Praha/Varšava - Za pouhou třetinu toho, za co se dosud stavěly dálnice Česku, bude v Polsku stavět dálnici čínský gigant Covec. "Ať přijdou stavět i k nám," shodují se v reakci na to odpovědné české úřady.

Jak zjistil deník Aktuálně.cz, svůj příchod do Česka nevylučuje ani samotný Covec.

"Právě jsme získali zakázku, takže jsme momentálně v Polsku velmi vytíženi," sdělil dnes deníku Gou Ling, náměstek ředitele pobočky Covecu v Polsku. "Až ale přijde ta správná šance, jsme velmi ochotni vstoupit také na stavební trh v České republice," dodal.

Odhadnout, kdy to bude, si netroufl.

V posledních měsících ale Covec ve střední a východní Evropě mohutně expanduje. A podle informací deníku Aktuálně.cz jednal Covec před svým vstupem do Polska o možné spolupráci také s některými českými stavebními firmami. Zástupci společnosti podobné detaily odmítli veřejně rozebírat.

Do stavby silnic a dálnic v Česku má jít příští rok 95 miliard korun, o deset miliard víc, než letos. Podle ministerstva dopravy to ale nestačí a některé rozestavěné úseky se tak zastaví.

Protikrizový tým NERV přitom nedávno připomněl, že zadlužené Česko může na stavbách dálnic výrazně ušetřit. A to i bez "pomoci" čínského Covecu. Stačí přivřít dveře korupci ve veřejných zakázkách.

"Jakékoli zlevnění dopravní výstavby přivítáme," vzkazuje za Eduarda Janotu mluvčí Ondřej Jakob z ministerstva financí, které na stavby dálnic dává peníze.

"Ať se klidně přihlásí," komentuje případnou účast Covecu v českém dálničním tendru mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. "Je to ale otázka parametrů soutěže, a ty nastavuje Ředitelství silnic a dálnic," tlumočí dál postoj svého šéfa Gustáva Slamečky.

Miliarda dolarů v Moldávii

"Naše soutěže jsou otevřené," vysvětluje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. "Není důvod, proč by se nezúčastnili."

Při své současné expanzi ve střední a východní Evropě už Covec dokázal, že o zakázky bojuje tvrdě a na náklady při tom příliš nehledí.

V červenci poskytla Čínská vláda krizí zdeptané Moldávii obří půjčku ve výši jedné miliardy dolarů, tedy dvou třetin ročního rozpočtu státu a o jednou tolik, co Rusko, které má v oblasti své zájmy. Půjčka na 15 let má výhodný tříprocentní úrok a pětileté "úrokové prázdniny".

Peníze poputují do Moldávie přes Covec a půjdou na stavbu infrastruktury - dálnic, elektrické sítě, kanalizace a čističek nebo do industrializace zemědělství.

"Čínský efekt" konkurence

"Covec může zaručit financování všech projektů nezbytných a zdůvodněných moldavskou stranou," prohlásila nedávno firma. Podle listu The Financial Times tak odvrátila pro Moldávii přísnější půjčku od Mezinárodního měnového fondu.

V Polsku se teď Covec uchází také o šestikilometrový úsek druhé trasy varšavského metra. O výsledek soutěže, kde za italskou firmou Astaldi nabídl druhou nejnižší cenu, se ale soudí.

Už jen samotná účast Číňanů však měla za následek to, že ostatní uchazeči srazili cenu na minimum. "Říkáme tomu čínský efekt," vysvětlil pro BBC Michale Dembinski z Britsko-polské obchodní komory. Naznačil přitom, že chce prověřit, jestli nabídka Covecu neporušuje pravidla volné soutěže.

Covec totiž podle pozorovatelů slouží Číně v Evropě jako beranidlo na nové trhy. Ve snaze uchovat domácí hospodářský růst hledá čínská vláda náhražky za opadlý odbyt po svém zboží a surovinách. Jak ukázaly příklady Moldávie a Polska, cílem jsou hlavně velké veřejné zakázky.

Podezřele nízká cena za stavbu polské dálnice tak podle komentátorů může ukrývat cenový dumping. Covec se tak z pohledu evropských stavebních firem těší protitržní podpoře z tučného stimulačního balíčku čínské vlády.

Cenový dumping opravdu není fér. To ale platí i pro německé šrotovné, na kterém Češi vydělali.

Chybějící konkurence, kterou by Covec mohl vnést mezi stavební giganty v Česku, je navíc podle odborníků spolu s korupcí v místních veřejných zakázkách hlavní příčinou, proč jsou dálnice v Česku předražené. Český daňový poplatník by tak mohl na příchodu Covecu v součtu vydělat.

Kilometr dálnice se totiž v Česku staví za 290 až 500 milionů korun. Covec postaví úsek polské dálnice A2 dlouhý 49 kilometrů přibližně za 8,05 miliardy korun - tedy za 164 milionů korun za kilometr. Polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic na tomto úseku počítalo s náklady 18,47 miliardy korun, tedy 377 milionů korun za kilometr.

Covec navíc slíbil zaměstnávat polské a unijní dělníky a dodržovat evropskou pracovní legislativu.

Patent na levné dálnice ale nemají jen Číňané. Podle poradenské firmy Mott McDonald dokáží v Německu stavět dálnice dvakrát až třikrát levněji.

NERV: už žádné obchodní tajemství!

Foto: Reuters

"Čínský efekt" by tak prospěl i Česku. Fakt, že české dálnice jsou předražené, kritizoval opakovaně Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ve své závěrečné zprávě v kapitole nazvané Korupce a veřejné zakázky to znovu připomněl i protikrizový tým NERV.

"V České republice se ročně na státní a místní úrovni zadávají zakázky v hodnotě téměř 400 miliard korun. Každé snížení výsledné ceny díky nemanipulované, transparentní soutěži byť jen o 5 % představuje makroekonomicky významný efekt," zdůvodňuje NERV ve své zprávě, proč si už podle něj Česko rozhazování ve veřejných zakázkách nemůže dovolit.

Ve veřejných zakázkách proto navrhuje zrušit zneužívanou odvolávku na obchodní tajemství, nebo vymezit pravidla lobingu včetně registrace lobistů a nahrávání jejich schůzek s politiky.

Tým podle amerického vzoru podporuje i tak zvaný whistleblowing - právní ochranu pro svědky, kteří odhalí korupci zejména uvnitř své společnosti.