Praha - Vláda má jasnou většinu ve sněmovně, opozice však po krajích ovládla velká města a táhne na Senát. Sociální demokracie je zpátky v nejvyšší politice.
Sociální demokracie vyhrála ve čtrnácti z šestadvaceti velkých radnic, před čtyřmi lety přitom jen ve Frýdku-Místku. Do druhého kola senátních voleb postoupilo dvaadvacet sociálních demokratů. Před čtyřmi lety stejně uspělo deset kandidátů ČSSD.
ODS letos vyhrála v pěti velkých městech, před čtyřmi lety ve dvaadvaceti. Do druhého senátního kola postoupilo 19 kandidátů ODS, před čtyřmi lety se to podařilo pětadvaceti jejich předchůdcům.
Dosud nejtvrdší porážka v komunálních volbách postihla ODS pět měsíců poté, co se jí podařilo sestavit vládu s jasnou většinou ve sněmovně. V boji o Senát ještě může zabránit nejhoršímu.
Infobox
KOMUNÁLNÍ VOLBY
- ROZBOR: ČSSD sebrala ODS radnice, TOP09 jí bere Prahu
- GRAFIKA: Kdo ovládl vaši obec? Konečné výsledky z celé republiky
- Z MÍSTA: V Jiřetíně posílilo hnutí, které chce jednat s těžaři
- Z MÍSTA: Kde Pražáci zradili "svou" ODS? Takto padla pevnost
- ONLINE PŘENOS Z NEDĚLE: Kdo všechno míří do opozice a jak se domlouvají vlády?
- ONLINE PŘENOS ZE SOBOTY: Znovu se kupovaly hlasy, i v sobotu
- ONLINE PŘENOS Z PÁTKU: Hlasovali lidé za peníze? Prověřuje policie
SENÁT
- ROZBOR: Jak skončil boj o Senát: Velké strany zatočily s VV
- GRAFIKA: Senátní volby přehledně, proklikejte si sami vítěze a poražené
KOMENTÁŘE:
Nebývá zvykem, aby voliči v podzimních komunálních volbách korigovali své jarní rozhodnutí při volbách do sněmovny. Neučinili tak ani tentokrát, pravice však doplatila na svou roztříštěnost.
Malé vládní strany: 28 procent na jaře, 12 nyní
Komunální zisk ODS obvykle kopíruje výsledky ze sněmovních voleb, které probíhají o pět měsíců dříve. V tom ohledu se nic nezměnilo. V komunálních volbách získali občanští demokraté devatenáct procent hlasů, o procento méně, než na jaře.
Problém však je v nových stranách TOP 09 a Věci veřejné, které v květnu zajistily výhru pravice celkem 28 procenty hlasů. V říjnu pro ně hlasovalo jen 12 procent voličů.
Schwarzenbergova strana se soustředila jen na velká města, a přesto se jí podařilo vedle Prahy vyhrát už jen ve Zlíně. K patnácti procentům se přiblížila v Brně a Olomouci, jinak ale končila na hranici deseti procent.
Původem pražskou stranu Věci veřejné postihla nepříjemnost, když v hlavním městě prohrála s komunisty i zelenými a vůbec nepronikla do městského zastupitelstva. Nejlepší výsledek kolem sedmi procent měli Johnovi lidé v Liberci, Jablonci, Frýdku-Místku a Havířově, obvykle však propadli hluboko pod pět procent.
Celkově Věci veřejné vybojovaly 2,9 procenta hlasů. To je dvakrát méně, než Strana zelených nebo Unie svobody v dobách, kdy poprvé vstoupily do sněmovny a pokoušely se o úspěch v komunále.
Přehlížet protesty se nevyplatilo
Vládní pravici uniklo proti komunálním volbám v roce 2006 sedm procent hlasů, které kontrolují neparlamentní lidovci a zelení. Dalších sedm procent odebraly protestní strany, které dokonce zvítězily v boji o liberecký, českobudějovický, opavský a karlovarský magistrát. Strana Mostečané Mostu obhájila ziskem 51 procent hlasů.
O tom, jestli jsou hlasy komunálních protestních stran pro pravici trvale ztracené, ukážou jednání o nových městských radách. Dohoda nových hnutí s občanskými demokraty je málo pravděpodobná, protože obvykle vznikly z protestu proti primátorům za ODS.
Opět jednotná levice
Naopak levice si proti jarním volbám do sněmovny nepolepšila. Sociální demokraté získali v boji o radnice celkem 20 procent hlasů. To je o dvě procenta méně než v květnu, zároveň o tři procenta víc hlasů, než ČSSD posbírala v trojích posledních komunálních volbách.
I takové malé zvýšení pomohlo Sobotkově straně k vítězství na většině radnic při výpadku ODS a rozpuštění pravicových hlasů mezi desítky nových stran.
ČSSD pomohlo, že v podzimních volbách selhaly strany Jany Bobošíkové a Miloše Zemana, které v květnu způsobily, že osm procent levicových hlasů spadlo pod stůl. Tato zkušenost poučila levicové voliče, že se nevyplatí experimentovat, a proto se omezili na ČSSD.
Patnáct opravných pokusů
Rozpad pravice ověří druhé kolo senátních voleb. I když ODS oslabila, jako jediná může zabránit sociálním demokratům, aby naplnili svou ambici a s dvanácti novými senátorskými mandáty získali většinu v horní parlamentní komoře.
V pátek a sobotu proběhne patnáct přímých soubojů ODS-ČSSD o místa v Senátu, pokud mezi občanské demokraty počítáme i nezávislou Lianu Janáčkovou, která byla členkou jejich senátorského klubu. Pokud občanští demokraté uspějí ve víc než ve třech obvodech, kde jsou jasnými favority (Liberec, Praha 11, Tábor), pak bude zřejmé, že stále dokážou oslovit pravicově smýšlející občany, i když právě dávají před ODS přednost někomu jinému.
