Čtyři vojáci čelí obvinění z podílu na smrti afghánského vraha psovoda Procházky

ČTK ČTK
21. 6. 2021 9:37
Vojenská policie obvinila čtyři vojáky z podílu na smrti afghánského bojovníka Vahidulláha Chána, který zastřelil v roce 2018 českého psovoda Tomáše Procházku, napsal týdeník Respekt. Dva z vojáků viní policie z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu, další dva z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Podle Respektu jsou stíhanými příslušníci elitní armádní 601. skupiny speciálních sil z Prostějova.

Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil na podzim 2018 psovoda Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. Afghánský voják byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Krátce poté, co byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel.

Respekt uvedl, že byl Chán podle afghánských svědků nezraněný, když ho začali dva čeští vojáci vyslýchat. Když ale muže po dvacetiminutovém výslechu předávali Američanům, měl již na těle stopy brutálního mlácení. "Během českého výslechu se z místnosti ozývaly Chánovy bolestivé výkřiky, a když ho Češi předali svým americkým kolegům, krvácela mu tvář a měl na těle řadu podlitin," ocitoval Respekt svědectví afghánského tlumočníka. Češi ale tvrdí, že Chána nebili.

Američané údajně afghánského vojáka také tloukli, kopali ho do rozkroku, dusili a mlátili s ním o zeď. Podle Respektu je z podílu na smrti Chána vyšetřováno také osm amerických vojáků, kteří ale nebyli zatím obviněni. Dvojice českých strážných, kteří ho měli po výsleších na hodinu pod dozorem, je pak podle týdeníku viněna z toho, že mu neposkytla žádnou pomoc, přestože byl v žalostném stavu. Muž následně v polní nemocnici zemřel.

V případu byli dříve obviněni také čtyři důstojníci za to, že neohlásili trestný čin. Pražští žalobci však jejich stíhání následně zrušili a případ vrátili do stadia prověřování. Kauzu vojáků z armádní  601. skupiny speciálních sil z Prostějova má podle Respektu na starost Krajské státní zastupitelství v Brně.

O vyšetřování českých a amerických vojáků, kteří se údajně podíleli na zabití Chána, napsal už v listopadu 2018 list New York Times. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) tehdy ale odmítl, že čeští vojáci mají na Chánově smrti vinu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy