Češi více využívají vodu z přírody. Program Dešťovka je ale pro bohaté, říká expert

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
5. 7. 2021 14:29
Češi na svých zahradách čím dál více zadržují dešťovou vodu. Průzkum vědců z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně dokládá, že s ní hospodaří tři čtvrtiny domácností žijících v rodinných domech. Dotační program Dešťovka, kterým chtěl stát přispět domácnostem na vybudování podzemních nádrží, ovšem výrazný efekt nemá. Dovolit si je mohou jen bohatí, říká spoluautor studie a vědec Jan Macháč.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Máme za sebou deštivější období, přichází ale léto a s ním hrozba sucha. Čím byste motivoval lidi, aby na svých zahradách hospodařili s dešťovou vodou?

Stačí se na to podívat ekonomicky. Někomu se sice může zdát, že je voda z vodovodu levná, ale pokud máte větší zahradu, tak náklady na její zalévání velmi rychle rostou. Dešťovou vodu můžete mít úplně zadarmo, stačí, když si pod okap umístíte sud. Navíc jste nezávislí na dodávkách. Když odebíráte pitnou vodu pro zalévání, tak za ni často zbytečně platíte i stočné. 

Kolik českých domácností zachycuje dešťovou vodu?

Je třeba rozlišit dvě skupiny domácností. Pro ty, kteří žijí v bytech, jsou samozřejmě možnosti využívání dešťové vody velmi omezené. V bytových domech většinou není opatření téměř žádné. Pouze v některých novostavbách mají developeři už trochu progresivnější přístup, takže tam fungují například dvojí rozvody a dešťová voda se využívá ke splachování WC nebo při úklidu. Ale stále se podíl těchto domácností v bytech téměř rovná nule.

Dešťovou vodu ale užívají ve velké míře lidé, kteří bydlí v rodinných domech. Z dvou průzkumů realizovaných v letech 2017 a 2020 ve spolupráci s agenturou STEM se ukázalo, že během těchto tří let se snížil počet domácností, které s vodou vůbec nehospodaří, z 20 procent na 13 procent. Nejčastěji užívají různé typy nadzemních nádrží, například sudy. Takto alespoň zčásti využívá dešťovou vodu 75 procent domácností. Nejčastěji ji používají pro zalévání zahrady.

Výrazně méně domácností, přibližně devět procent, používá podzemní nádrže, jedná se obvykle spíše o nové domy. Pouze minimum domácností užívá tuto vodu uvnitř pomocí dvojích rozvodů.

Jsou Češi zodpovědní? Jak jsou na tom ve srovnání se zahraničím?

Aktuální výzkum jsme dělali pouze na Česko, takže přesné srovnání nemohu nabídnout. Dá se ovšem říct, že se jednotlivé země od sebe odlišují jak přírodními podmínkami, tak kulturně a historicky.

Češi jsou hodně založení na pěstování věcí venku na zahrádkách. Využívání dešťové vody pro účely zalévání je tady tradiční. Přestože postupně po roce 1989 došlo k propadu v zahrádkaření, nyní se trend obrací a s tím i poptávka po zachycené dešťové vodě využitelné pro zálivku. Navazujeme tak často na tradici, zachytávání do nadzemních nádrží tak přijde většině obyvatel u rodinných domů jako běžná věc.

V čem se ale země výrazně liší, je přístup k motivacím občanů pro zadržení a zasakování dešťové vody přímo na pozemku.

Jednotlivé státy tak odlišně přistupují například k různým poplatkům. U nás se ve větších městech dešťová voda, kterou lidé nevyužijí, běžně odvádí do kanalizace a domácnosti za tento objem nic neplatí. Naopak v Německu jsou tyto poplatky běžné v řadě měst. Platba pak může být například součástí platby za stočné, případně je k tomu určen obdobný poplatek. České domácnosti tak nejsou v tomto ohledu motivované s dešťovou vodou nějak hospodařit.

Které způsoby hospodaření s dešťovou vodou v Česku převažují?

U domácností v rodinných domech jde především o akumulaci dešťové vody, a to buď v podzemních, nebo nadzemních nádržích. Dominantně se jedná o nadzemní nádrže, které využívá 78 procent domácností. Jenom pro tři až čtyři procenta domácností ovšem představují hlavní zdroj užitkové vody.

Dotace? Jen pro bohaté

V čem tkví výhody a nevýhody podzemní nádrže?

Podzemní nádrže mají tu výhodu, že zajistí stabilní teplotu a jsou chráněné proti světlu, takže by se tam voda neměla tak kazit. Jedná se tedy v případě vnitřního využití vody o daleko vhodnější variantu. Jsou ovšem mnohem nákladnější než nadzemní nádrže, které můžete sehnat i za několik stovek korun.

U podzemních nádrží se včetně výkopových prací a usazení nádrže pohybuje cena v řádu desetitisíců. Pokud děláte podzemní nádrž, tak musíte vyhloubit díru, vyřešit terén, přepad z nádrže, samozřejmě umístit dvojí rozvody uvnitř domu k záchodu nebo k pračce. Také musíte mít čerpadlo a filtr.

Potom je tady problém, že když dešťovou vodu užíváte uvnitř domu, tak ji stejně obvykle odvádíte do kanalizace a podniky vodovodů a kanalizací si odvod této vody na čistírnu nechají zaplatit v podobě stočného. S tím se pojí další bariéra. Aby se určila výše stočného za dešťovou vodu, je často vyžadováno měření objemu využité dešťové vody uvnitř domu. Domácnost tak vedle nádrží a rozvodů musí investovat i do měřicího zařízení. Zpoplatnění využívané dešťové vody spolu s náklady na vodoměr tak spíše demotivují.

Z ekonomického hlediska je návratnost investice do podzemních nádrží a dvojích rozvodů velice nízká. Lidé, kteří si je pořizují, mají často environmentální cítění, chtějí nějak šetřit zdroje. Ale kvůli těm vysokým nákladům k tomu moc domácností nepřistupuje. Už jen postavit samotný dům vyjde v současné době na spoustu peněz a toto už je něco extra.

I přes dotace?

Dotace významnou část investice pokryje, pořád je tam ale třeba počítat s velkými administrativními náklady spojenými se samotným vyřizováním dotace. To samozřejmě ochotu domácností snižuje.

Jak ochota hospodařit s dešťovou vodou roste v posledních letech? Měl program ministerstva životního prostředí Dešťovka nějaký efekt?

Dešťovka je příklad pozitivní motivace, kdy se stát snaží dát lidem nějaké prostředky, aby si mohli opatření dovolit. Nemůžeme ovšem říct, že by za zvýšením zájmu o hospodaření s vodou mohla právě jen samotná Dešťovka.

Z šetření se nám ukazuje, že dotace už nemají takový vliv. Program je spíše zaměřen na podzemní nádrže a využívání vody uvnitř. Využily jej zejména bohatší domácnosti, které si to mohly dovolit. Některá opatření si z programu pořídili taktéž lidé na vesnici, kteří jinak nemají přístup k dostatečnému množství nezpoplatněné vody. Průměrné domácnosti si to ovšem nemohou dovolit a dotace pro ně není tak lákavá.

Města musí jít příkladem

Co tedy může udělat stát, aby lidi dál motivoval k hospodaření s dešťovou vodou?

Pokud stát chce ve větší míře hospodařit s dešťovou vodou a minimalizovat problémy ve městech, tak je potřeba přistoupit k nějaké další motivaci, která bude mít dopad na všechny. Nabízí se jít stejnou cestou jako v řadě německých měst, kde je využívána taktéž negativní motivace pomocí zpoplatnění odvodu dešťové vody do kanalizace, a to buď podle skutečného objemu, nebo dle výpočtu. Nebo může naopak přikročit ke snížení stočného odměnou za to, že bude daný člověk hospodařit s dešťovou vodou.

Důležité také je, aby šla města příkladem. Třeba tím, že budou sama například ve školách budovat opatření na využití vody, ukážou občanům, že to jde. Tato osvěta i mimo domácnosti může dobře fungovat.

To se zatím neděje?

Někde ano, některá města jsou pokroková. Třeba Žďár nad Sázavou se v poslední době velice snaží a realizuje sám na své náklady řadu opatření na veřejných prostranstvích a v budovách. Jiná města pak vytváří své dodatečné programy. Například Brno začalo ze svého dotačního programu podporovat zelené střechy. Jsou ale jiná města, která touto cestou nejdou.

Co motivuje stát, aby hospodaření se srážkovou vodou prosazoval?

Důvodem, proč celá Dešťovka vznikla, bylo, aby se voda zachytila v místě dopadu a my se tak přizpůsobili změnám klimatu a postarali se o to, aby voda neodtékala tak rychle z krajiny.

Hospodaření má ale význam i pro systém vodovodů a kanalizací. Zadržení dešťové vody ulevuje kanalizační síti. To má význam především v případě jednotné kanalizace, kde se společně odvádí odpadní voda s dešťovou. Když prší, tak se objem vody může několikanásobně zvýšit. Aby nedocházelo k poškozování sítě, pak dochází k takzvanému odlehčování odpadních vod, kdy část bez jakéhokoliv čištění přepadá a odtéká do řek. To samozřejmě způsobuje poměrně velké negativní dopady na ochranu vody. Zadržování dešťové vody tak má významný dopad i na kvalitu vody v řekách.

Dopouští se Češi při hospodaření s vodou nějakých chyb?

Často si nesprávně spočítají objem vody, který využijí. Většinou dochází k poddimenzování nádrží. Nasbírají mnohem méně vody, než potřebují, takže nakonec stejně musí využít pitnou vodu. Méně častou, ale závažnější chybou je špatně udělaný dvojí rozvod, kdy dojde k propojení okruhů pitné vody a dešťové vody. Následně pak může dojít ke kontaminaci pitné vody, která může mít za následek zažívací problémy nejen obyvatel daného domu, ale i celé obce.

Po letech sucha nyní zažíváme opět chladnější a deštivější období. Nebojíte se, že zájem lidí o hospodaření s vodou ustane?

Lidé samozřejmě vždycky reagují zpětně na to, co bylo. Pokud jsou povodně, tak se začne přemýšlet nad tím, jak je minimalizovat, až poté, co přijdou. Podobné je to i se suchem. Musíme si ale uvědomit, že hospodaření s vodou řeší oba problémy současně.

Budoucnost je spíš taková, že se budou střídat extrémy počasí a pro domácnosti je tedy důležité, aby na to byly připravené. Dobu, kdy máme hodně vody, lze využít pro její shromažďování, což nám pak pomůže přečkat období sucha bez srážek.

Z provedeného šetření naopak vyplývá, že povědomí roste. Je to koneckonců vidět i v praxi, kdy se hospodaření s dešťovou vodou stále více řeší. Ještě před pár lety to byl přehlížený aspekt, nyní v případě výstavby rodinného domu je to jedno z témat, která s vámi projektant intenzivně řeší.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy