Češi se vrhli na biopotraviny, musí se dovážet

Pavel Baroch
1. 7. 2007 21:00
Eko-zemědělství roste, většinu však tvoří pastviny

Praha - Zájem o biopotraviny natolik roste, že se velké obchody neobejdou bez dovozu ze zahraničí. Domácí zemědělci nedokáží poptávku naplnit. Například společnost Olma, druhý nejvýznamnější výrobce mléčných výrobků v zemi, musí vozit mléko ze Slovenska.

Odborníci jsou přesvědčeni, že bio jogurty nebo čerstvou zeleninu by mohli dodávat ve velkém i tuzemští farmáři. České ekologické zemědělství patří k největším v Evropské unii - ke konci května se tímto způsobem hospodařilo na 316 tisících hektarech, což je už bezmála 7,5 procenta zemědělské půdy. Výrazně přibývá i ekofarem, je jich už více než jedenáct set.

Je v tom však problém: většinu eko-půdy představují pastviny a louky. I když jejich podíl letos nepatrně klesl, stále zabírají takřka 82 procent rozlohy.

"Obchodní řetězce v našem dotazníkovém průzkumu upozorňují, že příslušný sortiment prostě nemohou na českém trhu sehnat," potvrzuje Lenka Kaspříková z ekologického Hnutí Duha.

Je dovážené bio ještě eko?

Právě Hnutí Duha zveřejnilo nový průzkumu, v němž se potvrzuje, že z biopotravin už je v Česku regulérní položka zemědělského byznysu - patří do stabilní nabídky naprosté většiny supermarketů. Ještě před několika lety byly přitom výrobky "Bio" k dostání spíše jen ve specializovaných prodejnách.

"Supermarkety sice nabízejí stále více biopotravin z ekologického zemědělství, ale velkou část z nich dovážejí ze vzdálené ciziny," shrnuje Lenka Kaspříková. Podle agentury Green marketing se vloni dovezlo 56 procent biopotravin.

Kaspříková upozorňuje, že dovoz z velké dálky tak paradoxně snižuje ekologické přednosti biopotravin. Převoz na dlouhé vzdálenosti totiž přináší exhalace z výfukových plynů kamionů či letadel.

Foto: Ondřej Besperát

Na pultech českých obchodů se přitom objevují například rakouské sýry a jogurty, německé máslo, belgické drůbeží maso nebo ovoce a zelenina z Jižní Ameriky.

"Dálková přeprava biopotravin podkopává jejich ekologické přínosy," poznamenala Kaspříková.

Půl miliardy na ekozemědělství

Podle Lenky Kaspříkové z Hnutí Duha by stát měl ekologické zemědělství podporovat víc. "Chybí dostatečná státní podpora, která by více rozhýbala zdejší ekolofické zemědělství, zejména pěstování obilovin, čerstvého ovoce a zeleniny či produkci mléka a masa," tvrdí Kaspříková.

Petr Gandalovič
Petr Gandalovič | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Chceme také přimět velké výrobce potravin, třeba pekárny, aby do svého sortimentu zařadily více bio," dodala Kaspříková.

Ministerstvo zemědělství oponuje, že v následujících letech by na podporu ekologického zemědělství mělo jít kolem půl miliardy korun, což je o zhruba 200 milionů více než dosud. Už letos stouplnu podíl orné půdy ze zhruba tří procent na téměř deset.

"Tento nárůst je plně v souladu s naším cílem podporovat produkci biopotravin," řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Nejvíce měla Delvita

Z dotazníkového průzkumu Hnutí Duha mezi patnácti obchodními řetězci vyplývá, že některé supermarkety nabízejí až několik stovek různých biopotravin včetně jogurtů, džemů nebo čerstvé zeleniny.

Největší nabídku výrobků v biokvalitě měla Delvita, která na českém trhu ovšem skončila. Delvita měla zároveň největší zastoupení domácích potravinářských firem, celých 85 procent.

Delvitu převzala společnost Billa, která v průzkumu dosáhla jen průměrného výsledku. Za Delvitou se na druhém místě v počtu výrobu v biokvalitě umístila Dm-drogerie, která ovšem všechny dováží ze zahraničí.

Na opačném konci tabulky - jako obchod bez jediného biovýroku - se umístil Lidl.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Schodek rozpočtu se může přiblížit půl bilionu korunám, připustila Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila to, že požádá Sněmovnu o další zvýšení schodku. Řekla to ve středu v České televizi. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun.

Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy