Praha - Málo poslankyní a ještě méně ministryní. Česká republika patří k zemím s nejnižším počtem političek. Za průměrem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde je na nejvyšších postech téměř 30 procent žen, stále zaostává.
V Poslanecké sněmovně je pouhá pětina žen. V mezinárodním srovnání 35 států tak stojí Česko až na 26. místě, přestože po roce 2015 došlo k mírnému zlepšení. Tehdy navrhoval ministr vnitra Milan Chovanec zavedení povinné kvóty pro zastoupení žen na stranických kandidátkách. Při nedodržení by stranám hrozilo krácení státního příspěvku. Ve sněmovně se návrh ale nesetkal s podporou.
Podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka je zastoupení žen v dolní komoře čistě v režii stran. "Záleží to na procesu sestavovaní kandidátek v jednotlivých stranách," řekl. Větší prosazení žen nejen v politice by ale přivítal. "Přinášejí jiný pohled na problémy a i při vyjednávání působí ženský faktor pozitivně," doplnil předseda sněmovny.
Ministerstvům vládnou hlavně muži
Podle OECD se svět potýká s nedostatkem žen ve vládě. Česká republika se svými současnými dvěma ministryněmi stojí v koncové desítce zkoumaných států. Naopak Finsko vyšlo z průzkumu jako země, kde za poslední dva roky došlo k největšímu snížení podílu žen na řízení státu. Kanada pak jako stát s největším nárůstem. Rozdíl mezi těmito státy se tím ale stírá. V současnosti řídí finské ministryně 6 ze 13 ministerstev. V Kanadě vedou 15 z 29 resortů.
Celosvětový průměr v procentuálním zastoupení se ale snížil. Česká republika není výjimkou a oproti zmíněným dost zaostává. Ze 14 ministerstev řídily ženy v současné vládě alespoň po část volebního období čtyři, a to ministerstvo školství, spravedlnosti, práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj. "Jako nutné minimum se uvádí třetina," uvedla k počtu žen ve sněmovně ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
"Často máme jiné životní zkušenosti než muži a díváme se na řadu problémů jinak. Každou chvíli jsem na jednání s deseti až dvaceti muži. Není to vždy příjemné a o řadě věcí se v takové skupině diskutuje těžko," vysvětlila ministryně svůj pohled na věc.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová žádné upozaďování žen při jednání nevnímá. "Na některých věcech se shodnout jednoduše ani nemůžeme, ale že by chování či názory kolegů jakkoliv ovlivňovalo to, že jsem já či mé kolegyně ženy, si rozhodně nemyslím," řekla Šlechtová. Člověk by se podle ní měl prosadit díky svým pracovním schopnostem, a ne na základě kvót.
Od vzniku České republiky prošlo ministerskými posty 23 žen. Nejčastěji řídily ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví či spravedlnosti. Ostatní resorty jsou spíše výjimkou.
Žádná ministryně se neobjevila v první vládě Václava Kaluse, ale ani ve vládě Miloše Zemana.
V Česku je nadprůměrný počet soudkyň
Nízký počet poslankyní či ministryní vyvažuje nadprůměrný počet žen v soudnictví. Česká republika je se svými 61 procenty šestou zemí s nejvyšším počtem soudkyní mezi zeměmi OECD. Podobný trend, kdy je v zemi vysoký počet soudkyní a nízký počet poslankyní, lze sledovat i na Slovensku nebo v Maďarsku.
Největší počet vystudovaných právniček zůstane na obvodních nebo krajských soudech, více než polovina na odvolacích a na nejvyšších se jich prosadí pouze 27 procent z celkového počtu soudců.
Vysoké zastoupení žen na nižších soudech je podle předsedkyně Soudní unie Daniely Zemanové ovlivněno absencí pravidel pro kariérní postup. "Hlavními důvody jsou neexistence pravidel pro kariérní postup a tradiční role ženy v rodině, která se hůře snáší s například delším dojížděním či přestěhováním rodiny," domnívá se.
V současnosti má Česká republika dvě ústavní soudkyně. Nejde o neobvyklý trend, ačkoliv Slovensko má soudy jako jedna z mála zemí genderově rozložené rovnoměrně.
