Praha - Levná rezidence pro bohaté občany západní Evropy. Lákavý pracovní trh zvláště pro kvalifikované pracovníky z chudších zemí Evropské unie. Příležitost k podnikání, studiu a zábavě pro obyvatele sousedních zemí.
Žádná z těchto perspektiv se nedaří naplnit České republice, která dnes slouží především jako útočiště občanů z nečlenských států Unie, kde panují horší politické poměry. Tito přistěhovalci vezmou zavděk každou cílovou zemí, kde najdou zázemí starousedlíků stejné národnosti.
Takový je výsledek české přistěhovalecké politiky. Na její fiasko upozornila studie OECD, podle níž zažilo Česko po roce 2007 největší pokles imigrace ze všech vyspělých zemí.
Zklamání Ukrajinců a Mongolů
Pokles stěhování zažila v letech 2008 a 2009 celá Evropa. Loni se zájem o většinu západních zemí obnovil, v Česku ale pokračoval propad.
V posledních dvou letech začalo ubývat cizích státních příslušníků deseti z dvaceti zemí, kteří se v Čechách a na Moravě usazují nejčastěji.
Odcházejí Západoevropané včetně sousedů z Německa a Rakouska. Ubývá i občanů dvou dalších sousedních zemí, Slováků a Poláků. Návrat domů zvolilo přes 12 tisíc občanů zmíněných čtyř zemí.
Zájem o Česko ztrácejí i státní příslušníci těch zemí, které dodávaly lacinou pracovní sílu. Ukrajinců, Moldavanů a Mongolů ubylo rovněž 12 tisíc.
Lidé ze Západu přitom na středoevropský region nezanevřeli úplně. Konkrétně do Rakouska míří i nadále Italové, Nizozemci i Britové, Němci se tam už stali největší menšinou. Také Poláci a Slováci se sice začali vyhýbat Česku, o to víc se jich ale usazuje v Rakousku a Německu.
Ruská základna
Deset tuzemských menšin naopak posiluje. V první řadě Rusové, pro které se Česko stává důležitou evropskou základnou. V posledních dvou letech jich v Česku přibylo skoro pět tisíc, to je víc než v Německu a Rakousku dohromady.
V Česku dnes žije přes 30 tisíc ruských státních příslušníků a v přepočtu na jednoho obyvatele to je víc než v Německu.
Zájem o Česko roste i v dalších postsovětských republikách. Třináctou největší menšinou už jsou Bělorusové a patnáctí jsou Kazaši. Přibývá i občanů třech zakavkazských republik v čele s Gruzínci. Jde vesměs o národy, které opouštějí Německo i Rakousko.
Na okraji balkánského přílivu
V posledních letech nabývá v celé Evropské unii na síle příliv přistěhovalců ze dvou nejchudších členských států, Bulharska a Rumunska, totéž platí i o Srbsku. Do Česka jich ovšem míří o poznání méně, než se snaží usadit v Rakousku a Německu. Rozdíl je nápadný zvláště u Rumunů.
Bezvýznamně přibývá Číňanů i Vietnamců, přesto si obyvatelé s vietnamskými pasy s přehledem udržují status třetí největší tuzemské menšiny. Vzhledem k počtu obyvatel jich je právě v Česku nejvíc z celé Evropy.
Vyniká to ve srovnání se sousedy. Zatímco v Česku žije 60 tisíc Vietnamců, v osmkrát větším Německu se jich usadilo jen o třetinu více. Rakousko Vietnamce neuvádí v seznamu padesáti nejdůležitějších menšin.
