Celá D8 je v ohrožení, kvůli chybě úřadů před 17 lety

Pavel Baroch
22. 8. 2012 15:20
Soud už dal dvakrát za pravdu kritikům dálnice přes Středohoří v klíčové námitce
Staví se nezákonně? Soudy už dvakrát vynesly rozsudek "ANO".
Staví se nezákonně? Soudy už dvakrát vynesly rozsudek "ANO". | Foto: Ludvík Hradilek

Ústí nad Labem - Nad dálnicí D8 přes České středohoří se vznáší vážné podezření, že se od počátku staví nezákonně. A to kvůli chybě úřadů z poloviny 90. let minulého století.

Navzdory tomu, že toto tvrzení kritiků dálnice přes chráněnou krajinnou oblast potvrdil už dvakrát soud, ústecký krajský úřad vydal nové stavební povelení na zpochybňovaný pětikilometrový úsek autostrády.

O co přesně jde?

Stalo se to před více než 17 lety. Na přelomu let 1994 a 1995 se rozhodovalo o tom, kudy povede D8 přes Středohoří. Nevládní organizace, které nesouhlasily s tím, aby dálnice protnula vzácné chráněné území, chtěly vyjádřit svůj názor na veřejném projednávání koncepčního dokumentu, hodnotícím vliv stavby na životní prostředí (SEA a následná EIA).

Jenže se nedočkaly. "Sledovali jsme úřední desky, to veřejné jednání se neuskutečnilo," řekl Aktuálně.cz Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země, který se dálnici D8 věnuje už od 90. let.

Soud rozhoduje poprvé

V březnu 2012 se toto "opomenutí" úřadům poprvé vrátilo zpátky. Krajský soud v Ústí nad Labem po více než osmi letech tahanic uznal námitku Dětí Země, že byl při projednávání SEA a EIA porušen zákon.

V rozsudku se mimo jiné píše, že k přelíčení byly předloženy kopie dokumentů z veřejného jednání o trase dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, které se konalo 29. listopadu 1994 na Okresním úřadu v Litoměřicích, včetně kopie presenční listiny.

"Z uvedené presenční listiny nijak nevyplývá, že by se tohoto jednání účastnili zástupci dotčené veřejnosti, například občanská sdružení zabývající se ochranou životního prostředí či fyzické osoby," uvádí se v odůvodnění rozsudku, který má Aktuálně.cz k dispozici.

Bez SEA a EIA se nesmí stavět

Úplné a podle zákona zpracované hodnocení vlivu stavby na životní prostředí je přitom nezbytný předpoklad k tomu, aby investor mohl požádat o území rozhodnutí a stavební povolení.

Pokud soud konstatoval, že se při SEA a EIA porušil zákon, je zpochybněna celá stavba D8 přes České středohoří - byť se konkrétní spor týkal pouze stometrového úseku u obce Bílinka u Lovosic.

"Soud uznal, že stanovisko EIA o hodnocení vlivů dálnice na životní prostředí bylo v listopadu 1996 vydáno ministerstvem životního prostředí v rozporu se zákonem, neboť navázalo na stanovisko SEA z dubna 1995 vydané nezákonně bez účasti veřejnosti," konstatoval Miroslav Patrik z Dětí Země.

Soud rozhoduje podruhé

Rozsudek se snaží zvrátit Ředitelství silnic a dálnic, které proti němu podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten ještě ani nerozhodl a ústecký krajský soud už vydal druhý rozsudek v prakticky totožném znění.

Tentokrát žalobu podala litoměřická Společnost ochránců životního prostředí a týkala se 4,7 kilometru dlouhého úseku D8. Stavební práce se zde po vynesení rozsudku sice zastavily, jenže krajský úřad vydal nové stavební povolení, takže se kauza nejspíš zase brzy vrátí k soudu.

"Soud k přezkoumání požadoval předložit od ministerstva životního prostředí 17 let starou dokumentaci. Ta však v plném rozsahu již neexistuje," uvedl krajský mluvčí Zdeněk Rytíř.

Prostavěné miliardy

Pokud by soudy všech instancí potvrdily, že úřady před 17 lety při projednávání koncepčního posouzení trasy dálnice pochybily, z čistě právnického pohledu by se měly SEA a EIA udělat znovu. A to by mohlo trvat až několik let.

Pokud by se dokončení dálnice přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří zásadně prodloužilo, ohrozilo by to i účelnost investice. D8 vyjde na bezmála 16 miliard korun, přičemž zatím se utratilo více než 7 miliard. Na tento rok se počítá s dalšími 3,5 miliardy korun.

Dálnice přes Středohoří měří 16,4 kilometru, přičemž větší část už je postavená nebo rozestavěná.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy