Zatímco při předchozích covidových vlnách se staly proslulými výroky premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že "ti, kteří měli přijít, nepřišli" nebo že je Česko "best in covid", na začátku zatím poslední vlny stála jiná Babišova věta - "vracíme se k normálu". Předseda vlády ji přitom pronesl ve chvíli, kdy už se situace s covidem zhoršovala.
"Vy jste, pane premiére, v polovině září ve svém pořadu říkal, že covid končí a vracíme se do normálu. Pamatuji si to dobře?" ptal se moderátor předvolební debaty Českého rozhlasu Jan Pokorný. "Ano, vracíme se do normálu," ujišťoval Babiš, kterého ale moderátor upozornil, že covid nekončí. V té době se totiž počet nově nakažených opakovaně přehoupl přes tisíc denně a někteří odborníci upozorňovali, že situace začíná být po klidných letních měsících opět vážná. Babiš však nesouhlasil.
"Covid má jiné kritérium než minulý rok. Nejde o počet pozitivních, ale o počet hospitalizovaných. A ten je řádově nižší než minulý rok. Očkujeme, zahájili jsme třetí posilovací dávku, vakcín máme dost, máme chytrou karanténu, trasujeme, jsme připraveni," tvrdil a uklidňoval voliče.
"Není důvod na nějaké obavy. Žádný lockdown nebude. A není problém. Ale musíme očkovat," vysvětloval, že v takovém případě lidé budou moci odložit i roušky. "Není důvod, abychom měli obavy, že budeme dělat nějaké opatření," opakoval.
Součástí článku, který právě vyšel, je také toto video. Zeptal jsem se premiéra A. Babiše, proč v den voleb 8/10 říkal, že se Česko vrací do normálu - když ve skutečnosti přicházela další vlna. Důvodů, proč země nebyla připravena na covid, je ale více. https://t.co/n83RUmJbaS pic.twitter.com/GjTpiefHRm
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) December 9, 2021
Babiš: Nikdo to nebyl schopný předpovědět
Aktuálně.cz se nyní premiéra v demisi po dvou měsících zeptalo, proč sliboval návrat do normálu a zda nástup další vlny jeho vláda znovu nepodcenila. Babiš odpovědnost odmítl.
"Na planetě neexistuje nikdo, kdo by něco takového odhadl. Podle mého názoru neexistuje žádný expert, který by byl schopen predikovat, co se vlastně stane. Zkuste se podívat, co nám ti různí takzvaní experti predikovali," reagoval Babiš. Někteří odborníci podle něj předpovídali Česku v těchto dnech až 50 tisíc nakažených. "A jsme na 18 tisících," podotkl premiér.
Podle jeho názoru vláda naopak uspěla, protože si pohlídala návrat lidí z dovolených. Příčinu následného zhoršení vidí jinde. "Já skutečně nejsem žádný expert, jenom jsem vždycky interpretoval jejich názory. I v rámci vládní Rady pro zdravotní rizika se experti nebyli schopní domluvit. Ministerstvo zdravotnictví nechtělo testovat, jiní zase chtěli testovat, takže až po čase došlo k nějakému sjednocení názorů," uvedl Babiš.
I na opakovaný dotaz svou odpovědnost odmítl. "Vy mi dáváte otázky, na které nikdo nikdy nevěděl odpovědět. Je mi to líto, ale je to tak. A vidíme, že je to všude, že ty vlny jsou všude a je tady obrovská tendence v rámci Evropy," poukazoval na špatnou situaci v některých dalších zemích.
Video, na kterém Babiš pronesl neslavný výrok:
Česko je nyní v počtu nových případů na počet obyvatel čtvrté nejhorší na světě. Hůře je na tom jen Slovensko a dva evropské mikrostáty - Lichtenštejnsko a Andorra. V počtu zemřelých s covidem je pak v týdenním srovnání deváté nejhorší.
Premiér ale nebyl jediný, koho zatím poslední vlna zaskočila, zaváhali také někteří další politici a odborníci. Analýza Aktuálně.cz ukazuje, za jakých okolností pátá vlna do Česka přicházela a v čem na ni nebyla země připravena.
1. Premiér situaci před volbami zlehčoval
Navzdory růstu počtu nakažených nelze najít od prázdnin do voleb jediný moment, kdy by premiér upozorňoval na zhoršující se situaci. Nejde jen o zmiňované výroky z 8. října, ale například už ze 13. září, kdy ve svém pořadu "Čau lidi" uklidňoval veřejnost a kritizoval média, že situaci podle něj zbytečně dramatizují. Zároveň ale sám počítal s nárůstem pacientů v nemocnicích. "Počet hospitalizovaných se bude zvyšovat, záleží na tom, jak se nám tento trend podaří zastavit," řekl mimo jiné na pozadí melancholické hudby.
Babiš také řekl, že nejdůležitějším ukazatelem pro něj je, kolik lidí na covid umírá. A protože v září jich ještě bylo minimum, označoval situaci za dobrou. Někteří odborníci namítali, že je třeba sledovat hlavně trend v počtu nakažených, protože vyšší úmrtnost se ukazuje až později, kdy na opatření už může být pozdě.
Ředitel české kanceláře Světové zdravotnické organizace Srđan Matić už v polovině letošního července varoval, že příští vlna se může šířit podstatně rychleji než předešlé. "Nesmíme zapomenout na to, že koronavirus se šíří exponenciálně, což znamená, že na začátku, kdy jsou čísla nízká, je nárůst velmi malý, ale brzy se začnou čísla zdvojnásobovat a začnou růst vertikálně nahoru," upozorňoval. Právě to v Česku od září do prosince nastalo.
Babišova vláda zareagovala na nárůst nakažených a hospitalizovaných až po volbách. Na 20. října premiér svolal mimořádné jednání, to už byla situace v zemi vážná. "Pandemie bohužel stoupá," přiznal Babiš. A vážnost stavu připustil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). "Bohužel se zdá, že se dostáváme z realistického scénáře do spíše rizikového," konstatoval. Vojtěch měl v té době už mířit na post velvyslance ve Finsku. Babiš tento krok oznámil ještě před volbami, následně ale rozhodl, že Vojtěch vydrží až do konce fungování vlády.
2. Vláda odmítala testování ve školách a firmách
Přestože se covid začal více šířit už v září, kdy se lidé vrátili z letních dovolených do zaměstnání a škol, ani na jednom místě neprobíhalo pravidelné testování. Vláda rozhodla jen o třech testech ve školách na začátku září. Použily se na to méně spolehlivé antigenní testy. Odborníci i někteří politici dopředu upozorňovali, že to nebude stačit.
"Ve školách by se měla místo antigenních testů používat PCR metoda," navrhoval marně například místopředseda Senátu a ředitel gymnázia Jiří Růžička (nestraník za STAN a TOP 09). Výsledky probíhajícího testování ve školách označil za iluzi. "Všichni víme, že antigenní testy nejsou příliš spolehlivé, jejich výpovědní hodnota na jaře i teď není vysoká. My tak skutečně nevíme, kolik těch pozitivních je," dodal.
Po přesnějších PCR testech volal také Anticovid tým, který v listopadu 2020 daly dohromady strany koalice Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci). Člen týmu a zároveň místopředseda ODS Martin Kupka už po jednání koncem června vyzýval vládu, aby se dobře připravila na návrat dětí do škol. "Apelujeme na ministra zdravotnictví a na vládu, aby přichystali PCR testování pro návrat žáků do škol, které by zabránilo dalšímu možnému šíření," upozorňoval Kupka.
A testovat doporučovala také Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), dřívější poradní orgán ministerstva zdravotnictví, se kterým se resort rozloučil během krátkého působení ministra Petra Arenbergera (za ANO). "Doporučujeme v ohniscích epidemie opět zavést plošné testování ve školách a ve firmách, a to zejména pro osoby, které jsou buď neočkované, nebo neměly v posledních 180 dnech pozitivní PCR test," uvedla mimo jiné.
Ministr Vojtěch argumentoval tím, že tři kola testování v září ukázala, že se nákaza šíří výrazně méně a málo je i hospitalizovaných. "V současné době nepřipravujeme žádné plošné testování ve školách ani v regionech. Troufám si tvrdit, že se reálně projevuje imunizace společnosti způsobená očkováním i proděláním nemoci," uvedl a dodal, že není důvod k panice.
Trvalo ještě několik týdnů, než začalo pravidelné testování neočkovaných ve firmách a školách. Vláda o něm rozhodla 19. listopadu, kdy už byla epidemie znovu v plné síle.
3. Odborníci a politici přicházeli s protichůdnými názory
Boj proti covidu komplikovalo také to, že odborníci vystupovali s protichůdnými názory a spory existovaly i v samotné vládě - například mezi ministrem zdravotnictví Vojtěchem a ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Ti se dlouho nedokázali shodnout na tom, jak bude vypadat testování ve školách nebo za jakých okolností by měli žáci nosit roušky. V listopadu pak Plaga nesouhlasil se záměrem zavést nouzový stav, s kterým Vojtěch přišel jen pár dní poté, co tento nápad odmítl.
Ostatně sám Babiš uváděl, že se nedokázali domluvit ani experti vládní Rady pro zdravotní rizika nebo že "ministerstvo zdravotnictví nechtělo testovat a jiní zase chtěli testovat." Jak už ale v minulosti Aktuálně.cz upozornilo, předsedou této rady je sám Babiš, má v ní hlavní slovo a má také právo kohokoliv jmenovat či určovat agendu jednání.
Někteří odborníci na počátku zatím poslední vlny věřili, že Česko se tentokrát neocitne mezi nejhoršími zeměmi. "V Evropě vidíme, že dochází k poměrně masivnímu nárůstu. Čtvrtá vlna v řadě zemí už je. Na druhou stranu si myslím, že u nás počet osob, které nemoc prodělaly, je vysoký," řekl exministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) na začátku září v pořadu Interview ČT 24 a označil Česko za jednu z nejpromořenějších zemí na světě. Později ale tvrdil, že vláda zavedla opatření proti covidu pozdě. "Myslím, že se to opět zpozdilo," řekl v České televizi 22. listopadu.
Nebezpečí zpočátku nevnímal také člen zmiňované vládní rady, šéf Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba z ODS. Na otázku moderátora pořadu Události, komentáře 14. října, zda se nárůst počtu případů podobá situaci z loňského října, odpověděl: "To jsou dvě nesrovnatelná období. Před rokem jsme čelili nárůstu v neproočkované populaci. To, co se stalo loni, se podle mě už nemůže opakovat."
4. Rozhádaná sněmovna covid téměř neřešila
Analýza dění rovněž ukazuje, že se covidem za poslední měsíce téměř nezabývala ani Poslanecká sněmovna. Poslední zasedání sněmovny, na kterém byl hlavním tématem covid, se konalo letos 15. července. Protože se ale zúčastnilo málo poslanců, jednání předčasně skončilo. Bez jakéhokoliv výsledku. Mezi vládními a opozičními poslanci panovalo v předvolebním čase napětí, které ještě zesílilo kvůli tomu, že zasedání svolali poslanci ODS, Pirátů, STAN, TOP 09 a lidovců s návrhem na vytvoření vyšetřovací komise ke covidu.
Od té doby sněmovna jednala ještě několikrát, ale o covidu se téměř nemluvilo. Nedošlo na něj ani v září při interpelacích, ani při posledním zasedání sněmovny 5. října. Z dolní komory tak nevzešel v posledních měsících žádný návrh, který by napomohl přípravě na další covidovou vlnu.
Politici se soustředili na volební kampaň a jiná témata. Netýkalo se to přitom jen vládních politiků. Například Anticovid tým opoziční koalice Spolu nevydal od poloviny září do poloviny října žádné prohlášení. Šlo o období před volbami a týden po nich. Až poté následovala šňůra více než deseti jednání s různými doporučeními, co by vláda v boji proti covidu měla dělat.