Brno - Unikátní spor o důchody, které pobírají Češi, kteří v době společného státu pracovali na Slovensku nebo pro slovenské úřady, poprvé míří k rozhodnutí za hranice země. A to do Lucemburska.

Evropský soudní dvůr v Lucemburku, který je vůbec nejvýše postaveným soudem v Evropské unii, totiž na žádost českého Nejvyššího správního soudu bude spor o vyplácení česko - slovenských důchodů posuzovat.

Z Lucemburku přijdou odpovědi

Nejvyšší správní soud tak nyní přerušil jednání o žalobě Marie Landtové, která zažalovala Českou správu sociálního zabezpečení. Mluvčí soudu František Emmert deníku Aktuálně.cz potvrdil, že soud jednání přerušil kvůli nejasnostem, jak se má celý problém řešit. „Soud vyčká na odpovědi Evropského soudního dvora," uvedl Emmert.

Soud v Lucemburku tak má odpovědět na otázky, které se týkající výkladu evropských nařízení ohledně sociálního zabezpečení a pravomocí českých a slovenských úřadů při řešení problémů důchodců z doby Československa.

Celý spor o vyplácení důchodů se řeší už několik let.

Jde o tisíce lidí, kteří se narodili v České republice a většinu svého života žili na území Česka. V době Československa ale pracovali také na Slovensku nebo pro úřady ze sídlem na Slovensku. A podle toho dostávali důchody, bylo to jakoby pracovali v cizině. A slovenské penze byly většinou o tisíce korun nižší než české.

Český Ústavní soud už několikrát jasně řekl, že práci na Slovensku nebo pro slovenské firmy v době federace nelze posuzovat jako práci v cizině. A rozdělování občanů Česka podle toho, jestli v době společného státu pracovali v Česku či na Slovensku, je diskriminující.

Nediskriminujte lidi ze společného státu

Ústavní soudci se tak zastali například Marie Gajdové. Žena se narodila v České republice, většinu svého života žila na území Česka. Na Slovensku pracovala od roku 1972 do roku 1993.

V roce 2001 požádala o důchod, část tak dostává z Česka, větší část pak ze Slovenska. Součet penzí je ale asi o dva tisíce nižší, než je důchod v Česku, žádost o dorovnání úřady odmítly. Podle ústavních soudců je sice jasné, že kvůli ekonomických podmínkám, důchodové politice nebo kurzům měn, by "slovenští" důchodci nedostávali přesně stejnou částku jako lidé s českými penzemi.

Nerovnost je ale podle ústavních soudců snesitelná jenom v případě, že jde o minimální rozdíly.

Sporné důchody vyvolávají i další soudní spory, které se týkající například výplaty mimořádného tisícikorunového příspěvku pro české důchodce v roce 2004. Podle soudu na tuto dávku, která měla zmírnit zdražení, neměli nárok ti obyvatelé Česka, kteří v té době pobírali důchod ze Slovenska.