Čolci ve vodě klikají, zjistili čeští vědci. Záhadný zvuk může znamenat zásadní objev

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
28. 3. 2019 17:29
Dva evropské druhy čolka vydávají pod vodou pro člověka těžko slyšitelný zvuk podobný klikání. Tuto dosud neznámou kuriozitu odtajnil čerstvý výzkum vědců z české Akademie věd pod vedením docenta Lumíra Gvoždíka. Klikání čolků je zatím pro vědce záhadou, může se ale jednat o přelomový objev. "I po 250 letech od svého vědeckého popisu nás dokázali čolci překvapit," říká Gvoždík.
Nový objev čolčích zvuků: dva druhy evropských čolků pod vodou vydávají zvuky. | Video: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Jaký zvuk vydává žába, ví asi každé malé dítě. Jak ale dělá čolek? Takovou otázku si položil Lumír Gvoždík a jeho tým vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky a došli k nečekanému závěru. Čolci pod vodou klikají.

Jako vůbec první tak zaznamenali a popsali zvukové projevy pod vodou u dvou evropských druhů čolků - čolka horského (Ichthyosaura alpestris) a čolka obecného (Lissotriton vulgaris). Dosud byly podobné úkazy známy jen u čtyř amerických druhů mloků a čolků.

Klikání u evropských druhů je tak zcela novou informací. Výzkumníci u nich zatím pozorovali pouze občasná zamlaskání nebo zapištění, která zvířata vydávají na souši během přijímání potravy nebo když jsou v ohrožení.

Poznávání ostatních, orientace v prostoru, nebo náhoda?

K čemu ale může ono klikání sloužit? Nejpravděpodobnější verzí je podle Gvoždíka hypotéza, že zvuk čolkům poskytuje informace o počtu jiných jedinců stejného druhu v okolí. Čolci jsou totiž soumračná až noční zvířata a voda, ve které se rozmnožují, bývá často zakalená, což značně omezuje jejich zrakové možnosti.

"Když si představíte, že zavřete oči a slyšíte někde mluvit lidi, tak si všimnete, že každý mluví trošku jinak, a dokážete si udělat představu o tom, jak velká asi je skupinka lidí před vámi. Podobně to může fungovat i u čolků," vysvětlil Lumír Gvoždík deníku Aktuálně.cz.

K této myšlence vede vědce překvapivá podobnost klikání jak mezi druhy, tak mezi samci a samicemi. Každý čolek se svým zvukovým projevem do značné míry liší od ostatních jedinců v populaci. "Pokud jsou čolci schopni tyto individuální zvukové rozdíly zaznamenat, mohou být schopni rozlišit ve tmě jiné jedince, a to bez ohledu na pohlaví a druhovou příslušnost," upozorňuje Gvoždík.

Jedním z vysvětlení může být také to, že zvuky čolci činí mimoděk pohybem svých čelistí bez žádného účelu. Tomuto vysvětlení ale podle Gvoždíka odporuje fakt, že klikání některých čolků neodpovídá frekvenci pohybů čelistí.

Poslední možnost je sice značně spekulativní, skýtá ale největší potenciál. Klikání by mohlo čolkům pomáhat orientovat se v prostoru pomocí systému echolokace. Podobný zvuk totiž k tomuto účelu používají například netopýři a kytovci.

"Pokud by to tak bylo, tak by to bylo naprosto přelomové, protože by to byl první případ u obojživelníků. Než budeme moci něco takového říci, je ale potřeba spousty dalšího výzkumu. Musíme zjistit, zda má zvuk dostatečně velkou energii, aby vytvořil akustický odraz překážky," říká Gvoždík.

Velkou otázkou je také například to, zda je čolek vůbec schopen klikání sám slyšet. Průzkum tohoto zvuku se však nachází ve svém prvním stadiu. Gvoždíka, jeho studenta Jiřího Hubáčka, který téma zkoumá ve své diplomové práci, a další biology tak ještě čeká spousta práce.

Popsali jsme prázdný list

Objev klikání u čolků je ale pouze boční produkt Gvoždíkova hlavního výzkumu, ve kterém se zabývá adaptací čolků a jiných studenokrevných živočichů na klimatické změny.

"Potřebujeme získat informace o teplotních nárocích jednotlivých druhů, abychom dokázali předpovědět, jaký dopad může aktuální klimatická změna mít na jejich populace," uvádí Gvoždík. Praktickým výstupem výzkumu je navržení ochranářských opatření, která by dopady klimatických změn na populace čolků co nejvíce zmírnila.

Sám Gvoždík se čolkům věnuje už téměř dvacet let. "O problematice termální ekologie u čolků v té době nebylo skoro nic známo. Můžu říct, že jsme v podstatě popsali prázdný list," říká.

Čolky přímo ovlivňuje teplota prostředí. Vědci zjišťují, zda se zvládnou přizpůsobit změnám klimatu:

Čolky přímo ovlivňuje teplota prostředí. Vědci zjišťují, zda se zvládnou přizpůsobit změnám klimatu | Video: Akademie věd ČR
 

Právě se děje

před 13 minutami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy