Praha - Na světě zbývají už jen tři země, které povolují naprosto anonymní akcie.

Podle zprávy OECD Tax Co-operation 2010 se vedle tichomořských Marshallových ostrovů a Nauru s šedesáti respektive deseti tisíci obyvateli do této kategorie řadí jediná větší země, Česká republika.

Zpráva potvrzuje trend, podle kterého se v jednotlivých zemích anonymní akcie ruší, případně se nařizuje jejich registrace nebo se s nimi zakazuje obchodovat. Příkladem jsou Guatemala a Anguilla, které změnily pravidla právě loni.

Středoamerická Guatemala je zrušila úplně novým zákonem v rámci tažení proti organizovanému zločinu. "Zákon zasahuje proti obchodu s drogami a reguluje povinnosti právnických i fyzických osob, které se mohou povahou své profese podílet na převodech, utajení a pohybu prostředků z kriminálních nebo ilegálních činů," citoval z vládního prohlášení zpravodajský deník CentralAmericaData.com.

Karibský ostrov Anguilla se omezil na to, že se majitelé anonymních akcií musí přihlásit u státem jmenovaných správců. Jedna firma může mít navíc nejvýš jednoho vlastníka.

Nejčastější model pro české firmy

Anonymní akcie se přesněji nazývají "akcie na doručitele v listinné podobě" (anglicky "bearer shares in paper form"). V Česku je podle informační agentury Čekia využívá celkem dvanáct tisíc firem, které tvoří víc než polovinu všech akciových společností.

Zmíněné firmy vydají libovolný počet akcií, které rozdají svým majitelům. Mohou se předávat z ruky do ruky a firmy nejsou povinny takové transakce hlásit ani evidovat ve firemních listinách.

Databáze OECD vysvětluje, že si majitelé českých listinných akcií mohou anonymitu udržet libovolně dlouho: "Držitelé akcií na doručitele v listinné podobě se nemusí účastnit výročních schůzí akcionářů, pokud nechtějí odkrýt svou identitu."

Marný boj s anonymem

Pozice Česka se zřejmě nezmění ani v nejbližších letech, protože koaliční vláda Petra Nečase proti těmto akciím nehodlá zasáhnout.

Jako svůj vůbec první zákon shodou okolností prosadila pravidlo, že se anonymní firmy mohou účastnit veřejných zakázek a nemusí přitom ani zveřejnit svou vlastnickou strukturu.

Zrušení anonymních akcií resp. obchodů s nimi neplánuje protikorupční strategie. Ministr vnitra Radek John (VV) pouze vysvětluje, že nemá smysl bránit anonymním firmám v přístupu do soutěží o veřejné zakázky: "Z pohledu zakázkového práva je dodavatel mající legální vlastnickou strukturu, který splní všechny podmínky týkající se poptávaného plnění, způsobilým dodavatelem."

Podle Johna stát nemá prostředky k tomu, aby zjistil majitele jakéhokoli podniku, pokud se chce skrývat v nepřehledném řetězci firem.

Speciální pozice Česka si nevšimla pouze databáze OECD, která slouží k boji proti praní špinavých peněz a daňovým únikům. Založení anonymní firmy v Česku, na Nauru a Marshallových ostrovech nabízejí právnické společnosti, které se ovšem ve svých inzerátech neobracejí na organizovaný zločin, ale na movité Američany, kteří se chtějí vyhnout závisti svých sousedů. 

Dvě ohromné díry v zákonech

Kritikem anonymních akcií je uznávaný ekonom Tomáš Ježek. Když je vláda nechce zrušit, vzbuzuje tím podle něho pochyby o své dobré vůli zasáhnout proti korupci. "Podívejte se na listinné akcie na doručitele.

To je něco, co je dávno a dávno ve všech slušných zemích zakázáno," připomíná. Samotná existence anonymních akcií způsobuje podle Ježka dvě ohromné díry v zákonech.

"První je do zákona o střetu zájmů. Tam není možné dokázat, že zakázku získal ten ministr, hejtman, starosta nebo úředník, který rozhodoval, kdo ji dostane. A pak je to samozřejmě obrovská díra v zákoně o praní špinavých peněz. Listinnými akciemi na doručitele se dají převádět obrovské miliardové částky, absolutně bez možnosti to registrovat. Kdyby akcionářem byl Usáma bin Ládin, nikdo to nezjistí," upozorňuje bývalý ministr pro privatizaci.

Zašli jsme daleko

V obchodním rejstříku není těžké najít stovky firem s anonymními akciemi a minimálním vkladem 200 tisíc korun, které nevykazují žádnou činnost. S jejich akciemi se ovšem dá bez jakékoli evidence obchodovat v libovolných objemech a legalizovat tímto způsobem jako v Guatemale zisk organizovaného zločinu.

Další stovky anonymních firem vítězí v soutěžích o veřejné zakázky. Zadavateli takové soutěže se mohou případně odvděčit tím, že mu akcie půjčí v období, kdy firma vyplatí dividendy.

Zrušení listinných akcií na doručitele doporučuje i ředitel české Transparency International David Ondráčka. Tato operace může způsobit náklady státu i slušným firmám. "Ale počet takových firem je mimořádně vysoký. V současné situaci to už neumíme vyřešit jinak," míní Ondráčka.