reklama
 
 

Barokní varhany z Klementina v 70. letech zachránil nadšenec, nyní se o ně soudí církev

Aktualizováno 24. 9. 2016 10:58
Římskokatolická farnost Břvany se soudí s Národní knihovnou o barokní skvost – varhany, které zdobí Zrcadlovou kapli v pražském Klementinu. Nástroj, který byl po zrušení jezuitského řádu v 18. století přestěhován do kostela v Počeradech u Loun, se na původní místo vrátil až 70. letech díky zásahu varhanáře Vladimíra Šlajcha. Opravu zdemolovaných varhan tehdy podle Národní knihovny hradil stát.

Praha – Církevní restituce se netýkají pouze nemovitostí. Důkazem toho je mimo jiné spor mezi farností Břvany a Národní knihovnou, který je nyní u Obvodního soudu pro Prahu 1.

Břvanská farnost si nárokuje vlastnické právo na barokní varhany, které jsou v současnosti umístěné v Zrcadlové kapli v pražském Klementinu.

"My jsme opakovaně nabízeli možnosti smírného řešení, která spočívala v tom, že varhany zůstanou na tom místě, kde jsou. Pouze vlastnické právo bude uznáno původnímu vlastníkovi Římskokatolické farnosti Břvany a ta je tam nechá k bezúplatnému užívání Národní knihovně," uvedl ke sporu právní zástupce farnosti s tím, že podmínkou tohoto řešení bylo, aby Národní knihovna jednou ročně umožnila farnosti v prostorách kaple uspořádat koncert.

Knihovna naopak nabízela oplátkou za zachování současného stavu možnost využívání kaple i samotných varhan, kdykoliv budou farníci potřebovat. Ani jedna ze stran však nehodlala ustoupit ze svých požadavků, soud proto pokračuje i nadále. Právníci farnosti nyní dostali 30 dní na to, aby pomocí kroniky doložili vlastnické právo svého klienta.

"Ať už ten soudní spor dopadne jakkoliv a vlastnické právo bude přiznáno komukoliv, tak bude platit to, co jsme nabídli církvi už při těch mimosoudních jednáních," řekla ke sporu tisková mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

Přestože v církevních restitucích se většinou jedná o pozemky a jiné nemovitosti, není tento případ ojedinělý. Soud už v prosinci loňského roku rozhodl o navrácení obrazu Madony z Veveří římskokatolické farnosti Veverská Bítýška.

Na opravu přispěl i stát

Varhany, o které se nyní církev s Národní knihovnou pře, mají za sebou dlouhou historii. Vytvořil je kolem roku 1730 speciálně pro Zrcadlovou kapli varhanář Thomas Schwarz. Po zrušení jezuitského řádu koncem 18. století se nástroj prodejem dostal do kostela v Počeradech u Loun a stal se majetkem římskokatolické farnosti Břvany, popsala Aktuálně.cz mluvčí Maňáková.

V Počeradech začal postupem času chátrat, až se společně s kostelem dostal do naprosto dezolátního stavu. Sošky, které varhany zdobily, byly poničené a válely se po podlaze.

V tomto stavu varhany v 70. letech objevil varhanář Vladimír Šlajch, který se je rozhodl zachránit. Podle Maňákové, která se Šlajchem o celém procesu mluvila, je nejprve nabízel okolním farnostem. Ty ovšem o nástroj v tomto stavu nejevily zájem, a tak je svépomocí převezl do Prahy, kde byly opraveny a umístěny na původní místo – na kůr v Zrcadlové kapli.

Byl to naprostý zázrak, napsal o záchraně varhanář

Sám Šlajch se pro Aktuálně.cz k nálezu a opravě varhan odmítl vyjádřit, tehdejší události ale popisuje na svých stránkách. "Uprostřed let rozvinuté normalizace se jednalo o naprostý zázrak, ještě zvýrazněný skutečností, že práce nebyly zadány žádné z tehdejších úředních firem, ale mně jakožto soukromníkovi na volné noze," píše. "Bylo nutno překonat řadu problémů dnes nepochopitelných – sehnat lešení, nákladní dopravu, materiály ze zahraničí, nové cínové píšťaly," dodává.

Podle Maňákové stála tehdy oprava zhruba 170 tisíc korun a kromě přepravy, kterou zajišťoval Šlajch, ji celou hradil stát.

autor: Gabriela Lukášková | 24. 9. 2016 8:53

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama