Nejde prý tolik o to, že se prodlouží doba, po kterou se budou žáci jazyky učit, podstatné je, že se s nimi začnou seznamovat co nejdříve, shodují se psycholingvistka Kateřina Chládková z Filozofické fakulty a vedoucí katedry francouzského jazyka Tomáš Klinka z Pedagogické fakulty, oba z Univerzity Karlovy. "Většina psycholingvistů by uvítala angličtinu i od předškolního věku, bylo by ale obtížné to zajistit," dodává Chládková.
Odpůrci tohoto plánu však podotýkají, že systém není na takovou změnu připravený a chybí učitelé. V diskusi také zaznívá, že by se školy měly soustředit na zlepšení výuky angličtiny. Debatovalo se proto také o možnosti zrušení druhého cizího jazyka. "Argument, že by se děti měly naučit nejprve jeden jazyk pořádně, a až pak k němu přidat druhý, je nesmyslný. Osvojování jazyka nikdy nekončí a platí to i pro mateřský jazyk," říká psycholingvistka.
Klinka zase upozorňuje, že seznamování s jiným než mateřským jazykem má i kulturní význam. "Navíc na školách je obvykle k dispozici více jazyků, které spolu fungují v synergii," říká.
I proto nesouhlasí s návrhem ministerstva vyřadit z nabídky jazyků ruštinu. "Žádný jazyk bych z nabídky nevyjímal, naopak bych ji posílil o ty, které v ní nejsou. Ruština je součástí evropského kulturního dědictví. Rozhodnutí nechci kritizovat, protože má nějaké politické pozadí, ale z didaktického hlediska nemá žádný smysl," uvádí Klinka. Proti vyřazení ruštiny je i Chládková, upozorňuje, že je mateřským jazykem spousty dětí z Ukrajiny.
Posunutí výuky do nižších ročníků by podle odborníků mělo také snížit sociální rozdíly. Vysoce motivovaní rodiče, lépe finančně zajištění a vzdělanější, totiž svým dětem jazykové vzdělávání zajistí tak či tak. Jazyková výchova je také o větší toleranci k rozdílům nebo flexibilitě myšlení. "V mozku to zanechává změny popsané neurologickým výzkumem. Dělá nás to lepšími lidmi," uzavírá Klinka.
Na celý rozhovor se podívejte v úvodním videu. Můžete si ho také poslechnout:
