Ne všem matkám s těhotenskými komplikacemi a jejich potomkům hrozí po porodu výrazněji kardiovaskulární onemocnění. Ale u řady z nich bývají právě obtíže při těhotenství jeho prvotním projevem - těhotenství se může stát spouštěčem do té doby neznámé slabosti.
Vyšší riziko kardiovaskulárních potíží se pak objevuje i u dětí, které se nevyvíjely v děloze optimálně, kvůli špatné funkci placenty. "My nyní dokážeme říct, kdo kardiovaskulární onemocnění mít může v budoucnu a kdo ne, a uzpůsobit tomu péči," řekla Aktuálně.cz a iHNed.cz profesorka Hromadníková. Včasné odhalení by pomohlo riziko zvrátit, například úpravou životního stylu.
Její tým k objevu došel pomocí vyšetření, sofistikované analýzy a statistickým vyhodnocováním krevních vzorků asi 350 matek po těhotenských komplikacích a jejich dětí ve věku od tří do jedenácti let. Klíč tkví v rozpoznání nezvyklého chování některých mikroRNA molekul, které jsou zodpovědné právě za zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění.
"Těhotenské komplikace postihují celosvětově 5-10 % žen. To je obrovské množství potenciálních klientů, kteří by mohli z nových vyšetření profitovat. Pomohly by po narození dětí včas odhalit možné kardiovaskulární riziko. Problémy spojené s oběhovou soustavou jsou vedle infekčních onemocnění nejčastější příčinou úmrtí," upozorňuje profesorka Hromadníková.
Výzkum tohoto typu je nákladný. Provoz laboratoře a provedení analýz přijde asi na dva miliony korun ročně. "Do laboratoře můžete pustit jen lidi, kterým věříte, že budou práci dělat zodpovědně a dobře. Jedna analýza stojí přibližně sto tisíc korun a když se udělá se chyba, je to, jako kdybychom peníze vyhodili komínem," popisuje odbornice. Laboratorní práci svěřuje především svým studentům.
O nápad už se zajímají investoři. Jeho uplatnění dojednávají s Univerzitou Karlovou, přesněji s její dceřinou společností CUIP s.r.o. Tu loni univerzita založila právě pro hladší uvedení svých vynálezů na trh.
Zjistila jsem, že můžu pracovat ještě víc
Profesorka sepsala poznatky do dvou patentových přihlášek. "Začali jsme je připravovat poté, co se před rokem a půl začaly o naši práci zajímat biotechnologické společnosti," vysvětluje Ilona Hromadníková, která zároveň na plný úvazek učí, školí studenty a také se věnuje klinické praxi. "Myslela jsem si, že nemůžu pracovat ještě víc, ale loni jsem zjistila, že to lze. Někdy musíte trochu potlačit osobní život, když chcete věci posunout dopředu," říká.
Co se teď bude s přihlášenými vynálezy dít, už závisí na jednáních dceřiné společnosti univerzity s investory. Rozhodne se v průběhu roku. Ideální představa profesorky Hromadníkové je vývoj diagnostické soupravy, která by vyšetření usnadnila. I bez ní totiž může jakákoliv laboratoř na světě dle vynálezu vyšetření provést, bylo by proto možné obchodovat i s licencemi na jeho využití.
Nabízí se také založení společnosti s podílem univerzity, takzvaného spin-offu, do nějž by vstoupil jak investor, tak univerzita prostřednictvím nové dceřiné společnosti. Takový model je pro univerzitu sice nejriskantnější, ale v řadě případů z něj také může nejvíce získat.
Ve výzkumu chce profesorka pokračovat, diagnosticko-prognostické testování pro určení kardiovaskulárního rizika plánuje zaměřit i na ještě nenarozené děti.
Co už lze vyčíst ze žilní krve matky
Když přitom ve svém oboru na přelomu tisíciletí začínala, většina lékařů nevěřila, že informace o plodu lze vyčíst ze žilní krve matky, tedy takzvanou neinvazivní prenatální diagnostikou. Ta spočívá v přečtení genetické informace dítěte kolující v krevním řečišti matky. Dnes se tato metoda postupně rozšiřuje do dalších a dalších oblastí a z krve matky lze běžně určit pohlaví dítěte, jeho Rh faktor nebo například postižení Downovým syndromem. Nemusí se tak hned provádět invazivnější metody, jako je odběr pupečníkové krve nebo buňky plodu.
"Někteří se už zamýšlejí i nad tím, že neinvazivní prenatální diagnostika do budoucna úplně nahradí tu invazivní, která je dnes zlatým standardem. Tato myšlenka byla před dvaceti lety nepředstavitelná. Dnes už jsme na půli cesty," popisuje profesorka, která do Česka metodu určení pohlaví a Rh faktoru plodu z krve matky přivedla poté, co ji zaujaly články hongkongského profesora Dennise Lo.
Video: Vědec stvořil geneticky upravené děti, nejsou to žádní Frankensteinové, říká Svoboda
