Leguáni vypadají jinak, lachtani mění jídelníček. Zvířata bojují se změnou klimatu

Jana Václavíková Jana Václavíková
5. 1. 2019 18:54
Kniha přírodovědce Charlese Darwina O původu druhů, ve které představil evoluční teorii, zahýbala v polovině 19. století společností i světem vědy. Na způsob, jakým funguje přežití nejsilnějších a nejpřizpůsobivějších jedinců, přišel díky pobytu na souostroví Galapágy. Stejné místo nepřestává vědce překvapovat ani v současnosti, kdy se chování zvířat mění stejně rychle, jako přichází změna klimatu.
Lachtan galapážský.
Lachtan galapážský. | Foto: Kelly J. Kane

"Galapážský mořský systém by se dal přirovnat k horské dráze," uvedl pro The New York Times Jon Witman, profesor biologie na Brownově univerzitě. Jako důvod pro své tvrzení uvádí často se měnící teploty vody způsobené třemi mořskými proudy, které se u souostroví v Tichém oceánu setkávají.

Proudy s sebou přinášejí více než potravu a teplotu vody. Kvůli nim je souostroví také náchylné k výrazným dopadům klimatických změn a zvyšující se hladině moří.

To ohrožuje jedinečnou místní flóru a faunu. Na necelých osmi tisících kilometrech čtverečních, na kterých se Galapágy rozkládají, žije nečekaně vysoký počet endemitů - zvířat, která se jinde nevyskytují. Podle UNESCO jich lze na ostrovech najít až 180.

Kvůli teplejším vodám zvířata, mezi kterými nechybí galapážské želvy, Darwinovy pěnkavy nebo leguáni mořští, často nemají dostatek potravy. Tento nedostatek měl v posledních 30 letech za následek vysoký úbytek živočichů. Z ostrovů zmizelo až 90 procent leguánů, 75 procent tučňáků a 50 procent lachtanů a kormoránů.

Změna potravy a zmenšování sebe samých

Podle Jona Witmana jsou Galapágy "úžasnou laboratoří ke studiu druhů a jejich přizpůsobení se klimatické změně," jak uvedl pro magazín National Geographic.

S tím, jak se mění okolní prostředí, musela se i zvířata změně přizpůsobit. Své chování mění želvy, leguáni i tučňáci.

Jedním z běžnějších způsobů, jakým zvířata uzpůsobila své chování, je změna jídelníčku. Lachtani, jejichž běžnou stravou byly sardinky, je museli vyměnit za tuňáky, které doteď nejedli. Počet sardinek totiž v posledních letech klesl a lachtani, v zájmu přežití, museli změnit své návyky.

Výraznější změny si všiml evoluční biolog Martin Wikelski. Když prováděl výzkum na jednom z galapážských ostrovů, všiml si zvláštní spojitosti mezi zvyšující se teplotou moře a velikostí leguánů. "Samozřejmě že zvířata se nemohou zmenšovat, to není možné. Ale leguáni vypadali divně, jako žáby, jejichž nohy byly moc dlouhé pro jejich těla," uvedl.

Přesto se po bližším zkoumání ukázalo, že leguáni skutečně dokážou ovlivnit svou velikost. Ačkoliv přesněji vědci procesu nerozumí, domnívají se, že leguáni pod stresem z nedostatku potravy uvolňují stresový hormon, který má za následek opětovné absorbování části kostry. Leguáni se tak stávají menšími a vyžadují i méně potravy. 

Změna teplot nepříznivě ovlivňuje také populaci želv. "Pokud se vyvíjejí v relativně nízkých teplotách, je větší pravděpodobnost, že budou samci, a naopak, když se vyvíjejí ve vyšších teplotách, je větší pravděpodobnost, že půjde o samičky," říká Stephen Blake z programu na ochranu galapážských želv. "Pokud klimatická změna vede k vyšší teplotě písku, může se náhle změnit poměr mezi pohlavími a dramaticky se zvýšit počet samic," dodává. Stejného fenoménu si všímají i vědci zabývající se Velkým korálovým útesem.

Neobvyklé chování galapážských tučňáků

Jinak se kvůli klimatické změně chovají i tučňáci, kteří mají dva způsoby, jak se změnám postavit. První se projevuje, pokud teplota vody stoupne nad 25 stupňů Celsia. Při této teplotě, která je na tučňáky příliš vysoká, přestávají snášet vejce. Stejné chování lze pozorovat také u mořských ptáků na Galapágách, kteří by podle odhadů vědců mohli do sta let vyhynout.

Druhá změna u tučňáků souvisí s omezeným množstvím potravy. Mláďata tučňáků dospívají po 60 dnech, ve kterých se tradičně osamostatní a vzdálí se od domova rodičů. Jiné je to u tučňáků na Galapágách, kteří i v dospělosti zůstávají u hnízda rodičů. Ti je totiž v případě, že mladí tučňáci neuspějí a neseženou si potravu, nakrmí. Podmínkou je dostatek potravy.

"Když se postavíte na vlastní nohy, tak vás rodiče taky budou podporovat, pokud si to budou moci dovolit. A to je přesně to, co dělají i tito rodiče," vysvětluje chování tučňáků bioložka z Washingtonské univerzity P. Dee Boersmaová.

Toto chování vědci zpozorovali pouze u tučňáků na Galapágách a předpokládají, že díky tomu se jim daří přežívat i při extrémních změnách počasí. "Galapážští tučňáci se přizpůsobili, avšak ne jednotlivým ročním obdobím, ale rozmarům oceánu," dodává Boersmaová pro National Geographic.

Video: Čolci se přizpůsobují změnám klimatu

Čolky přímo ovlivňuje teplota prostředí. Vědci zjišťují, zda se zvládnou přizpůsobit změnám klimatu | Video: Akademie věd ČR
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
Další zprávy