reklama
 
 

Rodiny jsou v názorech zajedno, ukázal průzkum. Uprchlíků je tu moc, tvrdí

5. 12. 2015
Víc než pět tisíc českých domácností se zapojilo do rozsáhlého výzkumu mapujícího životní podmínky a postoje uvnitř společnosti. První data hovoří o tom, že domácnosti jsou názorově jednotné. Ukazuje se to třeba v otázce migrace. Polovina domácností má pocit, že v Česku je přistěhovalců příliš. Během následujících tří let se do nich budou výzkumníci vracet, aby nasbírali další údaje.
Doporučujeme

Praha - Členové českých domácností jsou v názorech na uprchlíky nebo například rovnost žen a mužů většinou zajedno. Vyplývá to z prvních dat jednoho z nejrozsáhlejších výzkumů v historii země s názvem Proměny české společnosti.

Názorová jednotnost se ukazuje právě například v otázce migrace. Výzkumníci položili společně žijícím partnerům otázku, zda je v České republice příliš mnoho přistěhovalců. A partneři se na odpovědi většinou shodli - pouze v desetině případů si odporovali, šedesát procent z víc než sedmi tisíc dotázaných pak zastávalo zcela totožné stanovisko jako jejich partner.

Velká část lidí si přitom myslí, že přistěhovalců u nás žije příliš. “Zhruba polovina respondentů s výrokem zcela nebo spíše souhlasila. Necelá čtvrtina neměla vyhraněný názor, podobný podíl respondentů se přiklonil k mírnému nebo silnému nesouhlasu,” říká Michaela Röschová, jedna z autorek ze Sociologického ústavu Akademie věd, který na výzkumu pracuje společně s Masarykovou univerzitou.

“V českých domácnostech vedle sebe žijí lidé podobného smýšlení, spíše než aby se v nich setkávaly různé názory. Zatím se zdá, že názorové linie, které rozdělují společnost, domácnostmi prochází jen málo,” přibližuje první data socioložka. “Jde o první sociologické šetření v naší zemi, v němž jsou dotazováni všichni členové domácnosti,” dodává.

Do prvního ročníku výzkumu se zapojilo 5200 domácností s přibližně 13 tisíci členy. Experti budou data sbírat ještě po následující tři roky.

Vzdělání rozhoduje

Röschová upozorňuje, že v názorech na migranty se lidé nerozcházejí ani tak podle pohlaví nebo věku, propast je mezi lidmi na základě jejich vzdělání. Zatímco s výrokem, že je v Česku mnoho přistěhovalců, souhlasí častěji lidé se základním vzděláním a absolventi středních škol bez maturity, z vysokoškoláků se s ním ztotožnila jen necelá třetina, skoro polovina tvrzení zavrhla.

Partneři žijící pod jednou střechou se většinou shodují i v pohledu na to, jaká by měla být úloha muže a ženy domácnosti. “Respondentů jsme se například dotazovali, jak moc souhlasí či nesouhlasí s tvrzením o tradičním rozdělení mužské a ženské role - muž má vydělávat peníze a žena se má starat o domácnost. Shodné postoje se objevily u poloviny domácností, necelá pětina párů zastávala opačnou pozici,” přibližuje autorka. V této otázce jsou Češi spíše liberální,  třetina lidí si myslí, že muž by má vydělávat peníze a žena pečovat o domácnost.

Průzkum se také zabýval politickou orientací partnerů. Skoro třetina lidí se považuje za levicově smýšlející, podobné množství se přihlásilo ke středu. K pravici se hlásí 40 procent lidí. Jen v 9 procentech domácností se partneři výrazně rozchází v tom, jestli se politicky orientují spíš nalevo nebo napravo.

Šťastných je většina

Sociologové se také ptali lidí na to, zda se ve svých životech cítí šťastní. A tři čtvrtě jich odpovědělo kladně. Ženatí muži a vdané ženy se pak cítí šťastněji než jejich svobodné protějšky. Jen v sedmi procentech domácností se jeden z partnerů cítí šťastný a druhý ne.

47 odstínů společnosti

Tým odborníků stojící za výzkumem Proměny české společnosti vydává v prosinci knihu 47 odstínů české společnosti, která seznamuje s řadou aktuálních společenských témat.

"V dalším výzkumu se zaměříme na to, jak tyto podobnosti mezi partnery vznikají. Současné výsledky nám například vůbec nedovolují říct, že svatbou s fyzicky aktivním člověkem se z gaučového povaleče staneme sportovcem,” říká Röschová s tím, že v plánu je zkoumat například bydlení lidi, což pomůže při vytváření nové politiky sociálního bydlení.

Respondenti dostali za účast ve výzkumu peněžní odměnu, kterou se zhruba každý dvacátý rozhodl věnovat na charitativní účely.

Pokračujte dál

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama