Za mohutnými stromy poblíž pražského Vyšehradu a pár kroků od vltavského nábřeží stojí původně rodinná vila postavená na začátku 20. století. Navrhl ji architekt Otakar Novotný, stejně jako nedalekou Výstavní síň Mánes. V jednoduché Sequensově vile z šedých cihel dnes pracuje tým odborníků, který se stará o lidi s psychickými problémy.
Funguje zde jedno ze třiceti zařízení v Česku, které ukazuje, jak by mohla vypadat léčba duševních onemocněních v budoucnu. O klienty v Centru duševního zdraví Podskalí, které spadá pod organizaci Fokus Praha, pečují specialisté z několika oborů. Kromě psychologa a psychiatra zde působí sociální pracovnice nebo konzultanti, kteří sami s duševním onemocněním zápolili.
Odlišný přístup je patrný hned při vstupu do centra. Namísto neosobních velkých prostor psychiatrií s charakteristickým nemocničním pachem nasáklým dezinfekcí se člověk ocitne v útulné vstupní hale typického prvorepublikového pražského bytu. Tady v pohodlných křeslech sedí s časopisem v ruce lidé a čekají na konzultaci.
"S klienty pracujeme v konzultačních místnostech, ale nemáme jich tolik. Naše práce totiž spočívá i v tom, že jsme hodně v terénu," vysvětluje sociální pracovnice a vedoucí týmu Darina Deáková. Za klienty jezdí přímo domů třeba v případech, kdy se na návštěvu centra necítí.
Pokud někdo vyhledá pomoc ve zdejším centru, věnovat mu budou více času než v klasické nemocnici nebo u psychiatra. Náznaky osobnějšího přístupu lze zpozorovat i ve vybavení celého centra. Konzultace probíhají i na prostorné terase s výhledem na pražskou náplavku.
Na ní zdejší psychiatr Jan Audrlický popisuje, že práce v centru na něj klade všeobecnější nároky. Na výsledku je to ale podle něj znát. "To, že lidem psychiatr víc naslouchá a víc se ptá a ne jen na první dobrou předepíše prášky, je pro spoustu klientů nový zážitek," vysvětluje.
Aby se zájemce dostal k psychiatru Audrlickému a dalším jednadvaceti odborníkům v Podskalí, nepotřebuje žádanku od lékaře. Nemusí mít ani diagnostikovanou duševní nemoc. "Potkáváme hodně lidí během hospitalizace, případně krátce po jejím skončení. Ale potkáváme i lidi, kteří se chtějí třeba jen zorientovat ve svém prožívání či prvotních psychických obtížích," dodává Deáková. Často klientovi vstup do centra domluví i jeho rodina či blízcí.
Péče o psychické zdraví má stát na stovce center
Centra duševního zdraví jsou jedním z pilířů probíhající reformy psychiatrie, měla by postupně nahradit velké psychiatrické nemocnice. Jejich budoucnost je však podle expertů nejistá.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý týden řekl, že je "úplně irelevantní", kolik center duševního zdraví v následujících letech v Česku bude. Národní akční plán pro duševní zdraví přitom počítá s tím, že jich do konce roku 2030 vznikne sto. Zatím jich je třetina.
O co jde v reformě péče o duševní zdraví?
Přerod české psychiatrie započal v roce 2017, kdy se na něj povedlo získat peníze z Evropské unie. Ta na reformu poslala dohromady 2,5 miliardy korun na zaplacení plánů ke snížení počtů lůžek v nemocnicích a také osmnáctiměsíční provoz center duševního zdraví. Centra by měla v budoucnu z velké části nahradit psychiatrické instituce. Evropské peníze jsou ovšem jen na pilotování a udržování nastolených služeb. Po ukončení financování z EU, je tak podpora center už na státu. Reforma si klade za úkol zvýšit kvalitu péče a omezit stigmatizaci lidí s duševním onemocněním.
Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob později uvedl, že Válek své prohlášení myslel tak, že center bude vznikat tolik, kolik jich bude potřeba. Očekává, že to bude právě okolo stovky.
Že se péče v centrech vyplácí a může ulevit přeplněným psychiatriím, uvádí i loňská zpráva ministerstva. Daří se díky ní zkracovat dobu pobytu pacientů v nemocnicích, případně hospitalizacím zcela předcházet.
Ministerstvo dělá krok zpět, kritizují odborníci
Přesto ministr Válek minulý týden na tiskové konferenci k duševnímu zdraví mluvil hlavně o navyšování akutních lůžek v nemocnicích i podpoře vzdělávání lékařů. Ministerstvo slíbilo, že se více zaměří na psychiatrii.
Takový přístup kritizuje Marie Salomonová, členka Národní rady pro duševní zdraví, která ministerstvu zdravotnictví radí. "Vypadá to, že si vybral jen psychiatrii jako obor. Jenže nemluví o důrazu na prevenci nebo na komunitní péči. Lůžka sice potřebujeme, ale posilovat akutní lůžka ve velkých nemocnicích není to pravé. Pokud je budeme zvýhodňovat placením lidí, kteří tam budou pracovat, budeme mít problém shánět pracovníky do center duševního zdraví," vysvětluje.
Přístup ministerstva se nelíbí ani ředitelce Podskalí Magdaleně Mahu Opletalové. "Chybí jim trochu obava dělat, co je správné. Myšlenkou reformy bylo, že vybočíme ze zajetého vlaku, navýšení lůžek je vlastně krok zpět," myslí si.
Obavy, zda ministerstvo v reformě péče o duševně nemocné nepolevuje, vzbudila i informace o rušení úvazků pro lidi, kteří na reformě pracují. Z původního oddělení o čtyřiceti členech jsou na ni nyní na ministerstvu jen tři lidé.
