Češi jsou na špici v pití alkoholu. Omezme reklamu a zvyšme daně, radí odborníci

Iva Studená ČTK Iva Studená, ČTK
Aktualizováno 22. 8. 2019 17:10
Češi i nadále zůstávají na předních příčkách ve spotřebě alkoholu v porovnání s ostatními státy světa. Přesto ale negativní dopady způsobené jeho konzumací během posledních deseti let klesly. Ubylo jak trestných činů, tak nehod pod vlivem alkoholu. Naopak se však zvýšil počet úmrtí na alkoholické onemocnění jater. I přesto jsou podle odborníků z Centra ekonomických a tržních analýz čísla vysoká, případné regulace je ale třeba zvážit. Doporučují proto investovat především do prevence.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě. Konzumace alkoholických nápojů má jednoznačně škodlivé důsledky a způsobuje či komplikuje celou řadu vážných onemocnění," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Podle Českého statistického úřadu poklesl objem konzumovaného alkoholu, tedy spotřeba čistého lihu, mezi roky 2008 a 2017 o 5,77 procenta.

"Studií, které možné regulace zkoumají, je hodně. V zahraničí regulace nefunguje stoprocentně. Jsou země, kde přinesla víc špatného než užitku. Je potřeba se proto bavit o přesných parametrech a jejich zacílení na konkrétní skupiny," uvedl ředitel výzkumu z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod.

Průměrná spotřeba alkoholu dle OECD
Průměrná spotřeba alkoholu dle OECD | Foto: CETA

Dostupnost alkoholu se podle CETA v posledních letech zásadně nezměnila. V roce 2008 bylo možné si za průměrnou mzdu koupit 114 litrů tuzemského rumu nebo 2516 lahvových piv. V roce 2017 to bylo o dva litry méně rumu, ale o čtyřicet litrů piva více.

Spotřebu alkoholu v Česku mohou ale zásadně ovlivňovat zahraniční turisté, jejichž počet každoročně roste. Nejvíce jich přijíždí z Německa, Ruska a USA. V roce 2012 jich navštívilo Česko asi 7,647 milionu, v roce 2018 jich ale bylo už o tři miliony více. 

Nástroje pro regulaci

Nadměrná nebo nezodpovědná konzumace alkoholu má podle odborníků řadu negativních dopadů na společnost. V uplynulé dekádě však takových případů ubylo.

O více jak polovinu klesl počet trestných činů pod vlivem alkoholu, o 44 procent pak počet způsobených dopravních nehod pod vlivem alkoholu a o 40 procent počet mrtvých při dopravních nehodách způsobených alkoholem. Počet pacientů, kteří museli být hospitalizováni kvůli duševní nemoci způsobené alkoholem, klesl skoro o pětinu. Naopak o 18 procent stoupl počet zemřelých na alkoholické onemocnění jater.

Počet trestných činů pod vlivem alkoholu mezi lety 2008 a 2017 klesl.
Počet trestných činů pod vlivem alkoholu mezi lety 2008 a 2017 klesl. | Foto: CETA

K omezení nadměrného pití alkoholických nápojů a popíjení mladistvých by v Česku podle odborníků na závislosti a zdravotní dopady alkoholismu nejúčinněji vedlo regulování reklamy a zvýšení daní na alkohol. Podle Ladislava Kážmera z Národního ústavu pro duševní zdraví je ale důležité jednotlivé nástroje regulace vhodně kombinovat.

Rod také upozornil na to, že pouhé omezování lidí ve spotřebě alkoholu nemůže mít zásadní výsledky. Podle něj se lidem musí především škodlivost alkoholu vysvětlit." Když nebudou lidé znát kontext, proč jim v jejich chování bráníme, budou stále hledat cestu. Bude se rozvíjet šedá ekonomika, při omezení prodejní doby alkoholu si budou lidé nakupovat do zásoby, při zvýšení daní nebo zavedení minimální ceny pro alkohol si koupí alkohol s rychlejším nástupem účinku," sdělil.  

Od ledna se zvýší daně

Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na klasické víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.

Opatření, která regulují prodej a reklamu na alkohol, zpřísnil před dvěma lety už zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. "Ministerstvo zdravotnictví se rovněž ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu Vlády soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti," uvedla Štěpanyová.

Nadměrné pití ČR ročně podle studie stojí asi 56,6 miliardy korun, a to za ztrátu produktivity, léčbu či kvůli kriminalitě, invaliditě a předčasným úmrtím. Odpovídá to asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí kolem 600 tisíc Čechů a Češek, z nich sto tisíc nadměrně.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Sněmovna se zatím nedistancovala od slov Vojtěcha Filipa k legiím

Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za "zločinné". Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.

"Žádný výrok, který by poškodil dobré jméno československých legií, jsem neřekl. Řekl jsem, že v České republice existují lidé, kteří mají různý názor na československé legie," hájil se Filip.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Soud odmítl žalobu kraje na šumavský národní park a ministerstvo kvůli zónám

Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl žalobu Jihočeského kraje na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí kvůli poslednímu návrhu zón území. Soud uvedl, že na rozhodování ve sporu nemá pravomoc. ČTK to dnes řekl právní zástupce NP Šumava Miloš Tuháček. Kraj se na soud obrátil s tvrzením, že jej národní park i ministerstvo prakticky vyloučily z jednání o rozčlenění zón ochrany přírody.

"Podobné záležitosti by asi měl spíše řešit Ústavní soud," řekl Tuháček. Krajský soud v odůvodnění usnesení uvedl, že kvůli absenci základní podmínky řízení mu nezbylo než žalobu odmítnout. Proti rozhodnutí je možné podat kasační stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.

Jihočeský kraj žalobou reagoval na loni projednávanou takzvanou zonaci, která navrhovala park rozdělit na čtyři území s rozdílným přístupem. Návrh počítal s tím, že nejpřísnější režim, v němž se nesmí zasahovat, platí pro 27 procent rozlohy NP Šumava. Rozdělení zón kritizovali někteří vědci, kteří tvrdili, že území s nejpřísnějším režimem by mělo zabírat až polovinu parku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy