Podle analýzy společnosti Newton Media zveřejnila vybraná média od 20. září, kdy se začalo s přeočkováním, do 10. listopadu přes 1500 příspěvků týkajících se třetí dávky. Každý Čech starší 15 let si pak přečetl, vyslechl či zhlédl v průměru 39 příspěvků týkajících se posilující vakcíny.
Zvýšené povědomí o třetí dávce se projevilo i v debatách v sociálních médiích, kde toto téma rezonovalo napříč všemi diskusemi o koronaviru. Dohromady bylo na sítích zaznamenáno téměř 10 tisíc takových příspěvků s celkovým dosahem devět milionů zobrazení.
Podle analytika z Newton Media Ondřeje Polivky je skoro třetina příspěvků o třetí dávce, které zveřejnila tradiční média, pozitivní. "Nejčastěji zaznívaly pozitivní postoje z úst ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nebo předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka. Nejvíce redakčního obsahu bylo však věnováno Andreji Babišovi, který se po aplikaci třetí dávky stal pro média jakýmsi symbolem již podstoupeného přeočkování," říká.
Naopak kritický nebo nejednoznačný postoj vůči třetí dávce byl v médiích zastoupen pouze ve třech procentech článků. "Opatrný postoj k podávání třetí dávky vyjadřovala hlavně šéfka pražské laboratoře Synlab Anabela Čížková, lékař Martin Balík nebo imunoložka Jiřina Bartůňková," říká Polivka.
Téma očkování lidé řeší hlavně v diskusích na Facebooku. Debatovali o ní hojně také v diskusních sekcích zpravodajských webů, vůbec nejaktivnější byli čtenáři serveru Aeronet.cz.
Zatímco v tradičních médiích dominují články s pozitivním přístupem k přeočkování, na sociálních sítích převažovala negativní stanoviska, a to v 44 procentech. Pozitivních výroků v příspěvcích a diskusích na sociálních médiích pak byla zhruba pouhá osmina (13 procent).
Ze zjištění agentury vyplývá, že autory příspěvků s negativním přístupem k přeočkování byli i lidé, kteří absolvovali dvě dávky a s tou třetí zatím váhají nebo nesouhlasí s její plošnou aplikací. "Autoři 20 procent příspěvků zmiňují, že jsou očkováni. Celá třetina z nich však zvažuje, že třetí dávku nepodstoupí," vysvětluje analytička Alena Zachová ze společnosti Newton Media.
Důvody, proč lidé třetí dávku odmítají, jsou podle odborníků různé. Nejčastěji mají strach z nežádoucích účinků, i přestože už dvě dávky podstoupili. Lidé také často argumentují některými lékařskými autoritami, které neschvalují plošnou aplikaci třetí dávky v populaci a opakovaně se objevuje i nedůvěra vůči fungování vakcín, která se u některých lidí objevila právě po vyhlášení nutnosti třetí dávky.
"Je patrné, že řada těch, kteří absolvovali dvě dávky, se v debatách začíná přiklánět ke skupině odmítající očkování, která je v sociálních médiích výrazně hlasitější. Tento trend představuje komunikační výzvu pro politickou i odbornou reprezentaci," upozorňuje analytička Zachová. Dodává, že právě politické osobnosti očkování třetí dávkou dostatečně nepodporují a měly by se tak více zapojovat do debaty na sítích.
Psycholog a sociolog Nikola Hořejš z agentury STEM doplňuje, že asi 15 procent společnosti očkování zásadně odmítá, a to se již tři čtvrtě roku nemění.
"Jsou to do velké míry lidé, kteří 'systému', tedy institucím a médiím, příliš nedůvěřovali již předtím. A také lidé, kteří se v informačním chaosu nezorientovali. Odmítání vakcín je pro ně často symbolické, jde o odmítnutí celého přístupu státu ke covidu. Těch, kteří věří extrémním dezinformacím o vakcínách, je odhadem do pěti procent," uzavírá Hořejš.
