Hradec Králové - Římskokatolická farnost v Holohlavech nemá nárok na vzácný barokní obraz od Petra Brandla a další majetek z kaple ve Smiřicích na Královéhradecku. Okresní soud v Hradci Králové nepravomocně zamítl její žalobu na vydání památek z kaple. Vlastníkem obrazu zůstává město Smiřice, kterému patří i kaple. Farnost, která má městu a státu zaplatit náklady soudního řízení, se může odvolat ke krajskému soudu.
Podle soudkyně Ivany Dušákové farnost předloženými důkazy neprokázala, že by měla na obraz nárok. Žaloba nebyla podle soudu podána důvodně. "Obraz není původním církevním majetkem. Vlastnila ho panovnická rodina, pak přešlo vlastnictví na československý stát a v roce 1991 přešel obraz do vlastnictví obce," uvedla soudkyně. Zamítla i argument, že farnost obraz takzvaně vydržela. Připomněla také, že obce ve věcech vydávání církevního majetku nejsou povinnou osobou.
Farnost podle právního zástupce Stanislava Hykyše zváží podání odvolání. "Ten obraz si to zaslouží. Nepovažujeme důvody, které uvedl okresní soud, za přesvědčivé," řekl Hykyš. Stát podle něj předal obraz církvi v 50. letech minulého století do vlastnictví, které uznával před rokem 1989 i po něm. "Naproti tomu město Smiřice se vlastnicky začalo chovat až od roku 2002, 2003, a to za nejasných okolností," řekl Hykyš.
Město rozhodnutí soudu uvítalo. "Jsem rád, že fakta zvítězila nad fabulacemi a pravda nad lží. Jinak se tento spor nedá charakterizovat," řekl starosta Smiřic Luboš Tuzar (Volba pro Smiřice). Žalobu farnosti označil za "pokus o krádež, drzost a nehoráznost". Obraz podle Tuzara vlastnicky prošel, spolu s kaplí a panstvím, řadou šlechtických rodů a pak přešel na stát. Město se ke kapli a obrazu podle starosty chovalo vlastnicky již před rokem 2002.
Brandlův oltářní obraz Klanění Tří králů je od roku 2005 národní kulturní památkou a jeho hodnota se odhaduje na desítky milionů korun. Církev o vydání památek žalovala město Smiřice a stát.
Farnost u soudu tvrdila, že vlastnictví obrazu na ni přešlo v letech 1949 až 1950, kdy nad kaplí skončil patronát tehdejších státních statků. Předložila materiály, podle nichž církev památku v minulosti na své náklady opravovala či obraz státu půjčovala.
Podle města a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových církev na obraz nárok nemá, protože vlastnické právo ničím neprokázala. Město tvrdí, že kaple nikdy nebyla církevní, v minulosti ji vlastnily šlechtické rody a po roce 1918 stát, který ji později převedl na město.
Kromě oltářního obrazu z roku 1727, který je vrcholným Brandlovým dílem, farnost u soudu žádala i o další umělecká díla a předměty z kaple. Například o další Brandlův obraz s motivem svatého Blažeje z bočního oltáře kaple. V odsvěcené kapli, která je národní kulturní památkou od roku 1995, se konají například koncerty či svatby.
