Praha - Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa změnil řediteli šumavského národního parku Stráskému plány v boji s kůrovcem.
Omezil sice plochu, kde Stráský plánoval porážení kůrovcových smrků, ovšem nezakázal zcela kácení v prvních, nejcennějších zónách parku. Chalupa tam pouze zakázal vjezd těžkým těžebním strojům a použití protikůrovcových chemikálií.
Zatímco Stráský navrhoval, aby se kácet nesmělo zhruba na 10,1 tisících hektarech prvních a druhých zón, Chalupa toto číslo zvýšil na zhruba 12,8 tisíc hektarů. Zhruba polovina - přesně 6157 hektarů - připadá na první zóny parku.
Chalupa proškrtal seznam území na kácení
"Ředitel Stráský mi na základě závěrů pracovní skupiny předložil bezpochyby odborně a logisticky dobře připravený plán, jak nyní postupovat na Šumavě při současném stavu poznání výskytu kůrovce. Za tuto práci mu chci poděkovat," řekl Chalupa.
Dodal, že ve svém následném rozhodnutí musel jako představitel všech směrů ochrany přírody a krajiny zohlednit i další specifické aspekty spojené s ochranou přírody národního parku.
"Proto jsem se rozhodl navržený plán upravit," vysvětlil Chalupa.
Vědci se postavili proti
Ministr snížil rozsah území, kde by se mělo výběrově kácet, poté, co se proti Stráskému návrhu na radikální zásah proti kůrovci ostře postavili významní čeští vědci, bývalí ministři životního prostředí i ekologické organizace.
Mezi těmi, kdo se připojil k protestu proti Stráského plánu přitom byla i někdejší Chalupova náměstkyně Rut Bízková, která z ministerstva životního prostředí odešla teprve zkraje dubna.
Stromy musí zůstat na místě
Stromy se v prvních zónách budou moci kácet jen ručně, motorovou pilou. Poražené smrky se navíc nebudou smět odvážet mimo park. Pouze se zbaví větví a kůry a ponechají se na místě, kde padly, k zetlení.
Chalupa zakázal na celém území parku použití leteckých postřiků proti kůrovci. Ve druhé zóně rovněž výrazně omezil použití těchto přípravků, které se nebudou moci aplikovat na ještě stojící stromy.
Rašeliniště zůstanou nedotčená
Ministr Chalupa také rozhodl - oproti návrhu ředitele Stráského - o zákazu kácení v prvních zónách, kde převažují rašeliniště.
"Těmito kroky chceme zachovat jádrové území Národního parku Šumava a ponechat je k samovolnému vývoji ve styku s Bavorským národním parkem," konstatuje Chalupa.
Do bezzásahového režimu zařadil například Černohorský močál, Cikánské a Mlynářské slatě, Prameny Vltavy, Jezerní nebo Chalupskou slať. Samovolnému vývoji ponechal Chalupa i další oblasti, například podstatnou část Smrčiny, kde by se mělo kácet jen podél hranic s Rakouskem, a také Kaňon Křemelné, Oslí les nebo Medvědice.
Podívejte se, kde chtěl kácet kůrovcové smrky ředitel parku Stráský:
A akutální plán, jak ho upravil ministr Chalupa:
