Liberec - Dvě nejsilnější parlamentní strany zřejmě nebudou hlasovat proti vyrovnání územního dluhu Polsku. Návrhu na změnu severní hranice, který v současnosti zpracovává ministerstvo vnitra, by tak nemělo stát nic v cestě.
Státní zájmy spojené s dobrými vztahy se severním sousedem mají podle představitelů ČSSD a Občanských demokratů přednost před výhradami obcí.
Čtěte více: Která území chce Česko dát Polákům? Tady je seznam
Právě většina samospráv totiž s chystanou změnou hranic nesouhlasí. Ozývají se první hlasy, které žádají o kompenzace nově vzniklých ztrát. Do způsobu vyrovnání však mají minimální možnost zasáhnout.
ČSSD: Udělali bychom to taky
Konečné slovo pak bude mít parlament. Na to, aby návrh prošel, je potřeba ústavní většiny, podle současné atmosféry by ale neměl být problém ji získat.
"Zatím je to jen můj soukromý názor, ale i v klubu budu prosazovat, abychom tento návrh vládě nezpochybňovali. Naopak, měl by se podporovat. Nejde o politický nebo ideový střet. Dohodu s Polskem bychom zřejmě realizovali podobně," konstatoval Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Ve prospěch navrácení území hovoří i přesto, že byl do parlamentu zvolen za Moravskoslezský kraj, kterého se ztráta území také úzce dotýká.
Obecně je pro vyrovnání padesátiletého dluhu i předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Má ale připomínky.
„Změna hranic by měla být projednána i s těmi, kterých se to bezprostředně dotýká. A pokud jeden z hejtmanů má zásadní připomínky, mělo by se k tomu přihlédnout. Svůj kraj zná nejlépe," uvedl.
Se výhradami k státem vytipovaným lokalitám nedávno vystoupil liberecký hejtman Petr Skokan (ODS). Nesouhlasí například, aby připadlo Polsku území u příhraničních Kunratic. Obává se, že s navrhovanou změnou hranic by došlo k poškození tamních obyvatel.
Čtěte více: Území na hranici Polákům nedáme, prohlásil hejtman
Je to věc republiky
Zákonodárci z ODS ale problém v návrhu nevidí a jsou ochotni jej podpořit.
„Státní hranice jsou věcí republiky. Je sice potřeba slyšet samosprávu, ale rozhodnutí by mělo být věcí vyššího zájmu," komentoval dění kolem chystaných změn šéf ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS). „Neznamená to ale, že nejsem pro to hledat kompromis."
Výrazně proti nejsou ani zákonodárci pocházející z dotyčných regionů. „Chápu postoj libereckého hejtmana, ale podpořím výsledek, na kterém se shodne Česká republika s Polskem," uvedl Karel Sehoř (ODS), který získal mandát v Moravskoslezském kraji.
Výjimkou jsou zástupci Občanských demokratů z Liberecka. Ve svých stanoviscích jsou opatrnější. Zde se totiž má podle současných plánů vnitra odkrajovat nejvíc.
„V této chvíli je to návrh, který není dokončen. Zatím se nebudu stavět ani na jednu stranu. Budu ale pátrat, podle čeho vznikl a proč se týká Libereckého kraje v tomto rozsahu," sdělil předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), který zastupuje liberecký volební obvod.
V současnosti ministerstvo vnitra vytipovává první lokality, které by rádo Polákům předalo. Zatím jedná s deseti obcemi podél celé česko-polské hranice. Konečný seznam by měl být hotov do konce června.
V první etapě chce převést severním sousedům 140 hektarů. Celkový územní dluh však činí 368 hektarů. Může za něj nerovná dohoda z roku 1958.
Původně se v ní totiž měly vypořádat prvorepublikové územní spory tak, že žádný ze států nebude škodný. Později ale Polsko zjistilo, že mu chybí část území. To chce nyní po Česku zpět.
