Ve venkovním prostředí k šíření infekce prostřednictvím aerosolů podle vědců prakticky nedochází. Přesto ale v početnějších skupinách lidí, kteří nedodržují minimální rozestupy nebo nepoužívají ochranné prostředky, může dojít k šíření kapénkové infekce. I proto němečtí vědci radí se takovým situacím pokud možno vyhnout.
V uzavřených místnostech podle odborníků žádné z opatření nemůže fungovat samostatně. "Je zřejmé, že nejlepší cestou ke snížení rizika infekce je kombinovat několik různých typů opatření současně," popisuje dokument, který z německého originálu přeložili čeští odborníci. Zásadní roli má především dodržování větrání, tedy výměna vydýchaného vzduchu za čerstvý. Stejně účinné jako trvale otevřená okna je i časté opakované větrání a především navození pohybu vzduchu nebo průvan.
Obdobně jako větrání může v uzavřené místnosti pomoci také čistička vzduchu, tedy zařízení vybavené ventilátorem, který nasává vzduch z místnosti, ten pak pokračuje skrze filtry a vrací se pročištěný zpět do místnosti. Místnost se tak podle německých vědců může od virů vyčistit zhruba stejně účinně, ale bez nežádoucí ztráty tepla.
Většina čističek vzduchu používá pro zachycení částic filtr z netkané textilie. V případě domácích čističek se často používají také takzvané elektretové filtry. Jejich výhodou je, že čističkou může být proháněno více vzduchu se stejnou spotřebou energie, ovšem s nižším hlukem. "Kvůli vybíjení těchto filtrů může výrazně klesnout jejich počáteční účinnost, a proto je potřebná pravidelná výměna filtrů," upozorňuje ale dokument.
"Důležité je také zachovávání rozestupů, neboť s rostoucí vzdáleností dochází k ředění vydechovaných virů, čímž se snižuje pravděpodobnost infekce," popisují vědci. Předepsaná minimální vzdálenost může dobře posloužit hlavně při kratších setkáních. V menších uzavřených prostorách a především při delším kontaktu by ale podle odborníků měly být rozestupy co možná největší.
Pokud respirátor netěsní, není účinný
Roušky jsou podle německých vědců schopné ochránit jejich nositele především proti právě vydechnutým aerosolům. Nicméně s rostoucím časem, po který částice zůstane ve vzduchu, dojde postupně k jejímu zmenšení vlivem vypaření vody, a roušky jsou pak pro osobní ochranu nositele méně účinné.
"V tom případě je třeba použít respirátory schopné filtrovat i jemné částice, například třídy FFP2, N95 a KN95. Ty jsou vhodné jak pro ochranu nositele, tak i jeho okolí, a to samozřejmě pouze v případě, že nemají výdechový ventil. Respirátory s výdechovým ventilem slouží pouze pro ochranu nositele a odporují tak konceptu komunitní ochrany pod heslem: Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě," popisuje vědecký dokument.
Pro účinnou ochranu před viry je potřeba mít respirátor, který také dobře těsní na obličeji nositele. Navíc při sundávání respirátoru je nutné dávat pozor, aby se zachycené viry nedostaly na ruce a nedošlo k infekci dotykem, varují odborníci v dokumentu.
Dále se nabízejí obličejové štíty, ale ty nemají žádný filtrační efekt a zachytí jen částice o velikosti několika mikrometrů, které člověk vyprskne vysokou rychlostí například při kašlání nebo kýchání a dopadnou na štít setrvačností. "Menší částice jsou takovými štíty zachyceny nedostatečně nebo vůbec. Obličejové clony se používají pouze jako ochrana před pliváním a prskáním velkých kapek. Použití obličejových clon se tedy doporučuje pouze jako doplňková úroveň ochrany, třeba jako ochrana očí zdravotnického personálu před velkými potenciálně infekčními kapkami. Podobného výsledku lze dosáhnout také použitím ochranných či dioptrických brýlí," popsali vědci.
