Území na hranici Polákům nedáme, prohlásil hejtman

Martina Machová, spolupracovnice Aktuálně.cz
21. 5. 2008 17:04
Liberecký kraj odmítá historickou kompenzaci Polsku

Liberec - Liberecký kraj se dnes prostřednictvím hejtmana Petra Skokana z ODS postavil za obyvatele příhraničních Kunratic na Frýdlantsku, v jejímž katastru leží území, které chce Česká republika vydat Polsku .

Kus lesa na hranicích totiž patří mezi vytipovaná místa, které by mělo Česko vrátit Polsku v rámci vyrovnání padesát let starého územního sporu.

"S touto změnou hranic nesouhlasíme, obec by to výrazně poškodilo," prohlásil hejtman Petr Skokan na tiskové konferenci, kterou dnes dopoledne krajský úřad uspořádal.

Bojíme se elektrárny s dolem

Za současnými hranicemi se nachází významná polská elektrárna a hnědouhelný povrchový důl Turowo.

"Bojíme se, že by území využívali pro potřeby elektrárny. Nechceme, aby se například haldy přiblížily obci," vysvětlil stanovisko kraje hejtman.

Hejtman Libereckého kraje Petr Skokan odmítá vydat území u Kunratic Polsku
Hejtman Libereckého kraje Petr Skokan odmítá vydat území u Kunratic Polsku | Foto: Liberecký Kraj

V současnosti totiž přibližně 250 metrů vysoký val končí na státních hranicích, tedy necelé dva kilometry od prvních domů příhraniční vísky. Pokud by se obavy místních a kraje naplnily, mohl by se přiblížit i o pět set metrů.

Již dnes se přitom polská elektrárna s dolem na životním prostředí kolem Kunratic negativně podepisuje.

„Je zde zvýšená prašnost. Nikdo mám přitom dodnes neřekl, co v haldách všechno je. Nechceme, aby se přibližovala nebo zvětšovala. Domníváme totiž, že tento umělý kopec vadí i proudění vzduchu, což se podepisuje na nedostatku srážek," popsal starosta Kunratic František Vrátný.

Hlušina z hald se při deštích mění v bahno, které pravidelně zaplavuje české příhraničí. Turowo je i největším bodovým znečišťovatelem ovzduší v Libereckém kraji.

Historická kompenzace za Těšínsko

V současné době je vytipovaných míst podél česko-polských hranic několik a 43 hektarový pozemek u Kunratic je tedy jen jedním z možných.

Polsko si je nárokuje na základě padesát let staré dohodě o vytyčení hranic. V roce 1958 se totiž teprve oba státy shodly, jak vyřeší spory o Těšínsko.

Tehdy si vzájemně vyměnily 85 lokalit a hranice Československa se zkrátila o 80 kilometrů. Polská strana ale poté zjistila, že vyrovnání nebylo zcela spravedlivé a oproti Československu přišlo o 369 hektarů.

Spor se rozhořel znovu v roce 1989. Polsko pak před třemi lety požádalo Českou republiku o kompenzace.

Připravujeme další podrobnosti

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Izraelské letouny a pozemní vojsko zesílily útoky na Pásmo Gazy

Izraelské letouny a pozemní vojsko v noci na dnešek zesílily útoky proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy, oznámila izraelská armáda. Podle zdrojů agentury Reuters se však nejedná o zahájení pozemní invaze do palestinské enklávy.

Boje mezi Izraelem a Palestinci se odehrávají již pátý den a nejeví známky slábnutí. Izraelská armáda to uvedla poté, co krátce po půlnoci místního času vydala stručné prohlášení, že "letecké a pozemní síly izraelské armády útočí na Pásmo Gazy". Podle Reuters poté následovala další salva raket vystřelených z Pásma Gazy na Izrael.

Ačkoli sdělení neobsahovalo žádné další podrobnosti, podle zdrojů Reuters obeznámených s děním v izraelské armádě nejde o zahájení pozemní operace. Útokem pozemních sil se podle nich myslí střelba z děl z izraelského území na Pásmo Gazy ovládané hnutím Hamás.

Izrael ve čtvrtek oznámil, že u hranic s Pásmem Gazy shromáždil pozemní jednotky a povolal dalších 9000 vojáků v záloze, což některá izraelská média hodnotila jako předzvěst možné pozemní operace.

Obyvatelé severní části Pásma Gazy, kteří bydlí poblíž hranice s Izraelem, uvedli, že v enklávě nevidí žádné izraelské vojáky, hlásili ale silnou dělostřeleckou palbu a desítky izraelských leteckých útoků.

Zdroj: Zahraničí
Další zprávy