Vztahy mezi Českou republikou a Čínou v minulých měsících uvadaly. Podíl na tom má cesta druhého nejvyššího ústavního činitele Miloše Vystrčila na Tchaj-wan, jejž Čína považuje za své území, a Česko se snažila od utužení vztahů s ním odradit výhrůžkami. Vystrčil ale cestu označil za úspěch a chce dosáhnout větší spolupráce s ostrovním státem.
Deník čínské komunistické strany Global Times - který v minulosti například šířil i dezinformace o tom, že koronavirus do Číny zanesli Američané - v pondělí přišel se zprávou o tchajwanském špionovi. Ten se podle listu měl ve službách ostrovních tajných služeb pokoušet z Prahy narušovat vztahy mezi Čínou a západními zeměmi. Ve stejný den o tom, že Čcheng Jü-čchin (Cheng Yu-chin) "infiltroval čínskou diasporu v Česku" a "šířil drby o Číně", informovala i čínská státní televize CCTV - další médium komunistické strany.
Propaganda se odkazuje na nejmenované zdroje v bezpečnostních složkách komunistického státu. Čcheng Jü-čchin se prý přiznal a po 18 měsících ve vazbě ho čeká soud.
Deník Aktuálně.cz o aktivitách stejného muže informoval vloni v listopadu jinak - někdejší student Univerzity Karlovy (UK) Čcheng Jü-čchin totiž pořádal akce, které naopak agendu čínské komunistické vlády podporovaly. A zároveň zařizoval studia v Praze čínským studentům, často dětem tamních prominentů. To vše pod hlavičkou soukromého institutu (EU-China Economics & Politics Institute), který dle akademiků opakovaně zneužíval jméno i značku UK pro privátní podnikání.
Například v listopadu 2015 na Fakultě sociálních věd (FSV) uspořádal institut akci nazvanou "Pás a stezka: O nových vztazích EU a Číny". Účastnili se jí i pedagogové univerzity. "Pás a stezka" je vlajková iniciativa čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, která se pokouší země střední a východní Evropy přesvědčovat o výhodách spolupráce s Čínou. Jejím zastáncem je například prezident Miloš Zeman, kritici naopak říkají, že se tím Čína snaží rozklížit EU.
Sinoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Olga Lomová už v minulosti upozornila na neprůhledné aktivity muže, o němž dnes Čína tvrdí, že je špion Tchaj-wanu. "Pan Čcheng Jü-čchin účtoval čínským studentům školné a zároveň jako ředitel prestižně vyhlížející instituce pilně publikoval v novinách na Tchaj-wanu články oslavující čínský projekt Nové hedvábné cesty," napsala Lomová.
Proti zprávě čínských propagandistických médií o špionovi působícím v Praze se Tchaj-wan ostře ohradil. Čchengovo přiznání označil za vynucené. Čína se podle Tchaj-peje úmyslně snaží poškodit vzájemné vztahy.
Čínský deník Global Times tvrdí, že Čcheng Jü-čchin působil jako asistent bývalého předsedy tchajwanské Demokratické pokrokové strany Čcho Jung-tchaje. Ten ale na Facebooku napsal, že tohoto muže vůbec nezná.
Univerzita Karlova se od institutu distancovala
Global Times také nesprávně informují, že jeho EU-China Economics & Politics Institute byl zřízený pod hlavičkou Univerzity Karlovy. Ta se od něj už dříve distancovala.
"V jednom případě upozornil před několika lety jeden ze zaměstnanců na to, že soukromé aktivity pana Čchenga mohou navenek působit jako fakultní. Pan Čcheng byl následně důrazně upozorněn, že jeho soukromé aktivity nemohou být nijak spojovány s fakultou ani institutem," uvedl vloni v listopadu Petr Jüptner, šéf fakultního Institutu politologických studií, který byl dle programu garantem akce.
Program výše popsané konference z roku 2015 má v hlavičce oficiální pečeť Univerzity Karlovy a jako spolupořadatel univerzity je na něm uveden subjekt EU-China Economics & Politics Institute. Navzdory tomu, že v té době ještě formálně vůbec neexistoval - až o pár měsíců později ho do tuzemského obchodního rejstříku nechal Čcheng Jü-čchin zapsat.
A také - a to především - navzdory tomu, že univerzita tvrdí, že neměla s aktivitami Čchengovy firmy oficiálně nic společného. Přesto se akce konala v zasedací místnosti FSV. Kolik akcí celkem China Economics & Politics Institute uspořádal a přitom je zaštiťoval nejstarší českou univerzitou, není jasné.
Doktorand, který nedokončil studium
Čcheng podle Petra Jüptnera původně na Karlově univerzitě působil jako doktorand, který od roku 2006 studoval právě na Institutu politologických studií FSV. V roce 2014 ovšem na škole skončil, protože překročil maximální možnou dobu studia. V lednu 2016 si založil zmiňovanou firmu EU-China Economics & Politics Institute, s. r. o. A pronajal si prostory na pražském Ovocném trhu. Hned vedle své bývalé alma mater.
Vzpomínané konference se účastnil mimo jiné i pedagog Karlovy univerzity Vladimír Benáček. Toho Čcheng na webu institutu uváděl jako předsedu mezinárodní komise poradců. Benáček ale Aktuálně.cz popřel, že by takovou funkci v soukromé firmě zastával. A zdůraznil, že vše dělal bezplatně. Podle něj nešlo o konferenci, ale o semináře pro studenty. "On (Čcheng) jako jediný v akademické obci byl tehdy schopen rekrutovat z Číny spíkry mluvící anglicky a mající obvykle cestu po Evropě jako visiting professors," vysvětloval spolupráci s Čchengem.
"Bylo to pod hlavičkou FSV, tak jako se na každý seminář FSV automaticky sluší. Žádná oficiální dohoda se neuzavírala, protože nebylo ani o čem. Čínští přednášející nic nepožadovali, vystupovali zdarma a vystupovali výlučně jako hosté semináře. Přišli, odpřednášeli a odešli. Zda měli něco společného s čínskou ambasádou, jsem nijak nezkoumal," uvedl Benáček.
A přitom podle něj bylo evidentní, že někdo z Číny nebo EU přednášejícím cestu platil. "My jsme na to fondy neměli. FSV se netopí v penězích. Pro mne bylo důležité, aby mluvili k tématu akce, mluvili racionálně a hlavně přínosně pro posluchače," dodal Benáček. Sám prý na akcích přednášel zdarma.
Další konference na Karlově univerzitě financovala čínská ambasáda
Když v roce 2015 rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimu navštívila čínská vicepremiérka Liou Jen-tung - jedna z nejvlivnějších postav komunistické strany, byl u toho jako zvláštní host i pedagog Vladimír Benáček, který na univerzitě navrhoval vytvořit centrum zkoumající vztahy mezi EU a Čínou.
Text v novinách Prague Chinese Times - které v Praze vydává čínská komunita - při té příležitosti vychvaloval na FSV působícího "badatele Čcheng Jü-čchina, který sleduje 'subtilní změnu' ve vztazích mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy". Ale Čcheng v té době už na škole nestudoval.
Rektor Tomáš Zima pak skutečně nechal Česko-čínské centrum UK otevřít. A Aktuálně.cz vloni odhalilo, že jeho konference o Číně, které rektor zaštiťoval, tajně financovala čínská ambasáda. I v tomto případě ovšem v řetězci figuruje soukromá firma akademiků. Šéf centra Miloš Balabán si totiž s kolegy založil společnost s ručením omezeným a peníze komunistického státu i dalších sponzorů tekly do ní. Jak s penězi naložil, dodnes vyšetřuje policie. Balabán však mezitím přiznal, že si část peněz nechal jako odměnu.
Smlouvy s univerzitou na zprostředkování studentů z Číny
Ze značky Univerzita Karlova neprofitoval pouze on, ale právě i hlavní postava tohoto příběhu Čcheng Jü-čchin. Fakulta potvrdila, že s Čchengem a jeho EU-China Economics & Politics Institute (firmou se základním kapitálem 10 tisíc korun) opakovaně smlouvu uzavřela. Dle dohod měl dodávat čínské studenty, kteří by studovali na Karlově univerzitě.
"Na FSV UK existuje smlouva z roku 2012 mezi panem Čchengem a FSV UK, jejímž předmětem bylo zprostředkování studentů z Číny. Tato smlouva měla platnost na dobu určitou po dobu 12 měsíců, tedy do roku 2013. Další dvě smlouvy fakulta uzavřela v roce 2015 a v roce 2016," uvedl vloni v listopadu mluvčí FSV Jakub Říman. Poslední smlouva podle něj vypršela předloni.
Facebookové stránky "institutu" ovšem studium na Karlově univerzitě inzerovaly ještě loni březnu. Poslední příspěvek na sociálních sítích institutu je z loňského dubna. Tehdy podle Global Times čínské tajné služby Čcheng Jü-čchina zatkly.
600 eur za studenta
Deník Aktuálně.cz si od fakulty vyžádal smlouvy, které její vedení s Čchengem uzavřelo, aby zjistil, kolik od Karlovy univerzity inkasoval.
"Protistrana (pan Čcheng Jü-čchin) se zavázala získávat uchazeče ze zahraničí pro studium na FSV UK. Provize za získání jednoho studenta činila standardně 10 % z uhrazeného školného za první rok studia. Co se týče výše konkrétní částky provize - standardní školné pro jednoho cizojazyčného studenta činí 6000 eur za akademický rok, nicméně v některých studijních programech se tato částka může lišit, počítejme tedy, že šlo čistě orientačně o provizi ve výši 600 eur (asi 15 tisíc korun) za studenta," uvedl mluvčí FSV Jakub Říman. Podle něj dodal Čcheng univerzitě od roku 2012 odhadem 30 studentů.
"Tento způsob získávání zahraničních studentů je naprosto běžný a patří mezi standardní nástroje společně s účastí zástupců fakulty na zahraničních studentských veletrzích a využíváním inzerce na zahraničních studentských portálech," tvrdil Říman.
Jinak to ale vidí sinoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Olga Lomová. "Byla jsem před lety proděkankou pro zahraničí. A samozřejmě že za mnou pořád chodili různí chytráci. Jsou to lidi, kteří zkásnou peníze za studenty, studenti jim v podstatě zaplatí školné a tady nám dají pár drobků. To je pod úroveň Karlovy univerzity. S žádnou zprostředkovatelskou agenturou nemá univerzita jednat," míní Lomová.
