Autor fotografie: Ondřej Besperát

Úterý ve školství

• První on-line rozhovor s ministrem Liškou - na Aktuálně.cz

• Video: Podívejte se, jak učitelé demonstrovali

• Fotostory: Liškovi v patách

• Reportáž: S Liškou mezi Klausem, poslanci a odboráři

• Vládu nad školami převzal Ondřej Liška, stvrdil Klaus

• Ministr Liška má horký start, stávkuje 6 tisíc škol

Blogeři o školství:

 

• Jiří Havel: Igor musí stávkovat
• David Rath: Děti do sněmovny 
• Jan-Michal Mleziva: Zaslouží si učitelé vyšší platy?

Analýza - Rozdíl mezi schopnostmi nejlepších a nejhorších žáků v českých školách se dále zvětšuje.

Například vedle Německa jsou české rozdíly ve čtenářské gramotnosti patnáctiletých největší ze všech evropských zemí. Přitom v Německu statistiku zvýrazňují špatné výsledky dětí přistěhovalců. 

Nerovnost jako vzdělávací model

Ministerstvo školství přijalo výsledky výzkumu PISA s uspokojením. Podle výkladu jeho expertů není propad ve výsledcích českých žáků statisticky významný. "Nemusíme říkat, že se české školy nelepší. Můžeme také říct, že se nezhoršují," komentovala výsledky náměstkyně Eva Bartoňová.

• Čtěte více analýzu: České školství se nelepší, ukázalo mezinárodní srovnání

Znamená to však zároveň, že se ani nezmenšují rozdíly mezi žáky různých škol. V přírodních vědách, které PISA 2006 zkoumala podrobněji, se ukázalo, že až 62 procent výsledku studenta závísí na tom, do jaké školy chodí.

Stejné rozdíly mezi elitními a obyčejnými školami zaznamenali ještě Němci, Rakušané, Slovinci, Maďaři a Bulhaři. Vesměs jde o země, kde se děti v časném věku rozesílají na různé typy škol, například na gymnázia a učiliště.

V úspěšnějších zemích, jako byly v letošním průzkumu Finsko, Švédsko, Estonsko, Irsko, Kanada nebo Nový Zéland, záleží na úrovni školy jen 20 procent výsledku studentů.

Přitom Finové a Novozélanďané mají nejvíc dětí v absolutní špičce, v obou případech téměř čtyři procenta zkoušených žáků. Češi se musí spokojit s jeden a půl procentem.

• Čtěte více: Čeští školáci toho vědí míň než dřív. V žebříčku padáme

Nůžky se dál otevírají

Rozdíly mezi gymnáziem, odbornou školou a učilištěm se v Česku v přírodovědných disciplínách příliš nezměnily.

• Na tabulky, ilustrující výkon dětí z jednotlivých typů škol v matematice a čtení, se podívejte ZDE

Třeba v matematice se učiliště proti minulému výzkumu propadla ještě málo. Průměrný český učeň je například v matematice méně zběhlý, než mladý student z Lotyšska, nebo z Ruska, stále je však lepší, než studenti z Bulharska a Rumunska.

Alarmující jsou však výsledky čtenářské gramotnosti, při které se hodnotí schopnost porozumět psanému textu a vysvětlit jeho obsah.

Tento nedostatek českého školství se daří vyrovnat v gymnáziích, kde se výsledky proti roku 2003 zlepšily. Úroveň odborných škol se nemění, výsledky učilišť se však propadly o padesát bodů. "U žáků středního odborného studia bez maturity došlo k významnému zhoršení výsledků," konstatuje studie ministerského Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Znamená to, že český učeň nedosahuje úrovně průměrného rumunského, bulharského či černohorského studenta. Na učilištích se přitom vzdělává 40 procent populace.

"Čtvrtina českých žáků není schopna prokázat ani základní čtenářské dovednosti," varují výzkumníci.

V případě průměrného učně to znamená, že nedokáže vysvětlit, co si vlastně přečetl.

Liška rozhodne

Náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger na dotaz Aktuálně.cz připustil, že se zatím nechystají změny, které by zastavily prohlubování rozdílů ve vzdělání.

První šanci obrátit trend bude mít nový ministr Ondřej Liška už v příštích týdnech. Jeho předchůdci domluvili účast v projektu, při kterém chtějí Češi společně s Němci, Rakušany a Dány posilovat odborné předměty na školách. Z výzkumu PISA ovšem vyplývá, že by české školy měly naopak posílit všeobecný rozměr vzdělanosti včetně čtenářské gramotnosti.

Zdroj: PISA 2003, 2006

Zdroj: PISA 2003, 2006