Infobox
Deset nejhorších (údaje v procentech)
- Věřím vládě, že odstraní důsledky krize
Finsko 14
Maďarsko 13
Řecko 13
Slovensko 11
Estonsko 11
Slovinsko 11
Portugalsko 11
Litva 10
Lotyšsko 10
Česko 4 - Vláda uspěla v dosavadním boji s krizí
Irsko 21
Bulharsko 19
Portugalsko 19
Rumunsko 18
Česko 17
Španělsko 13
Litva 13
Lotyšsko 10
Řecko 9
Slovinsko 6 - Důvěřují národní vládě
Francie 28
Španělsko 24
Itálie 24
Portugalsko 20
Řecko 16
Lotyšsko 15
Litva 14
Česko 14
Rumunsko 13
Slovinsko 13 - Ekonomická situace se v naší zemi zlepší
Lotyšsko 19
Francie 19
Malta 18
Irsko 18
Slovinsko 17
Rumunsko 16
Maďarsko 16
Česko 13
Portugalsko 8
Řecko 6
Zdroj: Eurobarometr
Praha - Nejméně ze všech obyvatel Evropské unie věří momentálně Češi tomu, že si jejich ministři poradí s následky ekonomické krize.
Čechů, kteří důvěřují kompetentnosti členů své vlády, jsou podle nově zveřejněných výsledků průzkumu veřejného mínění Evropanů Eurobarometr čtyři procenta.
I Lotyši, Maďaři, Portugalci a Řekové, které krize postihla nejvíc, věří svým ministrům více.
„Běžné veřejné mínění říká, že vláda je špatná, a říká to z principu téměř o každé vládě. Na druhé straně nelze opomenout, že důvěra v současnou vládu je teď nejnižší od roku 1989," potvrzuje Jan Herzmann, který řídí šetření Eurobarometru v České republice.
Opravdu na dně
Výzkumníci sbírali data v květnu, tedy v období vládního rozkolu po aféře Věcí veřejných. Lidé nekritizovali pouze nízkou ekonomickou kompetenci. Na čtrnáct procent poklesla obecná důvěra v představitele vlády.
Česko se tak dostalo do kategorie několika postkomunistických zemí, které nedůvěřují svým elitám. Do společnosti Lotyšska, Litvy a Rumunska, kde je důvěra tradičně nejnižší, se vedle Česka přiřadili z pochopitelných důvodů také Řekové a vedle nich ještě občané Slovinska, kde menšinová vláda ztrácí kontrolu nad rozpočtovým schodkem.
Rekordní pokles důvěry potvrdila také nově publikovaná zpráva Světového ekonomického fóra o konkurenceschopnosti. V žebříčku, který oceňuje důvěru politikům, se Česko dostalo na 134. příčku. Hůře je hodnoceno šest latinskoamerických zemí (Dominikánská republika, Haiti, Guatemala, Venezuela, Paraguay, Argentina), Madagaskar a Libanon.
Bez produktivity nejsou koláče
Nedůvěru v politiky sdílejí Češi s ostatními východoevropskými národy, v tuzemsku ovšem roste s tím, jak se zvětšují ekonomické obavy z budoucnosti. Jen osmina Čechů předpokládá, že se ekonomická situace v zemi zlepší, a většími pesimisty jsou pouze Řekové a Portugalci, kde vlády zahájily neobvykle drsné úspory.
Herzmann vysvětluje obavy z budoucnosti tvrzením, že vláda nemá jasnou politiku. „Jako veřejnost bychom měli rádi nějakou vizi, jenže vize tady není," upozorňuje.
Češi nejsou podle něho také spokojeni s tím, jak se zlepšila jejich životní úroveň po roce 1989.
„Obávám se, že se dvacet let díváme do Německa a že je pro nás referenční místo Furth im Wald," dodává sociolog s tím, že si Češi neuvědomují zásadní rozdíl. Ten spočívá v tom, že Němci začali s obnovou ekonomiky v roce 1946, Češi o 45 let později. V pracovní produktivitě se s nimi nemůžeme srovnávat.
Růst zajistí úspory
Eurobarometr také zjišťoval, jak by si Češi představovali reformy, které by po krizi znovu nastartovaly hospodářský růst.
V evropském měřítku požadují spolu s Rakušany a Maďary nejčastěji energetickou reformu, která by zajistila efektivnější využití omezených zdrojů. Spolu s Řeckem, Maďarskem, Slovinskem a Finskem požadují nejhlasitěji snížení rozpočtových deficitů.
Na druhé straně málo očekávají od podpory vzdělanosti. Zlepšit vzdělávací systém požadují spolu se Slovinci a Poláky nejméně v Evropě. Nevidí budoucnost ani v přijetí společné evropské měny. Platit eurem by si přála pouze čtvrtina Čechů a méně populární je pouze ve Velké Británii. Ze zemí eurozóny oceňují společnou měnu nejméně v Portugalsku, kde je s ní spokojena pouze polovina obyvatel.