Seniorka zachraňuje životy, mladík si pomocí ničí své zdraví. Nejsilnější příběhy českých filantropů

Slavnostní vyhlášení Ceny Via Bona 2017.
Hlavní hvězdou večera byla paní Zdena Wasserbauerová, která díky náboru lidí do plzeňského registru dárců kostní dřeně  zachránila již desítky lidských životů. Paní Wasserbauerové se tleskalo vestoje.
Velký ohlas vzbudil i příběh Milana Dzuriaka, dvaadvacetiletého mladíka, jenž i  přes Bechtěrevovu nemoc huntuje své tělo, aby vybral peníze na děti, které jsou na tom ještě hůře než on.
Pozoruhodný je i příběh Jana Školníka, podnikatele, jenž z jistého byznysu v Praze odjel na "misi" do Broumova a začal oživovat toto pozapomenuté české místo obklopené Polskem.
Pro cenu si došla i manažerka ČSOB, za rozmanité filantropické aktivity firmy. Zobrazit 7 fotografií
Foto: Nadace Via
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 5. 2017 20:30
Za posledních dvacet let Nadace Via ocenila za filantropii 122 jednotlivců a firem. Z nich odborná komise vybrala dvacet nejsilnějších příběhů ve čtyřech kategoriích. Z těchto příběhů vybrala veřejnost v online hlasování čtyři filantropy dvacetiletí – seniorku Zdenu Wasserbauerovou, která již získala pro registr dárců kostní dřeně 10 tisíc mladých lidí, mladíka Milana Dzuriaka, jenž si extrémní pomocí druhým ničí své vlastní zdraví, Jana Školníka a jeho firmu Hobra-Školník, s níž se podílí na oživení Broumovska. Cenu pro dobrou firmu pak získala ČSOB za šíři svých filantropických aktivit. Nejdůležitější zprávou večera však je: za těch 20 let už Češi umí pomáhat a přijde jim to normální.

PrahaNadace Via symbolicky ocenila nejsilnější filantropické příběhy Česka posledních dvaceti let. Ocenění je součástí dvacátého ročníku Ceny Via Bona, který byl výjimečný právě tím, že veřejnost vybírala v online hlasování nejinspirativnější filantropické příběhy z celé historie tohoto ocenění. Nadace Via je v úterý symbolicky ocenila výroční Cenou Via Bona během slavnostního večera v Pražské křižovatce.

Vezmu prášek, namažu koleno a jdu shánět další dárce

V kategorii "individuální filantropie" obdržela cenu Zdeňka Wasserbauerová (77), která za dvacet let své "mise" přesvědčila kolem 10 000 mladých lidí, aby se registrovali mezi dárce kostní dřeně, čímž zachránila řadu lidských životů.

Do 56 let pracovala jako účetní v Barumce. Pak se dala na propagaci Českého národního registru dárců kostní dřeně a na shánění potenciálních dárců. K tomuto životnímu zlomu došlo, když se její vnuk léčil s leukémií v olomoucké nemocnici. Nakonec naštěstí dárce nepotřeboval, ale vedle ležící tříletý chlapeček ano. A nedařilo se ho najít. Nejdříve bezmocně brečela, pak se rozhodla, že začne pomáhat a významně rozšíří registr.

Když v roce 2015 získala cenu Via Bona v kategorii Srdcař roku, využila svůj děkovný projev k další propagaci dárců kostní dřeně.

I navzdory pokročilému věku neustává ve své činnosti, její nástupci se prý zrovna "nehrnou". "Tak vezmu prášek, namažu koleno a jdu shánět další dárce. Že jsem ještě na svůj věk relativně zdravá, beru jako dar od života. Člověk nemá od života jen přijímat, ale má mu i něco dávat. A za to, že se náš vnuk uzdravil a že jsme neprožili podobný smutek jako jiné rodiny, tak tomu životu mám co vracet," vylíčila před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Brečet nepomůže, pro nemocné je nejhorší nejistota, zda se dárce kostní dřeně najde, proto chodím po školách a často hledám dárce konkrétní osobě. | Video: dvtv

Mé sny mi vzala nemoc, splním je aspoň jiným

V kategorii "Cena pro mladé filantropy" získal nejvíce hlasů Milan Dzuriak (22), který navzdory své bolestivé nemoci vyráží na pěší a cyklistické výpravy, aby získal peníze na plnění snů nemocných dětí.

Filantropický příběh jednoho z nejlepších mladých výškařů Evropy se začal psát těsně před chystaným přestupem do pražské Dukly. "Máte vadné a nedovyvinuté kyčle, se závodní atletikou je konec," vyslechl si tehdy od doktorů. Sotva se s touto informací naučil žít, o rok později přišla další rána. Diagnóza najednou zněla: Bechtěrevova nemoc. Páteř při ní postupně tuhne, pacient nakonec skončí na vozíku.

"Ten verdikt lékařů mě hrozně naštval. Potřeboval jsem se do něčeho vrhnout po hlavě. Pít jsem nechtěl, tak jsem začal pomáhat," vysvětloval v rozhovoru pro Aktuálně.cz svůj začátek filantropie.

V jeho podání je pomáhání druhým riskováním s vlastním zdravím. Peníze vybírá pomocí dlouhých pěších nebo cyklistických túr, které mu zhoršují zdravotní stav.

"Mým snem byla olympiáda. To už se mi nikdy nesplní, tak jsem se rozhodl aspoň plnit sny jiným lidem," vysvětluje Milan Dzuriak motivy svého počínání. Pomáhá dětem a mladým lidem z rodného Jirkova a okolí, kteří jsou na tom podstatně hůř než on. Díky svým akcím již splnil nejedno přání těžce postižených, ale také probudil ospalý Jirkov. Jeho akce jsou zde nesmírně populární, stal se zdejším hrdinou a "Jirkováci" jsou rádi, že díky Milanovi se o městu začalo konečně psát i pozitivně.

Nebudu stát u Tesca s košíčkem na peníze, na svých cestách trpím a nemůžu spát bolestí, pomáhám ale ostatním, říká Milan Dzuriak. | Video: Daniela Drtinová

Přivést Broumovsko znovu k životu

Ocenění "Filantropie v regionech - Cena České televize" obdržel Jan Školník a firma Hobra-Školník (43), která řadou projektů a aktivit probouzí odlehlý region Broumovska.

Jeho cílem je aktivně se podílet na životě kraje, kde nestojí žádné velké město, který ze tří stran obepíná hranice a kam je zdánlivě odevšad daleko. Jan Školník chce vracet hrdost Broumovsku. Mimochodem, když Broumov daroval král Přemysl Otakar I. benediktinskému řádu, v darovací listině jej popsal jako "krajinu děsnou v širé pustině".

Na začátku byl riskantní krok, jímž se úspěšný pražský podnikatel vrhl do koupě broumovské továrny na filtrační média a zařízení pro vinaře, potravináře a farmaceutické firmy z celého světa. Velkou část energie navíc začal dávat do obnovy unikátního Broumovského kláštera, který proměňuje se svým týmem v centrum vzdělanosti a kultury. A daří se mu to. Na zdejší koncerty či výstavy se už sjíždějí lidé z celé republiky.

S podporou své rodiny založil Agenturu pro rozvoj Broumovska, která usiluje o to, aby se lidem na "výspě" České republiky obklopené ze tří stran Polskem lépe žilo a vraceli se sem turisti.

"Pro mě je cesta důležitější než ten cíl: když děláš věci správně a věříš tomu, tak výsledek dřív nebo později přijde. Dobré věci potřebují čas. Podle toho se chovám celou dobu, i když člověk musí být hodně trpělivý," popsal svou filantropickou vizi Jan Školník v časopise Nadace Via Umění darovat.

Financovat i přivádět k dobrovolnictví

Cenu pro Dobrou firmu pak získala ČSOB za dlouhodobou a promyšlenou podporu řady dobročinných projektů.

Záběr aktivit, kterými v Česku pomáhá ČSOB, je nebývale široký - finanční gramotnost a bezpečnost v online prostředí, profesionalizace neziskovek, etika v podnikání a nabídka odpovědných produktů a služeb, rozvoj sociálního podnikání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ochrana životního prostředí, podpora komunitního života a sousedských vztahů… 

Filantropie má v ČSOB tradici už od počátku devadesátých let, kdy začala stipendii podporovat stovky studentů se zdravotním postižením nebo pocházejících ze sociálně znevýhodněného prostředí. Firma rovněž podporuje dobrovolnictví vlastních zaměstnanců. Ti pomáhají nejen odbornými znalostmi, ale i manuálně.

"Příběhy Ceny Via Bona ukazují, kam se filantropie v Česku od revoluce posunula. Zatímco před dvaceti lety firmy i jednotlivci teprve zjišťovali, co pojem filantropie znamená a přináší, v současnosti jsme mnohem dál. Filantropové uvažují promyšleněji a pomáhají dlouhodobě," říká Jan Gregor, programový ředitel Nadace Via. "Letošní Cena Via Bona je tak symbolickou oslavou toho, kam se filantropie v Česku za posledních dvacet let posunula," dodává.

Hromadění zisku nemůže být cíl sám o sobě, může to být pouze cesta k něčemu, říká byznysmen Sanjiv Suri. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy