Čeští občané, kteří v bývalém Československu pracovali pro slovenské podniky, dnes dostávají důchody ze Slovenska. Tamní penze jsou ale výrazně nižší než ty české.
Ústavní soud se bude zabývat tím, jestli není mezinárodní smlouva upravující vyplácení důchodů diskriminační a jestli diskriminačně nepostupují také české úřady.
Na Ústavní soud se podle informací deníku Aktuálně.cz obrátila Anna Weiszová, která už sedm let usiluje o to, aby jí český stát začal doplácet peníze k nižšímu třítisícovému důchodu ze Slovenska.
Žena požaduje, aby její důchod odpovídal délce doby zaměstnání v bývalém Československu, výši dosahovaných příjmů, a tedy i odváděných daní do federálního rozpočtu.
Soud už jednou vyhověl
Anna Weiszová přitom už loni u Ústavního soudu se svou stížností uspěla a její případ se vrátil k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle tehdejšího zdůvodnění Ústavního soudu totiž v jejím případě nebyl respektován ústavní princip rovnosti.
Nejvyšší správní soud (NSS) pak při svém rozhodování v listopadu minulého roku názor Ústavního soudu zohlednil, nakonec ale dospěl k závěru, že stížnost není důvodná a zamítl ji.
Podle soudců NSS nesplnila podmínky pro nárok na penzi v českém systému důchodového pojištění.
Anna Weiszová od roku 1958 téměř čtyřicet let pracovala pro společnost se sídlem v Popradu a před sedmi roky dostala české občanství.
Anna Weiszová se po prohře u NSS znovu obrátila na ústavní soudce.
Stejný problém, různé verdikty
Ústavní soud už několikrát o česko-slovenských důchodech rozhodoval.
Jeho verdikty se ale v jednotlivých případech lišily. Třikrát daly senáty zapravdu stěžovatelům, jednou naopak žádost zamítly. Ústavní soudci tak vyhověli například stížnosti Vlasty Hezké, která pracovala v bývalém Československu pro firmu se sídlem v Bratislavě.
"Rozlišování mezi občany České republiky, jež je založeno na tom, že byli v době společného federativního státu zaměstnáni na Slovensku, považuje Ústavní soud za diskriminující, neboť není podloženo objektivními a rozumnými důvody," uvedl v jednom ze svých nálezů Ústavní soud.
Důležitý precedens
O sporu Anny Weiszové nyní mohou soudci rozhodovat v plénu. Deníku Aktuálně.cz to potvrdil mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil. Další případy by se pak posuzovaly podle rozhodnutí v kauze Anny Weiszové.
Osud stížnosti Anny Weiszové je proto důležitý i pro další podobné případy. Nižší důchod ze Slovenska totiž dostávají asi tři tisíce lidí žijících v Česku. Mnozí z nich přitom na Slovensku nikdy nepracovali, pouze je zaměstnávaly firmy, které tam měly sídlo.
Doplatíme miliardy?
Situace se zkomplikovala se vstupem Česka do Evropské unie. České úřady totiž začaly s odkazem na unijní pravidla odmítat všechny žádosti lidí o dorovnání penzí na českou úroveň.
Pokud by totiž Česko podle ministerstva práce a sociálních věcí uznalo nárok byť jediného důchodce na doplacení penze, muselo by začít dorovnávat důchody všem lidem, kteří na území bývalého Československa pracovali.
Tuto podmínku splňuje asi milion lidí, kteří už pobírají (nebo v blízké době budou pobírat) důchody na Slovensku.
Podle odhadů českého ministerstva práce a sociálních věcí by roční náklady na dorovnání přišly českou státní kasu na dvacet pět miliard korun.
Slovensko podobný problém řešit nemusí. Možnost dorovnání důchodů tam totiž už před časem úplně vypadla z právního řádu.
Problematika česko-slovenských důchodů už také doputovala do Štrasburku. U Evropského soudu pro lidská práva si na diskriminaci stěžovalo několik lidí z Česka. #reklama
