Praha - Česko se s Francií dělí o druhou nejvyšší spotřebu alkoholu mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Loni vypil každý Čech v průměru 11,7 litru čistého alkoholu.

Více pijí jen obyvatelé Litvy, kde se spotřebuje 13 litrů alkoholu na hlavu. V tiskové zprávě o tom informoval Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Doporučuje zdražení alkoholu, zvýšení spotřební daně a více peněz na prevenci.

"Opakovaně se ve většině rozvinutých zemí ukázalo, že změny v dostupnosti a cenotvorbě měly výrazný efekt, a to v podobě jak snížení problémového užívání, tak i frekvence užívání. Je zkrátka rozdíl, jestli vypiji denně šest piv, nebo dvě, nebo jestli si dám pět panáků, nebo jednoho," vysvětlil Vobořil. Vláda podle něj dosud neřešila nadměrné užívání alkoholu dostatečně.

OECD porovnávalo poslední dostupná data, u některých zemí z loňska, u jiných až čtyři roky stará. Ještě v roce 2013 byli Češi na osmém místě. Více než Češi pili například Estonci, Lucemburčané, Rakušané, Němci nebo Rusové. Zatímco ve většině ostatních zemí spotřeba od roku 1990 klesala, v Česku mírně rostla. S téměř stejnou spotřebou se ale země umístila na vyšších místech.

V roce 1989 se pohybovala kolem 10,5 litru. Téměř na současnou úroveň se vyšplhala už v roce 1992. Maximálních 12,1 litru dosáhla země v roce 2008. V ostatních letech mírně klesala či stoupala. Slováci se podle posledních dat umístili na 15. místě s 9,9 litru.

Například v Rusku začali s měřením v roce 1990, kdy byla spotřeba 16,5 litru. Vrcholu na úrovni 23,5 litru dosáhla země v roce 1994, pak spotřeba čtyři roky výrazně klesala. Dalšího vrcholu (19,3 litru) bylo dosaženo v roce 2003 a od té doby průměrná spotřeba alkoholu v zemi podle údajů OECD klesá.

Naopak v Litvě, která je v čele statistik po Rusku od roku 2010, konzumace alkoholu roste s menšími výkyvy od roku 1994. Francouzi, se kterými se Česko dělí o druhou příčku, pijí od roku 1990 méně a méně. Tehdy měli průměrnou spotřebu 17 litrů na hlavu.

Počet Čechů, kteří pijí rizikově a mají tudíž nakročeno k závislosti, se za poslední roky vyšplhal na 1,5 milionu, což je asi 17 až 20 procent. Více než půl milionu lidí, tedy asi pět až osm procent, pije tolik, že má alkohol vážné dopady na jejich fyzické či duševní zdraví. Ročně umírá v důsledku konzumace alkoholu asi 6500 lidí, alkoholismus má i nepříznivé sociální důsledky.

Pořadí zemí s nejvyšší spotřebou alkoholu podle OECD:

zdroj: web OECD