I v "národě pivařů" je v posledních letech patrný pokles spotřeby zlatavého moku. Podle dlouhodobé studie Centra pro výzkum veřejného mínění pije někdy pivo 79 procent mužů a 42 procent žen. Ještě před deseti lety to přitom bylo 91 procent mužů a 57 procent žen. Úbytek lidí, kteří pivo pijí, přitom není věcí některé specifické demografické skupiny. "Pokles průměrných hodnot můžeme sledovat u všech základních skupin jak podle věku, tak podle vzdělání. I když u nich nezačíná vždy ve stejném období," popisuje autor studie Jiří Vinopal.
I na číslech z Českého statistického úřadu je trend vidět. Přestože Češi stále patří k největším pivařům na světě, průměrná spotřeba na obyvatele loni spadla na historické minimum. Zatímco v roce 2014 připadlo na jednoho obyvatele 147 litrů piva, loni to bylo už jen 133 litrů. Letos to podle statistik za prvních osm měsíců roku u pivovarníků zatím vypadá podobně jako loni, celkový výstav stagnuje. Rozhodne předvánoční období, které patří mezi nejsilnější části roku z pohledu prodejů piva.
Loni ovšem finiš pivovary nepotěšil. Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko potvrzuje, že do konce prázdnin se vyvíjela spotřeba shodně s rokem 2022, jenže z celoročních údajů pak nakonec vyplynul citelný meziroční pokles výstavu.
Co data popisují jasně, je pokračující odklon konzumace piva v hospodách a restauracích a přesun k pití lahvového nebo plechovkového piva v domácnostech. "Jde o dlouhodobý trend, který může velmi negativně ovlivnit fungování hospod. Zatím není důvod očekávat výrazné změny tohoto trendu," říká Slunečko.
Raději doma než v hospodě
Konkrétně to ukazují například údaje z pokladního systému Dotykačka. U piva a vína se meziroční pokles spotřeby pohybuje mezi pěti a deseti procenty, což je víceméně v souladu s celkovým propadem souhrnných tržeb v gastru (nealko je na stejných číslech jako loni). Pivo tvoří zhruba 16 procent souhrnných gastro tržeb, dříve to bývalo 21 procent. "Zčásti to způsobil covid. Během pandemie došlo k pročištění trhu, ubyly především hospody, které podíl navyšovaly," říká hlavní datový analytik Dotykačky Vladimír Sirotek.
Lidé konzumující alkohol navštěvují gastro méně často než dřív. Z výsledků zmiňované sociologické studie plyne, že zatímco před pandemií covidu pila většina mužů pivo častěji v restauračních zařízeních, v roce 2023 již většina pila častěji doma. U žen se poměr tolik nezměnil.
Sirotek dále hovoří o prudkém poklesu tržeb v podnicích zaměřených na noční život, jako jsou kluby, diskotéky či bary. Nedovede si to vysvětlit jinak než tím, že zákazníci už gastronomii nevyhledávají tolik za účelem zábavy. "Dokládá to pokles celkového počtu účtenek. Navíc omezují svou spotřebu. Místo tří drinků si třeba dají jen dva," míní a porovnává tržby z nočních podniků s kavárenskými. "Tam roste konzumace míchaných drinků a alkoholu typu aperol," poukazuje Sirotek na proměnu celkové poptávky alkoholu. Podle producentů nyní lidé mnohem více dávají přednost nápojům s nižším obsahem alkoholu či zcela bez alkoholu.
Pivo s kofeinem
Pivovarníci považují nealkoholická piva za jednoznačný trend posledních dvaceti let. Třeba v případě Plzeňského Prazdroje tvořila v roce 2004 jen procento tuzemských prodejů, v roce 2016 to už bylo šest procent a loni 11 procent. "Výrazný růst jsme loni zaznamenali především u čepovaného Birellu, a to o 17 procent. Rostoucí oblibu u dospělých spotřebitelů pak táhnou naše ochucené Birelly a další inovativní nápoje," říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik. Jde například o nealkoholické radlery s obsahem kofeinu.
Na tento trend reaguje řada pivovarů. "Rozšiřují nabídku těchto nápojů, ať už jde o různé nealkoholické varianty klasických pivních stylů, pestrost ovocných nebo kořeněných příchutí nebo limitovaných edic," říká Slunečko. S tím, jak lidé opouštějí restaurace, roste příklon k balenému pivu, obzvlášť k plechovkám. Prazdroj v této souvislosti také letos začal prodávat třetinky piva ve skle.
Trzaskalik k tomu přidává, že v různých cílových skupinách jsou trendy rozdílné. Třeba tradiční milovníci piva se podle jeho slov dlouhodobě přiklánějí k ležákům, a to zejména v hospodách a restauracích. Odvolává se na "interní" průzkumy chování zákaznických skupin. Na každý pád Prazdroji tato kategorie loni rostla meziročně o tři procenta a také letos si vede dobře. Dlouhodobý pokles zájmu o výčepní piva nižší stupňovitosti jde napříč trhem, potvrzuje Slunečko.
Lidé mezi 18 a 30 lety se odklánějí od tradičního piva a hledají jiné alternativy. "Z našich vlastních průzkumů vychází, že pro mnohé mladé dospělé je překážkou vysoká hořkost piva nebo pocit plnosti po napití. Proto jsme začátkem letošního roku přišli s novým lehkým ležákem Proud," říká Trzaskalik. Ve srovnání s běžnými českými ležáky se vyznačuje nízkou hořkostí a nižším objemem alkoholu. Zájem překonává očekávání.
Více bublin bez alkoholu
Spotřeba vína podle Českého statistického úřadu zaznamenává výkyvy. Panují rozdíly mezi jednotlivými víny. V posledních dvou letech klesl podle Retail Auditu společnosti Nielsen IQ český maloobchodní trh tichých vín balených ve skleněných lahvích, v nichž se prodává většina moravských vín. Tento trend pokračoval i v letošním prvním pololetí, a to meziročně o šest procent.
Maloobchodní trh šumivých se naopak po poklesu v roce 2023 vrací k mírnému růstu. "Sezona šumivých vín nicméně nastává až nyní, s koncem roku. V posledním měsíci, zejména v posledních dnech roku, se prodá přibližně třetina veškeré roční produkce 'bublin', a proto je ještě předčasné prodeje letošního roku hodnotit," říká marketingový ředitel společnosti Bohemia Sekt Martin Fousek.
I u vína proniká do Česka jeden globální trend, a to růst spotřeby nealkoholických variant vín, zejména šumivých. Na trhu šumivých vín má již šestiprocentní podíl, ale rychle roste. Bohemia Sekt očekává, že letos překročí prodeje jeho nealkoholických variant milion lahví.
"Z hlediska celkového objemu spotřeby jde pouze o malou část, která má však do budoucna potenciál. Český zákazník nadále preferuje tradiční varianty a odrůdy vín. Z dlouhodobého hlediska sledujeme pokles zájmu o sladká vína, jako jsou slámová a ledová," říká prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Do restaurací za zážitkem
Lihovin se kupuje méně jak v hospodách, tak v obchodech. Podle údajů Unie výrobců a dovozců lihovin poklesly prodeje v prvním pololetí meziročně o více než 50 procent. Před lednovým zvýšením spotřební daně na lihoviny se lidé předzásobili. Producenti a prodejci lihovin tvrdí, že je stát diskriminuje, když jiných druhů alkoholu se zvyšování daně netýká - a u tichých vín je navíc nulová. "Tento přístup dává spotřebitelům najevo, že existují lepší a horší druhy alkoholických nápojů. Všechny ale obsahují stejný alkohol," říká manažerka Stock Plzeň‑Božkov Markéta Lavrenčíková.
Lihoviny s vyšším podílem alkoholu sice stále tvoří drtivou většinu prodejů, ovšem jejich dominance postupně klesá. Lidé se postupně přesouvají k produktům, jako jsou například míchané drinky v plechovkách. "Jedině tato kategorie společně s kategorií whisky a aperitivů v roce 2024 zaznamenala stoupající trend. Z kategorií, u kterých jsme naopak zaznamenali výrazný pokles, můžeme zmínit například rumy, mezi nimi tradiční tuzemský, ale, možná trochu překvapivě, i donedávna nejvíc trendy kategorie ginů," říká Lavrenčíková.
Domácí výrobci se snaží rozšiřovat portfolio. Někteří sázejí na produkty s nižším obsahem alkoholu, jiní na originální lihoviny a likéry, které mají ambici zaujmout konzumenty nejen novou chutí, ale také příběhem nebo třeba vtipnou narážkou na české nebo světové reálie. "Jindřichohradecký Tuzemák, naše vlajková loď, patří mezi lihoviny, které si dlouhodobě drží stabilní úroveň prodejů. Nad očekávání dobře se dařilo i našim peprmintovým likérům zejména díky novince Green Deal s chilli," říká marketingový manažer Fruko‑Schulz Josef Kroulík.
Stejně jako u piva se pití panáků tvrdého alkoholu přesouvá do domácího prostředí. Lavrenčíková upozorňuje, že každý měsíc letošního roku zaznamenal meziročně nižší prodeje lihovin v sektoru restaurací a ubytování. "Segment procházel i nadále změnou struktury podniků. Ubývají zejména na malých městech a na venkově, kde se skladba nabízených alkoholických nápojů liší od velkých měst," říká.
Podle údajů z Dotykačky klesly prodeje lihovin v gastru meziročně o 15 procent, jde už o několikátý pokles v řadě. Sirotek však upozorňuje na zajímavý trend. Za posledních pět let výrazně vzrostla v restauracích spotřeba prémiových zahraničních lihovin, jejichž cena je ve srovnání s tuzemskými značkami často dvojnásobná. Prémiovým podnikům ve velkých městech, které nabízejí větší zážitek, se díky tomu daří o něco lépe.
