Praha - Aniž to tušili, dostali se do sporu o blízkou budoucnost Česka. Řeč je o dosluhujícím eurokomisaři za ČSSD Vladimíru Špidlovi a auditorech mezinárodní společnosti KPMG.
První tvrdí, že český sociální systém současnou krizi ustojí. Ten druhý, postavený na rozsáhlém výzkumu, říká opak: sociální systémy, které vytvářejí stále větší dluhy, jsou pro společnost rizikem. Česko není výjimka.
Vlk je u dveří
"Většina vlád v současnosti s největší pravděpodobností nebude mít finanční prostředky potřebné pro oblast veřejného sektoru," píše KPMG k závěru svého výzkumu nazvaného příznačně Dopady krize na veřejný sektor - vlk je u dveří.
Stát a veřejné služby
- Je povinností státu zajišťovat pro občany tzv. veřejné služby jako zdravotnictví, sociální služby a důchodové zabezpečení, školství, vědu a výzkum, sport, kulturu a umění, požární ochranu, ochrana životního prostředí, bezpečnost, soudnictví, vězeňskou službu, zastupitelské úřady a další.
- Stát proto zřizuje své instituce, především příspěvkové organizace a organizační složky.
- Stát však může také spolupracovat s neziskovými organizacemi a veřejné služby nakupovat (sociální služby), může vytvářet podmínky pro jejich poskytování (zdravotnictví), regulovat činnost neziskových organizací (požárních ochrana, školství) nebo jim udělovat podporu (kultura a umění, ochrana životního prostředí, výzkum a vývoj).
- Kvůli krizi a stárnutí obyvatel nebudou mít státy na provoz všech těchto služeb v dosavadním rozsahu dost peněz.
(Zdroj: www.portal.gov.cz, KPMG)
"I takové věci mohou nastat a pak je to veliké neštěstí. Tyto státy se desítky let nedostanou z problémů," připustil v rozhovoru pro Aktuálně.cz dosluhující eurokomisař za ČSSD Vladimír Špidla.
Odmítl ale, že by to byl případ Česka. Podle něj jsou systémy veřejných služeb jsou v Evropě nastaveny tak, "abychom krizí propluli. Není to ale automatické a musíme se zabývat mnoha věcmi," varoval Špidla.
Co KPMG zjistila?
Z rozhovorů se 124 vysokými úředníky z organizací veřejného sektoru od Spojených států, přes Německo po Velkou Británii mimo jiné vyplynulo, že 84 procent rozpočtů organizací veřejného sektoru zůstane krátkodobém výhledu stejných, nebo klesne. Přes 60 procent organizací se tomu ale nechystá nijak přizpůsobit.
Díra v sociálním polštáři
"A to přesto, že největší zásah do veřejného sektoru je očekáván v roce 2011 či 2012," pozastavuje se KPMG. V tomto období totiž kvůli doznívání krize poptávka po veřejných službách vzroste. A kvůli pokrokům v medicíně a stárnutí obyvatel poroste stále víc. S tím půjdou nahoru i náklady státu. To vše v období, kdy klesají daňové příjmy a rostou výdaje na obsluhu dluhů.
Špidla je přesto přesvědčen, že evropský "sociální systém stabilizuje celou strukturu a činí ji efektivní." Podle KPMG to ovšem ve většině zemí začíná vypadat přesně naopak. A platí to i pro Česko.
Neschopnost politiků se zadlužováním státu cokoliv udělat, "už tak klesající význam veřejného sektoru jako stabilizačního prvku společnosti ještě výrazněji snižuje," sdělil Aktuálně,cz k výsledkům průzkumu a jejich významu pro Česko manažer české pobočky KPMG Pavel Pelant.
Hlavy v písku
Sociální systém, který si stát nemůže dovolit, tak jinými slovy podle KPMG není stabilizačním prvkem společnosti, jak tvrdí Špidla, ale naopak jejím rizikem.
"Jedno z největších rizik je, že někteří manažeři nezačnou jednat, dokud nenastane zásadní zlom. To ale může být již pozdě a jedinou možností zůstanou pro mnohé bolestivé a bezmyšlenkovité škrty v oblasti veřejných služeb," varuje zpráva KPMG.
Podobné obavy mají ekonomové v Česku už roky. S krizí ale jejich hlas zesílil.
"Měli jsme vysoký deficit i v době vysokého hospodářského růstu. Nyní nám s poklesem hospodářského růstu vypadávají příjmy a musíme přemýšlet co s tím, protože nám roste fiskální deficit," řekl pro Aktuálně.cz ekonom Miroslav Kollár, někdejší poradce člena bankovní rady ČNB a nově jmenovaný poradce výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu.
Také podle něj je zadlužování státu riziko, které "dříve nebo později musí ohrozit jeho ekonomickou stabilitu." Česko tak musí bezodkladně provést reformu mandatorních výdajů ve zdravotnictví a penzích a zavést jednoduchý a stabilní daňový systém.
O tom, jak v příštích chudých letech v Česku přeskládat příliš štědrý sociální systém, aby státu přestal sekat obří dluhy, je také velká část závěrečné zprávy protikrizového týmu NERV.
Finanční spoluúčast je tak podle týmu v budoucnu nevyhnutná třeba v důchodech a zdravotnictví. Na trhu práce se má zase podle severského modelu z jedné strany snížit ochrana pracovního místa, ze druhé je nutno zachovat a třeba i zvýšit sociální podporu těm, kteří ji skutečně potřebují.
"Je to neudržitelné, něco se děje"
V Česku zatím naopak dostává ze zákona velkou část sociálních dávek plošně drtivá většina populace, včetně té, která to vůbec nepotřebuje. "To je do budoucna neudržitelné," opakoval několikrát člen NERVu Vladimír Dlouhý.
Potíže ale zdaleka nemá jen Česko.
Tradiční evropský hlídač a kritik rozpočtového zadlužování Německo počítá na příští rok s deficitem ve výši 6,5 % HDP. To je o tři desetiny větší schodek, než jaký očekává tradičně rozhazovačná Itálie. A víc než dvojnásobek toho, co svým členům povoluje eurozóna.
"Opravdu se něco děje, když je v tomhle ohledu opatrnější i Itálie a Španělsko, a když dokonce Francie hovoří o penzijních škrtech," řekl pro International Herald Tribune Gerald Moëc z Deutshce Bank.
Blogger agentury Reuters Rolfe Winkler zase upozornil, že veřejný dluh Spojených států minulý týden překročil 12 bilionů dolarů a od března tak narostl o bilion. Prezident Obama se přitom snaží zavést systém veřejného zdravotního pojištění, který příštích deset let spolyká další bilion dolarů.
