Výsledky tři roky staré Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách ukazují, že 40 procent šestnáctiletých dětí v Česku pije alkohol aspoň jednou měsíčně, 12 procent pak dokonce jednou týdně. "Jsou to drastická čísla. Vytváří se tak budoucí konzumenti alkoholu v dospělé populaci," řekl Lukáš Kohoutek z České koalice proti tabáku, která provozuje Národní linku pro odvykání.
Podle nového průzkumu, který v říjnu pro Národní linku pro odvykání vypracovala společnost Rondo Data, je problémem také podceňování možných dopadů alkoholu. "Za nebezpečné pití považuje 44 procent lidí více než tři standardní nápoje alkoholu denně, což je například velké pivo, panák nebo sklenice vína. Ve skutečnosti je ale problematické pití už více než dvou nápojů denně," upozornil Kohoutek.
Podle údajů Národní linky pro odvykání je pití s nízkým rizikem jeden alkoholický nápoj denně pro ženy a dva pro muže. Během týdne by pak měl mít člověk alespoň dva dny, kdy nepije vůbec. Ani v tomto případě ale není pití pro zdraví prospěšné, pouze se tím minimalizují zdravotní rizika. Alkohol je totiž pro lidský organismus toxický vždy.
Pětina Čechů vypije většinu veškerého alkoholu
Podle dat Českého statistického úřadu je spotřeba alkoholu zhruba 10 litrů čistého lihu na obyvatele ročně, přičemž téměř polovinu zaujímá pivo. Podle takzvané pyramidy spotřeby, která ukazuje rozvrstvení pijanů podle rizika vzniku závislosti, navíc většinu alkoholu vypije jen několik procent obyvatel.
Zatímco asi 80 procent obyvatel jsou konzumenti s nízkým rizikem nebo abstinenti, zbylí lidé mají průměrnou denní spotřebu alkoholu vyšší, než je konvenčně sdílená míra, a sedm procent zdravotně přípustné dávky překračuje dokonce dvojnásobně.
"Necelá pětina populace, která tvoří konzumenty s vysokým rizikem a problémové pijany, vypije 67 procent veškerého vypitého alkoholu. Pokud máme dělat opatření, která by snížila negativní dopady alkoholu ve společnosti, pak musíme volit taková, která osloví právě tyto lidi," dodal vedoucí Centra epidemiologického a klinického výzkumu závislostí Ladislav Csémy.
Zavolat na linku pro odvykání mohou lidé anonymně a zdarma
Průzkum, který společnost Rondo Data provedla na vzorku téměř 1800 lidí, také ukazuje, jak si jsou lidé vědomi rizik spojených s pitím alkoholu. Zatímco problémů, jako je cirhóza jater, onemocnění ledvin nebo demence, si je vědoma většina obyvatel, u neplodnosti nebo rakoviny žaludku a tlustého střeva už to nejsou ani tři čtvrtiny. "Jen jedna třetina si spojuje nadměrné pití s rakovinou prsu, což se v poslední době má za zcela prokázanou souvislost," uvedl Kohoutek.
"O rakovinách v souvislosti s alkoholem se dříve tolik nemluvilo, v odborném tisku se téma začalo objevovat až v poslední době. Rakovina prsu, která se týká jenom žen, je pak zastoupena ještě méně," vysvětlil Kohoutek.
V neposlední řadě se také ukázalo, že 15 procent lidí neví, na koho se v případě problému s alkoholem obrátit. Právě Národní linka pro odvykání je jedním z míst, kde lidem v krizové situaci poradí. Kromě jednorázových konzultací nabízí bezplatná anonymní služba také například práci s osobami blízkými alkoholikům.
Podle vedoucí konzultantů linky Kristýny Fišerové až 77 procent lidí vnímá službu jako prospěšnou. "Po půl roce od prvního kontaktu s námi téměř 40 procent klientů přestalo alkohol pít. Od začátku letošního roku pak u nás proběhlo 504 hovorů na téma alkohol, což je hned po kouření druhé nejčastější téma," dodala Fišerová.
Původně linku zřídil Úřad vlády v roce 2016 jako poradenskou službu pro odvykání kouření. Loni přibyly také informační a poradenské služby pro odvykání pití alkoholu, patologického hraní nebo braní drog.
