Praha - Po řadě sporů, zda je kamenné zábradlí Karlova mostu opravováno správně, se kolem ostře sledované rekonstrukce objevují další výrazné nejasnosti.
Z šetření památkové inspekce ministerstva kultury vyplývá, že v evidenčních dokumentech zhotovitele stavby nelze dohledat některé cenné historické kameny.
U jednoho z úseků zábradlí, které pracovníci úřadu prověřovali, to může být až celá pětina vyřazených kvádrů.
Něco takového by teoreticky nemělo být možné. Vyřazené kamenné kvádry, které zvolená komise označila jako nevhodné pro další setrvání v mostním zábradlí, skončily podle písemného vyjádření prováděcí firmy buď ve skladu v pražských Kobylisích nebo v drtičce. Nikde jinde.
"Pokud skončily kamenné kvádry ve skladu, musí být uvedeny na paletových listech - máme jejich kopie. Pokud skončily v drtičce, jejich čísla jsou uvedena na seznamech kamenů určených ke zničení - opět máme jejich kopie," říká inspektorka Lenka Svobodová.
25 nezvěstných kamenů
Jenže ze 127 kamenů, které dělníci vyřadili ze sektoru XIV B, se hned 25 nevyskytuje ani v jednom z výše zmíněných seznamů.
Navíc se z velké části jedná o velmi cenné a staré kameny, z nichž některé pravděpodobně pocházely z doby založení mostu císařem Karlem IV.
Konkrétně jde o jeden vzácný petřínský pískovec, 11 starých svrchnokřídových pískovců, 4 hodnotné karbonské arkózy a 9 božanovských pískovců.
Inspekce ministerstva kultury připouští i možnost, že může jít o pochybení v dokumentech zhotovitele.
Nesmyslné a vymyšlené, tvrdí Praha
Vlastník stavby, hlavní město Praha, se závěry inspekce ostře nesouhlasí - podobně jako s jejím kritickým hodnocením průběhu rekonstrukce.
"Každý kámen posuzuje jednotlivě komise, v níž vedle zástupců investora a dodavatele pracují zástupci Národního památkového ústavu a Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty UK, tedy největší specialisté v tomto oboru," vysvětluje mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.
"Tato komise rozhoduje případně o vyřazení kamene. Každý kamen je vyřazován komisionelně, o každém existuje evidence. Uváděných dvacet procent neevidovaných kamenů je údaj naprosto nesmyslný a na vymyšlená obvinění se skutečně velmi obtížně odpovídá," shrnuje mluvčí městského úřadu.
Mluvčí Wolf navíc zdůraznil, že zákon vlastníkovi neukládá povinnost evidenci vyřazovaných kamenů vést, a jde tak údajně o zcela dobrovolnou aktivitu města odpovídající významu památky.
Co se s kameny stalo?
Pokud se závěry ministerské inspekce potvrdí, zůstává nezodpovězeno, co se kamennými kvádry mohlo stát.
"Domnívám se, že některé kameny měly malé poškození, které z hlediska restaurátorského, nikoli stavebního, mají výjimečnou hodnotu," míní restaurátor a soudní znalec Petr Siegl, který je zároveň autorem posudku k opravě kamenného pláště Karlova mostu.
Cenu těchto "zmizelých" kamenů - které jsou často velmi staré či alespoň velmi kvalitní - není zcela jednoduché odhadnout, ale je to proveditelné.
Městské úřady totiž své památky často pojišťují proti vandalům nebo přírodním katastrofám a tam je nutné vyhotovit znalecké posudky, které určí hodnotu i cenu památky.
"V takovém případě je potřeba posoudit charakter stavu kamenného materiálu, míru opotřebení vnějšími vlivy, velikost a rozměry, současnou cenu kamenného materiálu a v neposlední řadě lze posoudit i historickou hodnotu podle koeficientu kvalifikace památky," popisuje soudní znalec Siegl.
"Velmi obecně lze ale říct, že cena toho kamene s historickou hodnotou se může pohybovat od pěti do deseti tisíc korun," odhaduje Siegl.
Odborný znalec netuší, kdo by o tyto kameny mohl mít zájem. "Nedovedu si představit, že by si je někdo koupil, třeba na zahrádku," kroutí hlavou profesor Siegl.
