Praha - V září se v Poděbradech otevře nadjezd nad železniční tratí. Na stavbu, která umožní bezpečný a plynulý průjezd z jednoho konce města na druhý stovkám aut i chodců, čekají obyvatelé přes deset let. Podobný nadjezd by podle místních pomohl i ve Studénce, kde ve středu při srážce nákladního kamionu a pendolina na přejezdu zemřeli tři cestující z vlaku.
Při rychlosti, s jakou se v Česku podobné stavby staví, se ale jen tak v severomoravském městě nedočkají. Jen na trati Praha - Ostrava, kde Studénka leží, je podobných přejezdů 88 a na jejich přestavbu nejsou peníze. Pro představu: nadjezd v Poděbradech stál 114 milionů korun. Z velké části ho platila Evropská unie, město ani kraj by si ho nemohly dovolit. Výstražné zařízení a závory na přejezdech přitom vyjdou jen na dva až tři miliony korun.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) teď chce tlačit na Správu železniční dopravní cesty, ať vytipuje nebezpečné přejezdy a začne se na nich s výstavbou mimoúrovňových křižovatek.
Podobná stavba přitom může klidně trvat až osm a více let. Když už se seženou peníze, přijde klasické úřední kolečko s vyřizováním razítek a výkupem pozemků. "V minulosti, hlavně v 90. letech, se stala zásadní chyba, že při rekonstrukci koridorů se tam přejezdy ponechaly. Podle mě se to mělo řešit už v té době,“ říká Ťok.
Ministr slibuje, že alespoň na nových koridorech už bude standardem, že se nebude se silnicí potkávat trať, po které jezdí vlaky až 160 kilometrů v hodině. Například na plánovaném koridoru Brno - Přerov už žádné přejezdy nebudou.
Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) se už roky snaží nevyhovující přejezdy rušit. Za posledních pět let jich však v Česku ubylo jen kolem tří set a navíc málokdy na frekventovaných tratích.
"Ruší se především ty na méně využívaných lokálních tratích. Prioritou by ale mělo být jejich rušení na rychlostních koridorech,“ říká Dalibor Dostál z neziskové organizace Česká krajina.
Snahy železničářů navíc naráží u měst a obcí, keré si "své“ přejezdy brání. Kdyby totiž byly zrušeny, pro jejich občany by to znamenalo zajížďky.
Dvě miliardy z EU
Například v Německu za srovnatelnou dobu zvládli zrušit tisícovku rizikových přejezdů. Většinou je nahrazují tunely nebo mosty. Deutsche Bahn do lepšího zabezpečení investuje 170 milionů eur ročně, další stovky milionů posílají obce a spolkové země. Víc peněz by díky Evropské unii mělo přitéct i do Česka. Půjdou však primárně na modernizace přejezdů, ne na stavbu nadjezdů.
"V následujících dvou letech půjde o téměř dvě miliardy korun, které k nám putují z Evropské unie. Za tyto prostředky se kompletně zmodernizuje zhruba 400 přejezdů po celém území republiky,“ uvedl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. Polovina všech českých přejezdů, tedy více než čtyři tisíce, je totiž vybavena jen výstražným křížem a lepší zabezpečení nemá.
Ťok teď zvažuje, že by na přejezdech mohla přibýt čidla, která by na auta mezi závorami upozornila. Minimálně na nejrizikovějších místech by mohla pomoci alespoň dočasně, než se vyřídí papírování kolem stavění nadjezdů.
"Chci projednat se SŽDC, jak přejezdy lépe zabezpečit. Například čidlo by mohlo takový kamion zachytit a zastavit dopravu,“ dodává Ťok. Už teď čidla na některých přejezdech jsou. Dopravu ale zastaví až ve chvíli, kdy auto prorazí závory. To řidič kamionu ve Studénce neudělal.
