Skóre podle protiepidemického systému (PES) opět odpovídá pátému - tedy nejhoršímu - stupni. Způsobil to zejména nárůst reprodukčního čísla na 1,22. Znamená to, že se nám epidemie opět velmi vymyká kontrole?
V týdenním srovnání skutečně přibývá infikovaných a reprodukční číslo 1,22 znamená docela rychlý růst. Situace se do Vánoc pravděpodobně nezmění, ale s koncem nákupní horečky by se růst počtu identifikovaných infikovaných mohl zpomalit.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný tvrdí, že nárůst není tak strmý, ale přece jenom reprodukční číslo okolo hodnoty 1,2 při takhle vysokých číslech denního záchytu rizikové je.
S tím s vámi souhlasím. Pokud by reprodukční číslo zůstalo na hodnotě 1,2 týdny, tak se počty denních potvrzených infekcí téměř zdvojnásobí.
Ale zase říkáte, že kolem Vánoc by se mohla situace zklidnit.
Situace se do Vánoc bude pravděpodobně zhoršovat, protože lidé budou mít více sociálních kontaktů, jak se budou navštěvovat. Přibližně deset dalších dní potom budou počty infikovaných pořád narůstat, ale později po Vánocích bude zřejmé, že infikovaných je opravdu hodně, a snad tomu lidé přizpůsobí své chování. Křivka se pak, doufejme, začne zase oplošťovat, pokud použiji tento oblíbený termín.
Nebude už ale pozdě? Nedostaneme se do té doby do extrémních čísel?
Že bychom se zase dostali k 13 až 15 tisícům infikovaných denně? To je bohužel možné. Na druhou stranu je vyzkoušené, že tato čísla náš zdravotní systém ještě zvládne. V této situaci jsme už byli.
Před Vánoci se rozjelo dobrovolné plošné testování pomocí antigenních testů. Ministr Blatný si od toho slibuje, že se podaří část lidí odchytit a izolovat dříve, než nakazí další lidi. Data chytré karantény uvádějí, že zatím je objednáno kolem 220 tisíc lidí. Může testování takového počtu lidí významným způsobem ovlivnit šíření viru?
Tady s panem ministrem nesouhlasím a myslím si, že to nebude mít podstatný efekt. Domnívám se, že motivace lidí jít na testy je především taková, že si chtějí ověřit, zda nejsou infikovaní, aby mohli bez obav navštívit starší příbuzné. Procento nakažených mezi nimi bude nízké a zároveň bude počet testovaných velmi nízký. Jak říkáte, je objednáno kolem 220 tisíc lidí, denní kapacita je 40 až 60 tisíc. Takže se infikovaní vychytají jen z velmi malého podílu desetimilionové populace.
Je to úplně jiná situace oproti tomu, co dělali na Slovensku, kde v krátké době otestovali podstatnou část populace. Tam se mohlo podařit odhalit významnou část infikovaných. Se současným přístupem, který máme v České republice, něčeho podobného nedocílíme.
Takže pozitivní přínos to má spíše pro ty jednotlivce, kteří se půjdou otestovat a případně tím ochrání své okolí, než že by to nějakým způsobem ovlivnilo šíření viru v Česku?
Přesně tak. Pokud se odhalí další infikovaní, na které by se jinak nepřišlo, tak je to samozřejmě dobře. Na celkovou situaci to ale bude mít zanedbatelný vliv.
Stoupá i počet pozitivních testů, ve čtvrtek jejich podíl tvořil 27,9 procenta. Před několika dny se přitom dařilo tuto hodnotu tlačit dolů až k dvaceti procentům. Představitelé vlády ale tvrdí, že to nyní narůstá kvůli zvyšujícímu se počtu antigenních testů.
Tohle vyžaduje podrobnější analýzu toho, jaký je podíl infikovaných lidí, kteří jsou skutečně posláni na PCR testování na základě výsledků antigenních testů. Antigenní testování tam může posílat pozitivní i negativní lidi. Když se jde člověk otestovat sám a nemá předpoklady, že je nemocný, a zachytí ho antigenní test, tak ho pošlou na kontrolní PCR test. To znamená, že se na tyto testy dostává předselektovaná skupina, která má vyšší pravděpodobnost, že bude infikovaná.
Na druhou stranu - když v nemocnicích rychle testují lidi, o kterých si myslí, že jsou nemocní, a dostanou negativní výsledek, tak je také pošlou na kontrolní PCR test. Takže odtud na PCR testy posílají zase předselektované negativní lidi. Může to mít tedy efekt na obě strany, který by bylo dobré určit.
Má tedy smysl zveřejňovat dvoje skóre, jak o tom ministerstvo uvažuje? Jedno metodou, která platí od začátku, a jedno i s připočtením všech antigenních testů?
Záleží, jakým způsobem chce ministerstvo skóre používat. Procento pozitivních testů, které se započítává do PES, nepočítalo se zahrnutím antigenních testů, protože ty se používají jinak než PCR testy. Antigenní testy jsou k dispozici široké populaci, aby se lidé mohli otestovat, jestli jsou infikovaní. Podíl pozitivních antigenních testů bude mnohem nižší než při PCR testování, kam lidi posílají hygienické stanice na základě rizikových kontaktů a praktičtí lékaři kvůli symptomům onemocnění.
Pro PES by bylo dobré výpočet neměnit. Na druhou stranu testováním populace antigenními testy získáme představu, jaké procento lidí je infikovaných.
Dnes, 18. prosince jsme opatřeními vstoupili do čtvrtého stupně, ač autoři tohoto systému tvrdí, že to je spíše stupeň 3,5. Dnes ale vyšla hodnota odpovídající pátému stupni. Nejsme tedy s opatřeními trošku pozadu? Neměly by být razantnější a přicházet dříve?
Z pohledu kontroly epidemie by měly být opatření razantnější a přicházet dříve. Samozřejmě to jsou ale citlivá politická rozhodnutí, zejména před Vánoci. V minulosti jsme viděli, že naše vláda se nikdy nenechala svázat - ať už tříbodovým systém, který jsme měli dříve, tak ani systémem PES. Ve chvíli, kdy je opatření třeba zpřísňovat, tak je přístup vlády liknavý.
