Češi nevěří Nečasovi a spol.: Krizi nezvládnete

Petr Holub
8. 9. 2011 16:15
Pouze 4 procenta Čechů věří tomu, že si ministři poradí s následky ekonomické krize.
Kdo jim věří?
Kdo jim věří? | Foto: Aktuálně.cz

Infobox

Deset nejhorších (údaje v procentech)

  • Věřím vládě, že odstraní důsledky krize
    Finsko  14
    Maďarsko 13
    Řecko  13
    Slovensko 11
    Estonsko 11
    Slovinsko 11
    Portugalsko 11
    Litva  10
    Lotyšsko 10
    Česko  4
  • Vláda uspěla v dosavadním boji s krizí
    Irsko  21
    Bulharsko 19
    Portugalsko 19
    Rumunsko 18
    Česko  17
    Španělsko 13
    Litva  13
    Lotyšsko 10
    Řecko  9
    Slovinsko 6
  • Důvěřují národní vládě
    Francie  28  
    Španělsko 24
    Itálie  24
    Portugalsko 20
    Řecko  16
    Lotyšsko 15
    Litva  14
    Česko  14
    Rumunsko 13
    Slovinsko 13 
  • Ekonomická situace se v naší zemi zlepší
    Lotyšsko 19
    Francie  19
    Malta  18
    Irsko  18
    Slovinsko 17
    Rumunsko 16
    Maďarsko 16
    Česko  13
    Portugalsko 8
    Řecko  6

Zdroj: Eurobarometr

Praha - Nejméně ze všech obyvatel Evropské unie věří momentálně Češi tomu, že si jejich ministři poradí s následky ekonomické krize. 

Čechů, kteří důvěřují kompetentnosti členů své vlády, jsou podle nově zveřejněných výsledků průzkumu veřejného mínění Evropanů Eurobarometr čtyři procenta.

I Lotyši, Maďaři, Portugalci a Řekové, které krize postihla nejvíc, věří svým ministrům více.

„Běžné veřejné mínění říká, že vláda je špatná, a říká to z principu téměř o každé vládě. Na druhé straně nelze opomenout, že důvěra v současnou vládu je teď nejnižší od roku 1989," potvrzuje Jan Herzmann, který řídí šetření Eurobarometru v České republice.

Opravdu na dně

Výzkumníci sbírali data v květnu, tedy v období vládního rozkolu po aféře Věcí veřejných. Lidé nekritizovali pouze nízkou ekonomickou kompetenci. Na čtrnáct procent poklesla obecná důvěra v představitele vlády.

Česko se tak dostalo do kategorie několika postkomunistických zemí, které nedůvěřují svým elitám. Do společnosti Lotyšska, Litvy a Rumunska, kde je důvěra tradičně nejnižší, se vedle Česka přiřadili z pochopitelných důvodů také Řekové a vedle nich ještě občané Slovinska, kde menšinová vláda ztrácí kontrolu nad rozpočtovým schodkem.

Rekordní pokles důvěry potvrdila také nově publikovaná zpráva Světového ekonomického fóra o konkurenceschopnosti. V žebříčku, který oceňuje důvěru politikům, se Česko dostalo na 134. příčku. Hůře je hodnoceno šest latinskoamerických zemí (Dominikánská republika, Haiti, Guatemala, Venezuela, Paraguay, Argentina), Madagaskar a Libanon.

Bez produktivity nejsou koláče

Nedůvěru v politiky sdílejí Češi s ostatními východoevropskými národy, v tuzemsku ovšem roste s tím, jak se zvětšují ekonomické obavy z budoucnosti. Jen osmina Čechů předpokládá, že se ekonomická situace v zemi zlepší, a většími pesimisty jsou pouze Řekové a Portugalci, kde vlády zahájily neobvykle drsné úspory.

Herzmann vysvětluje obavy z budoucnosti tvrzením, že vláda nemá jasnou politiku. „Jako veřejnost bychom měli rádi nějakou vizi, jenže vize tady není," upozorňuje.

Češi nejsou podle něho také spokojeni s tím, jak se zlepšila jejich životní úroveň po roce 1989.

„Obávám se, že se dvacet let díváme do Německa a že je pro nás referenční místo Furth im Wald," dodává sociolog s tím, že si Češi neuvědomují zásadní rozdíl. Ten spočívá v tom, že Němci začali s obnovou ekonomiky v roce 1946, Češi o 45 let později. V pracovní produktivitě se s nimi nemůžeme srovnávat.

Růst zajistí úspory

Eurobarometr také zjišťoval, jak by si Češi představovali reformy, které by po krizi znovu nastartovaly hospodářský růst.

V evropském měřítku požadují spolu s Rakušany a Maďary nejčastěji energetickou reformu, která by zajistila efektivnější využití omezených zdrojů. Spolu s Řeckem, Maďarskem, Slovinskem a Finskem požadují nejhlasitěji snížení rozpočtových deficitů.

Na druhé straně málo očekávají od podpory vzdělanosti. Zlepšit vzdělávací systém požadují spolu se Slovinci a Poláky nejméně v Evropě. Nevidí budoucnost ani v přijetí společné evropské měny. Platit eurem by si přála pouze čtvrtina Čechů a méně populární je pouze ve Velké Británii. Ze zemí eurozóny oceňují společnou měnu nejméně v Portugalsku, kde je s ní spokojena pouze polovina obyvatel.

 

Právě se děje

Další zprávy