zkoušku omezující opět svobodu při volbě učiva i zkoušení.
Následujete Poláky
Na výsledky výzkumu PISA 2009 reagoval ministr školství tím, že navrhl šest kroků, které by výkony českých škol měly zlepšit.
V první řadě připomíná opět maturity, které budou doplněny srovnávacími zkouškami také v páté a deváté třídě. Nechce po vzoru Eduarda Zemana rušit gymnázia, ale naopak školy, jejichž žáci budou mít v testech nejhorší výsledky. Zároveň slibuje, že učitelům zvýší mzdy.
Tím si vysloužil kritiku některých expertů. "Způsob, jakým chce ministr Dobeš reagovat na zhoršující se výsledky žáků, povede k dalšímu propadu v mezinárodním srovnání," míní Tomáš Feřtek ze sdružení EDU info, který odsuzuje především nové maturity a srovnávací zkoušky. Místo nich doporučuje následovat úspěšné reformy v Polsku a Německu, které se zaměřily na metodickou podporu učitelů. "Učí je tam, jak děti lépe učit. A má to měřitelné výsledky," upozorňuje Feřtek.
Poláci a Němci měli v roce 2000 ještě horší výsledky než Češi. Během devíti let je předstihli ve čtení a matematice, v přírodních vědách dokonce patří do evropské špičky.
