Praha - Pokud budou jednání s Evropskou komisí úspěšná, mohlo by se Česku podařit zachránit významnou část peněz z evropských fondů, o které jinak téměř nevyhnutelně přijde.

V rámci jednání mezi Prahou a Bruselem totiž bude diskutován návrh české strany, aby bylo pozměněno pravidlo určující, jaká částka musí být v daném roce dočerpána.

"Příští týden budu mít schůzku s eurokomisařem Johannesem Hahnem. Jednat budeme mimo jiné o změně pravidla n+2 na n+3. Chceme, aby to platilo i pro toto programovací období, na tom jsme se shodli i se zástupci krajů," říká ministr pro místní rozvoj František Lukl.

Zmíněné pravidlo je jedním z nástrojů určených k zajištění plynulosti čerpání finančních prostředků. Peníze určené pro daný n-tý rok musí být podle tohoto pravidla vyčerpány v následujících dvou, respektive třech kalendářních letech.

Krizový rok 2013

A právě letošní rok je z pohledu tohoto pravidla krizový, protože dochází k souběhu pravidla n+3 pro alokaci 2010 a pravidla n+2 pro alokaci 2011. Jednotlivé operační programy by tak měly mít odcertifikovány (tedy schváleny ministerstvem financí a odeslány do Bruselu) přibližně dvě třetiny všech peněz určených pro daný program.

Peníze, které se nepodaří vyčerpat, podléhají takzvanému automatickému zrušení závazku a vrací se do unijního rozpočtu. Pro ilustraci - v případě programů řízených ministerstvem školství to představuje částku kolem 3,8 miliard korun, jak nedávno napsal deník Aktuálně.cz.

Problémy s naplněním limitů pro letošní rok má celkem devět operačních programů, včetně dvou regionálních. Pokud by se podařilo s Bruselem domluvit na změně tohoto pravidla, tedy že by pro roky 2011 a 2012 platilo pravidlo n+3, podařilo by se získat čas na přípravu a realizaci projektů, které by mohly pomoci alespoň část prostředků využít.

Druhá šance na záchranu miliard

Další naděje svítá v podobě návrhu, který mají v současné době na stole europoslanci. Informoval o něm server Euractiv.

"Na stůl jsem předložil systémové řešení prodloužit čerpání evropských peněz o jeden rok pro všechny členské státy. V reálu to znamená příležitost, že by dopad současné legislativy nemusel být na Českou republiku tak drastický," cituje server zpravodaje nařízení Oldřicha Vlasáka.

"Nic není vyhráno a velice záleží na tom, jak budou jednání po prázdninách probíhat. V Parlamentu proti sobě tentokrát nebudou stát jednotlivé politické skupiny, ale spíše zástupci jednotlivých členských zemí - těch, které by byly pro změnu, tedy vesměs země, které s čerpáním mají větší potíže, a těch, které jsou proti," dodal.

Podle informací ministerstva pro místní rozvoj bylo příjemcům v Česku k sedmému srpnu letošního roku vyplaceno přibližně 447 miliard korun, tedy něco přes polovinu celkové alokace. Certifikováno a do Bruselu zasláno však bylo zatím jen kolem 261,6 miliard, tedy jen necelá třetina všech peněz.