Už pět let mnohonárodní bojová uskupení NATO včetně českých vojáků působí ve čtyřech členských státech aliance. Jde o Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko. Jsou to země na východní hranici NATO, jež přímo nebo prostřednictvím Běloruska sousedí s Ruskem. Jejich smyslem je odradit režim Vladimira Putina od případné agrese vůči těmto zemím.
"Tyto bojové skupiny o velikosti praporu (až 1500 vojáků, pozn. aut.), vedené Spojeným královstvím, Kanadou, Německem a Spojenými státy, jsou robustní, mnohonárodní, bojeschopné síly, které demonstrují sílu transatlantického svazku a dávají jasně najevo, že útok na jednoho spojence by byl považován za útok na celou alianci," popisuje oficiálně NATO jejich význam.
V souvislosti se spuštěním obranných plánů aliance v bezprostřední reakci na ruskou invazi na Ukrajinu se rozhodlo o formaci dalších bojových útvarů, které se vypraví do zemí jižní části východního křídla NATO, tedy na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Bulharska. Všechny až na Bulharsko sdílí svou hranici s okupovanou Ukrajinou. Čeští vojáci se zapojí do formace na Slovensku.
České velení aliančních sil
"Za Českou republiku bychom měli v tomto uskupení mít zhruba 600 vojáků, celkem by mělo mít patnáct set osob. Mandát máme do 650 vojáků kvůli tomu, že když probíhají rotace, tak vojáků tam v jednu chvíli může být víc," uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zbytek útvaru doplní příslušníci armád Slovenska, Spojených států, Německa, Polska, Nizozemska a Slovinska.
Podle zjištění Aktuálně.cz to bude právě česká strana, kdo této bojové skupině bude velet. Velení bude koordinovat vzhledem k jejímu umístění se Slováky. Podle informací Aktuálně.cz už v tomto týdnu příslušníci generálního štábu byli na Slovensku obhlédnout terén, vrátili se v pátek. Také na základě jejich doporučení z místa se rozhodne, jaké vojáky Česká republika do útvaru vyšle.
Česko má už od roku 2018 celkem 200 příslušníků armády v Litvě a Lotyšsku. Funkci odstrašení bojových skupin na východním křídle aliance podtrhuje skutečnost, že jsou mezi nimi i vojáci Spojených států a Spojeného království. Obě země jsou jadernými mocnostmi. Britové velí útvaru v Estonsku, Američané zase řídí polskou skupinu. Vojáci Spojených států se nově vypraví právě na Slovensko.
Bojová skupina na Slovensku během dubna
"Současný konflikt na Ukrajině ukázal ruské mocenské zájmy v plné nahotě. Přivedl brutální konflikt nejenom na Ukrajinu, ale na hranice osmi členských států NATO a na vzdálenost 500 kilometrů od naší země. Budeme se muset adaptovat, naše strategie musí být jasná, a to rychlý přechod od odstrašení k obraně," uvedl k současnému dění náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Vytvoření zmíněných čtyř nových bojových skupin se připravuje. Přesnější obrysy by měly získat nadcházející středu, kdy se sejdou ministři obrany třiceti států aliance. Podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity by se na místě působení mohly zformovat během dubna. V dubnu navíc přebere Česko velení protivzdušné obrany v Pobaltí. Strážit ho bude 200 českých vojáků s pěti gripeny.
Vyslání příslušníků české armády na Slovensko je podmíněno souhlasem obranných výborů parlamentu a především plény sněmovny a Senátu. Obranný výbor sněmovny na to kývl ve čtvrtek. "Předseda výboru ze Senátu Pavel Fischer mně nabídl velmi brzký termín, a to příští týden v úterý," uvedla k tomu ministryně Černochová. Následovat bude jednání obou komor jako celku.
"Flexibilní, bojová, důvěryhodná síla"
Aliance navíc po začátku ruské agrese na Ukrajině poprvé v historii aktivovala takzvané síly rychlé reakce. V praxi to znamená, že všechny členské země uvedou příslušný počet vojáků do pohotovosti. Jejich úkolem bude v případě extrémního vyhrocení situace na Ukrajině zvyšující riziko incidentu v bezprostřední blízkosti východní hranice NATO se co nejrychleji přesunout do místa hrozby.
"Představují flexibilní, bojově důvěryhodnou sílu, kterou lze využít mnoha způsoby, a my plně využíváme jejich hbitost. Jakmile NATO zavede zvýšenou ostražitost na východním křídle aliance, spojenecké vojenské síly zaujmou postoj, aby zvýšily naši připravenost," řekl k tomu americký generál Tod D. Wolters, který je prvním mužem velitelství NATO v Evropě a současně velí americkým silám přítomným na evropském kontinentu.
Pohotovostní síly zatím zůstávají v mateřských státech. Jedinou výjimkou jsou vojáci Francie a Belgie, kteří už se přesunuli na pokyn generála Wolterse do Rumunska. Bude to právě tento generál, kdo může dát rozkaz k pohybu sil rychlé reakce do dalších zemí východního křídla NATO. Vše se bude odvíjet od dalšího průběhu konfliktu na Ukrajině vyvolaného ruskou okupací.
200 vojáků NATO až 60 dní v Česku
Pohotovost se bezprostředně týká také České republiky, a to ve dvou ohledech. Vláda Petra Fialy (ODS) na svém posledním únorovém zasedání jednak rozhodla o poskytnutí zázemí silám rychlé reakce na domácí půdě. Usnesení bylo v době jeho přijetí tajné, kabinet už však utajení zrušil. Aktuálně.cz má usnesení k dispozici. Vyplývá z něj, že v Česku může působit 200 vojáků aliance po 60 dní.
"Jedná se o hodnotu stanovenou odborníky resortu obrany podle předpokládaných požadavků spojenců na krátkodobé působení jejich vojáků na území České republiky za účelem usnadňování průjezdů spojeneckých sil, případně požadavků spojenců na krátkodobé působení jejich letadel z letišť v České republice," řekl k tomu Aktuálně.cz Jakub Fajnor z tiskového odboru ministerstva obrany.
Česko je pak samo připraveno vyslat své lidi coby sílu rychlé reakce. Jde o 400 průzkumníků a členů mechanizované roty a 180 příslušníků protichemické obrany. Také oni budou mít mandát působit v jiné členské zemi aliance po dobu 60 dní. Do pohybu by se dali opět až po rozkazu generála Wolterse.
"Liberečtí chemici jsou součástí sil velmi rychlé reakce, proto musí být připraveni na výjezd do pěti dnů od aktivace. U mechanizované roty na bázi vojáků čtvrté brigády rychlého nasazení, která je také součástí NATO Response Force, se předpokládá výjezd maximálně do třiceti dnů od aktivace," upřesnil za resort obrany Fajnor.
